Jaromír Sedláček (1885 – 1945)

1. Základní údaje

právní filozof, profesor občanského práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity,
od roku 1917 docent pro občanské, obchodní a směnečné právo na Vysoké škole technické v Brně, od roku 1920 profesor právních věd,
mimořádný profesor občanského práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (1921) a řádný profesor (1924),
roku 1930 se stává spoluzakladatelem a předsedou Společnosti pro mezinárodní právní ochranu mládeže,
v roce 1947 zvolen členem I. třídy České akademie věd a umění in memoriam.

Základní data:

Tituly:	univ. prof., JUDr.
Datum narození:	2. 9. 1885
Místo narození:	Slavkov u Brna
Datum úmrtí:	12. 4. 1945
Místo úmrtí:	Brno

Vzdělání:

gymnázium v Uherském Hradišti (1904 maturita),
1904–1909 Právnická fakulta ve Vídni a v Praze (1909 titul JUDr.),
habilitace pro občanské, obchodní a směnečné právo na Vysoké škole technické v Brně (1917), mimořádný profesor právních věd tamtéž (1920),
mimořádný profesor občanského práva na Masarykově univerzitě (1921) a řádný profesor (1924).

2. Ze života

Jaromír Sedláček se narodil ve Slavkově u Brna dne 2. září 1885 do právnické rodiny. Jeho otec Jan Sedláček byl ve Slavkově kandidátem advokacie, matka Amalie Kaňáková byla dcerou c. k. zemského soudního rady ve výslužbě. Dne 27. 3. 1918 se oženil s Marií Škardovou, dcerou císařského rady a místopředsedy agrární a průmyslové banky v Brně. Jaromír Sedláček měl se svou ženou dvě dcery, Zoru a Jiřinu, narozené v letech 1920 a 1923.

Po absolvování českého gymnázia v Uherském Hradišti studoval práva ve Vídni a Praze, kde roku 1909 promoval, následující zimní semestr strávil na univerzitě v Berlíně v semináři Josefa Kohlera.

Již během svých studií se začal Sedláček velmi podrobně zabývat filosofií a logikou, což silnou měrou přispělo k pevnému zakotvení a uspořádání jeho názorů. Základním stavebním kamenem je pro něj hluboká znalost děl Kantových a Schopenhauerových. Nicméně byl zevrubně seznámen i s nejrozličnějšími směry novějšími, od novokantismu přes iusnaturalismus až po fenomenologii, novohegeliánství a tomismus. Jeho nejbližší žák a pozdější spolupracovník Vladimír Kubeš vzpomínal, že „Sedláček postupem let, ba možno říci postupem desítek let zvládl filosofii Kantovu tak dokonale, že velmi málo našich profesionálních filosofů by se mu mohlo rovnati.“^[1]

Od února 1909 vykonával Jaromír Sedláček advokátní a následně soudcovskou praxi, poté pracoval v Praze v Živnostenské bance a v její pojišťovně Moldavie. V červnu roku 1914 se stal konceptním úředníkem Moravského zemského výboru, v březnu 1918 zemským sekretářem. Z právnické činnosti jej částečně odvedla první světová válka, neboť od listopadu 1917 vykonával vojenskou službu v Šoproni, již od roku 1915 však působil jako dobrovolník v Bratislavě.

Nedlouho po vzniku Masarykovy university přechází Jaromír Sedláček coby mimořádný profesor práva občanského z české techniky na nově zřízenou právnickou fakultu, k jejímuž vzniku sám přispěl. Od roku 1921 zde působí jako mimořádný profesor, počátkem roku 1925 je pak jmenován řádným profesorem. Byl iniciátorem a od roku 1929 prvním ředitelem Ústavu pro občanské právo při právnické fakultě v Brně. Těžištěm jeho zájmu bylo sice právo občanské, podílel se však i na výuce a zkoušení dalších oblastí soukromého práva a práva římského, krátkodobě i některých částí práva veřejného. Velmi těžko lze hodnotit kvalitu výuky učitele zesnulého před relativně dlouhou dobou, nicméně díky ohlasům jeho žáků si lze alespoň základní představu učinit. Přidejme proto často opakovaný citát ze vzpomínek Vladimíra Kubeše: „Návštěvnost jeho seminářů zůstane nezapomenutelným zážitkem, jak Sedláček dovedl uvést mladého adepta právní vědy v samé její jádro, do vlastní problematiky a s jakým zájmem dovedl sledovat další jeho vědecký růst. Prof. Sedláček nikdy neulpěl apodikticky na bezvýhradné správnosti svých názorů. Naopak, on vždy dovedl – plně krásně myšlenku demokratickou – sestoupiti se své výše a postaviti se za účelem správně vedené polemiky na stejnou rovinu se svým žákem a největší měl radost, když v argumentaci dovedl jeho žák v nějaké maličké podrobnosti pozměniti mínění Mistrovo.“^[2]

Významně se podílel i na akademickém životě fakulty, o čemž svědčí i to, že byl dvakrát jejím děkanem, a sice v letech 1926–1927 a 1934–1935. Byl také iniciátorem kolegia doktorů práv Masarykovy university (collegium doctorum) v roce 1929. Rovněž byl generálním tajemníkem druhého právnického sjezdu, který se v Brně konal roku 1925. Roku 1930 se stává spoluzakladatelem a předsedou Společnosti pro mezinárodní právní ochranu mládeže. Roku 1933 je zakládajícím členem pařížského Mezinárodního institutu filosofie práva a právní sociologie (Institut International du Droit et de Sociologie juridique). Jakožto přední osobnost vědy soukromého práva je v letech 1935–1936 členem vědecké komise pro superrevizi osnovy občanského zákoníku, roku 1938 členem kodifikační komise pro právo občanské a roku 1939 členem vědecké komise pro konečnou úpravu občanského zákoníku. Na konci roku 1935 je zvolen čestným členem Československého akademického spolku „Právník“, dne 11. března 1947 pak in memoriam členem I. třídy České akademie věd a umění.

Někdy se říká, že správný herec má umřít na jevišti, učitel při přednášce, případně někdo jiný při výkonu svého povolání. A právě to se téměř „podařilo“ Jaromíru Sedláčkovi. Zemřel totiž dne 12. dubna 1945 při spojeneckém náletu na Brno, kráčeje do univerzitní knihovny.

3. Dílo

Jaromír Sedláček patří, ostatně jako většina členů meziválečné brněnské fakulty, k představitelům normativní teorie neboli, což lépe odpovídá německému názvu Reine Rechtslehre, ryzí nauky právní. Vůdčími a zakládajícími postavami ryzí nauky právní byli nepochybně Hans Kelsen a František Weyr. Nicméně tak jako většina jejích čelných představitelů^[3] se zabývali především právem veřejným, tedy oblastí přece jen poněkud vzdálenou od každodenního života, s nímž se tak často střetává právo soukromé, jež bylo doménou Sedláčkovou.

Velmi podstatným rysem Jaromíra Sedláčka je výtečné zázemí filosofické, což je ostatně typické pro celou ryzí nauka právní. Vedle rozlišování sein und sollen, charakteristického to rysu školy, je velmi patrný vliv Kantovy transcendentální filosofie ohledně lidské schopnosti utřídit pojmy a umožnit tak systematické, a tudíž vědecké zkoumání dané otázky. Konečně je nutno zmínit i Schopenhauerovo rozlišování mezi poznáváním (kognitivní složka) a chtěním (volitivní složka).

Uplatnění ryzí nauky právní v oblasti práva soukromého je tak především zásluhou Sedláčkovou, který jednoznačně formuloval rozdíl mezi interpretací a aplikací. Zatímco interpretace, poznání obsahu normy, je otázkou vědecko-teoretickou a statickou, její aplikace je činností praktickou a dynamickou. Co se týče obsahu normy, dovozuje pak, že tento je dán teleologicky, čímž vtahuje do právní vědy národohospodářské učení Englišovo.

Sedláček zdůrazňuje, že aplikace práva je činností syntetickou. Jinými slovy tvrdí, že norma v pyramidové struktuře právního řádu nižší je obsahově bohatší než norma vyšší, jež deleguje obsah normy nižší, tu s volněji, tu s přísněji vymezenými mantinely. Zcela tak odmítá myšlenku vyvození aplikačního aktu (například soudního rozhodnutí) pouze z norem zákonných, tvrdě, že ten, na koho bylo rozhodnutí delegováno (například soudce) má jistou míru volnosti při rozhodování.

Konečně je nutno zmínit Sedláčkovu tripartici právních pojmů – vedle pojmů čistých, obsažených a priori v každém právním řádu, a pojmů obsahových, daných konkrétními právními předpisy, existují ještě tzv. pojmy systematické, které umožňují utřídění právního řádu dle různých hledisek, čehož je typickým příkladem tradiční dělení práva na soukromé a veřejné.

U Jaromíra Sedláčka je, tak jako u každé významné osobnosti, značný rozsah jeho díla. Tato část má být pokusem o charakteristiku a komentář několika z nich a následné zamyšlení nad jejich významem pro dnešní právní vědu i praxi. Sedláčkova bibliografie je pak uvedena v samostatném oddíle s názvem Publikace.

Netřeba zmiňovat četnost autorových publikací časopiseckých, zdůrazněme však jeho redaktorskou činnost v dvoujazyčném časopise Revue Internationale de la Théorie du Droit / Internationale Zeitschrift für Theorie des Rechts, čímž v letech 1926–1937 značně napomohl velmi vysoké kvalitě této „vlajkové lodi“ ryzí nauky právní. Tento časopis byl vydáván Františkem Weyrem, Hansem Kelsenem a Léonem Duguitem.

Přehled jeho nejvýznačnějších prací začněme třídílným Obligačním právem z let 1924–1929, obsahujícím spoustu nových a jasných pohledů na praktické problémy závazků, přičemž toto dílo mělo značný vliv na judikaturu Nejvyššího soudu, o jeho významu pak svědčí i jeho nedávná reedice.

Zřejmě nejvýznamnějším dílem je Občanské právo československé. Všeobecné nauky z roku 1931. Právě zde Sedláček, patrně pod vlivem Kantovy Kritiky soudnosti, dospívá k tomu, že obsah právní normy je dán teleologicky. Nachází se zde rovněž výše zmíněné dělení právních pojmů na čisté, obsahové a systematické.

Vlastnickým právem se zabývá ve svých prvních monografiích, z nichž nejvýznamnější byla patrně Pozemková reforma z roku 1922, otázka to velmi složitá a kontroverzní, již zde však jsou patrny postoje typické pro ryzí nauku právní. Věnuje se mu ovšem i ve své práci poslední, zvané O vlastnictví, jež je psána formou platónského dialogu během druhé světové války. Jejímu vydání nestálo kromě několika závěrečných úprav nic v cestě, leč smrt Sedláčkova. Nicméně lze doufat v její vydání v době snad ne příliš vzdálené.

Nelze zapomenout ani na jeho podíl při vydávání výkladových slovníků. Profesor Sedláček byl v letech 1929–1933 členem redakčního sboru Slovníku národohospodářského, sociálního a politického, následně se podílel na Slovníku veřejného práva československého i Dodatcích Ottova slovníku naučného.

Dlouhodobý Sedláčkův zájem o vlastnické právo se projevil i zpracováním stejnojmenného komentáře, vydaného roku 1935. Jedná se o komentář k příslušné části ABGB, § 353–446.

Široké veřejnosti je nicméně jméno Jaromíra Sedláčka nejčastěji známo díky šestidílnému komentáři k ABGB, neboli Obecnému zákoníku občanskému, běžně označovanému „Rouček-Sedláček“. Tento komentář, na jehož vypracování se podílela pod vedením zmíněných profesorů celá špička tehdejší civilněprávní vědy, je dodnes hojně využíván, o čemž svědčí i následující pasáž z diskuze prestižního blogu Jiné právo: „…nejpoužívanější komentář k občanskému zákoníku v naší AK je komentář Sedláček-Rouček: OZO. Bylo by asi na hlubší analýzu, proč nejrelevantnější komentář k platné úpravě je komentář k neplatné úpravě…“^[4]

Po vzniku Československé republiky počaly práce na rekodifikaci (nejen) občanského práva, jež vyústily v návrh občanského zákoníku v roce 1937. Tento měl být lehkou modernizací ABGB, ovšem vzhledem k neblahému vývoji v dobách pozdějších schválen nebyl a práce na tomto zákoníku v podmínkách socialismu, ať už národního či sovětského, pochopitelně nepokračovaly. K jejich obnově pak došlo až po roce 1989, s jistou akcelerací na přelomu tisíciletí. S trochou nadsázky tak lze říci, že (tak jako tomu bylo u ABGB) nový zákoník byl přijat přibližně po sto letech od započetí příprav. Vzhledem k tomu, že za vzor nového zákoníku slouží právě návrh z roku 1937, lze očekávat, že význam „Roučka-Sedláčka“ ještě vzroste, neboť se de facto stane komentářem k platné právní úpravě.

4. Publikace^[5]

SEDLÁČEK, Jaromír. O materiálně-právních funkcích pojistky. Díl I. Praha: Bursík a Kohout, 1911. 166 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zásady římského práva, hledící ke smlouvě depositní. Sborník věd právních a státních. 1913/14, roč. 14, s. 257–267.
SEDLÁČEK, Jaromír. Über den Hinterlegungsvetrag. Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis. 1914, roč. 32, seš. 6, 7 a 8–9, s. 488–497, 550–570 a 655–671.
SEDLÁČEK, Jaromír. O smlouvě schovací se zvláštním zřetelem k bankovnímu uschování cenných papírů. Praha: Bursík a Kohout, 1915. 120 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zum Begriffe des Kriegsschadens. Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis. 1916, roč. 34, seš. 2, s. 97–109.
SEDLÁČEK, Jaromír. Přirozené zásady práva. Časopis pro právní a státní vědu. 1918, roč. 1, s. 153–158.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zpětná působnost zákona o obecním statku. Marginální glossa k zákonu ze dne 17. července 1919, č. 421 sb. zák. Časopis pro právní a státní vědu. 1919, roč. 2, s. 154–164.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zrušení obecního statku a správa obecních pozemků v Čechách a na Moravě. Brno: Vydavatel. druž. Mor.-slezské Revue, 1919. 22 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vlastnictví a vlastnické právo. Kritický pokus. Brno: Barvič a Novotný, 1919. 58 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Skromné slovo v příčině socialisace práva vlastnického. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1919, roč. 58, s. 55–57.
SEDLÁČEK, Jaromír. O československý občanský zákoník. Časopis pro právní a státní vědu. 1920, roč. 3, s. 255–259.
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k revisi občanského zákoníka. Časopis pro právní a státní vědu. 1921, roč. 4, s. 39–47.
SEDLÁČEK, Jaromír. Civilistické studie k pozemkové reformě. Časopis pro právní a státní vědu. 1921, roč. 4, s. 111–153.
SEDLÁČEK, Jaromír. Škoda způsobená maďarskými Karlisty. (Námět k diskusi.) Časopis pro právní a státní vědu. 1921, roč. 4, s. 376–378.
SEDLÁČEK, Jaromír. Přejímání zabrané půdy státem dle zákona náhradového. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1921, roč. 60, s. 329–334 a 374–386. /Přednáška proslovená dne 13. října 1921 v Právnické jednotě./
SEDLÁČEK, Jaromír. Veřejná víra knih pozemkových a zábor velkého majetku pozemkového. Zemědělská politika: revue. 1921, roč. 20, č. 5, s. 93–103.
SEDLÁČEK, Jaromír. Pozemková reforma. Pět civilistických úvah o záboru velkého majetku pozemkového a o tom, co se záborem souvisí. Brno: Barvič a Novotný, 1922. 294 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Nárok zaměstnance na plat, nekonal-li službu. (Příspěvek k nauce o nebezpečí při smlouvách synallagmatických.) Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1922, roč. 1, s. 121–144.
SEDLÁČEK, Jaromír. Odnětí a omezení moci otcovské. Péče o mládež. 1922, roč. 1, s. 15–19.
SEDLÁČEK, Jaromír. Sociální zabezpečení zaměstnanců na zabraném majetku. Praha: Ústřední svaz čsl. úředníků a zřízenců velkostatků v Praze, 1922. 7 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Otázky úpravy generálních poručenství. Péče o mládež. 1923, roč. 2, s. 289–291.
SEDLÁČEK, Jaromír. Ještě příspěvek k otázce kodifikace našeho občanského zákoníka. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1923, roč. 62, s. 465–467.
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k navrhované reformě dědického práva. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1923, roč. 2, s. 148–155.
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k revisi občanského zákoníka. Časopis pro právní a státní vědu. 1923, roč. 6, s. 127–142.
SEDLÁČEK, Jaromír. Druhý právnický sjezd. Časopis pro právní a státní vědu. 1923, roč. 6, s. 163–165 (168).
SEDLÁČEK, Jaromír. Nástin akademických přednášek z občanského práva. I. Všeobecná část. Brno: Československý akademický spolek „Právník“, 1923. 89 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k revisi občanského zákoníka. Časopis pro právní a státní vědu. 1924, roč. 7, s. 21–30.
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k nauce o t. zv. důvodu závazků. Časopis pro právní a státní vědu. 1924, roč. 7, s. 82–99.
SEDLÁČEK, Jaromír. Normativní a positivně-právní směr v právní vědě. Časopis pro právní a státní vědu. 1924, roč. 7, 365–366.
SEDLÁČEK, Jaromír. Smlouvy proti dobrým mravům. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1924, roč. 3, s. 110–132.
SEDLÁČEK, Jaromír. Dobrovolná péče o mládež. Péče o mládež. 1924, roč. 3, s. 205–207, 225–227 a 257–260.
SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. I. Obecné nauky o právních jednáních obligačních a o splnění závazků. Brno: Československý akademický spolek „Právník“, 1924. 327 s. /2. přeprac. vyd. 1933. 323 s./
SEDLÁČEK, Jaromír. Druhý sjezd právníků československých, konaný ve dnech 31. května, 1. a 2. června 1925 v Brně. Brno: Přípravný výbor druhého práv. sjezdu, 1925. 31 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. La codification du droit civil en Tchécoslovaquie. Bulletin de la Société de législation comparée. 1925, roč. 54, č. 4–6, s. 140–150.
SEDLÁČEK, Jaromír. Doporučuje se ustanovení, že změna hospodářských poměrů působí na obsah smluvních povinností? Brno: [b. n.], 1925. 84 s. /Druhý sjezd československých právníků r. 1925. Sekce I., Právo občanské a obchodní, otázka 2., práce 1./
SEDLÁČEK, Jaromír. Nevážnost k české literatuře právnické. Časopis pro právní a státní vědu. 1925, roč. 8, s. 301–302.
SEDLÁČEK, Jaromír. Résumé du problème de la règle de droit, notamment du contrat. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1925, roč. 4, s. 40–60.
SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. II. Speciální ustanovení o jednotlivých typech smluvních. Brno: Čsl. akad. spol. „Právník“, 1926. 195 s. /2. vyd. 1946. 164 s./
SEDLÁČEK, Jaromír. Theorie des Rechts. (Zur Gründung einer neuen Zeitschrift.) Juristen-Zeitung für das Gebiet der Tschechoslowakischen Republik. 1926, roč. 7, č. 12, s. 92–94.
SEDLÁČEK, Jaromír. Problém peněžních dluhů. Právny Obzor. 1926, roč. 9, s. 366–372 a 390–395.
SEDLÁČEK, Jaromír. Valorisační doložky. (Les clauses de valorisation.) Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1926, roč. 5, s. 98–134.
SEDLÁČEK, Jaromír; MAYER, Jindřich. Zajištění stavebních pohledávek. Plzeň: Ústředna čsl. obchodních a živnost. komor v Praze, 1927. 35 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Die Aufwertungsklausel nach čechoslovakischem Recht. Zeitschrift für Ostrecht. 1927, roč. 1, seš. 3, s. 346–352.
SEDLÁČEK, Jaromír. Ochrana památek v pozemkové reformě. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1927, roč. 66, s. 426–428.
SEDLÁČEK, Jaromír. Nároky vlastníka souboru velkého majetku pozemkového na zabranou půdu. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1927, roč. 6, s. 107–131.
SEDLÁČEK, Jaromír. Dějiny fakulty ve školních letech 1925/26 až 1926/27. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1927, roč. 6, s. 271–276.
SEDLÁČEK, Jaromír. Právní posice rodu knížat z Liechtensteinu a na Liechtensteině podle práva československého. Sv. I-II. Olomouc: nákl. vl., 1928. 152 s. /Sv. I. - tištěný posudek, sv. II. - dokumenty k posudku./
SEDLÁČEK, Jaromír. Das tschechoslowakische Recht der Teilschuldverschreibungen. Prager Juristische Zeitschrift. 1928, roč. 8, s. 265–277.
SEDLÁČEK, Jaromír. Podivné názory. Časopis pro právní a státní vědu. 1928, roč. 11, s. 50–52.
SEDLÁČEK, Jaromír. Normologický obsah občanského zákoníka. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1928, roč. 7, s. 120–142.
SEDLÁČEK, Jaromír. Ústavní listina a občanský zákoník. In: ČÁDA, František (ed.). Naše právo a stát. Sborník k šedesátému výročí založení spolku československých právníků „Všehrd“. Praha: Spolek čsl. právníků „Všehrd“, 1928. s. 88–94.
SEDLÁČEK, Jaromír. Travaux préparatoires pour l'élaboration du Code civil tchécoslovaque. Revue polonaise de législation civile et criminelle. 1928, roč. 1, sv. 1, s. 23–29.
SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. III. Mimosmluvní závazky, jednatelství a versio in rem – Náhrada škody – Nekalá soutěž. Brno: Čsl. akad. spol. „Právník“, 1929. 117 s. /2. vyd. 1947. 92 s./
SEDLÁČEK, Jaromír. Římská dohoda. Časopis pro právní a státní vědu. 1929, roč. 12, s. 129–130.
SEDLÁČEK, Jaromír. Základy moderního práva soukromého. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1929, roč. 8, s. 134–149.
SEDLÁČEK, Jaromír. Propočítání let železničních úředníků státu IIIa). Časopis pro železniční právo a politiku. 1929, roč. 8, č. 8, s. 85–102.
SEDLÁČEK, Jaromír. La responsabilité des États en ce qui concerne les dommages causés sur leur territoire à la personne ou aux biens d'étrangers. Revue de Droit International de sciences diplomatiques et politiques. 1929, roč. 7, č. 1, s. 20–36.
SEDLÁČEK, Jaromír. Clausula rebus sic stantibus nach der Rechtsprechung des čechoslovakischen Obersten Gerichts. Zeitschrift für Ostrecht. 1929, roč. 3, seš. 11, s. 1446–1456.
SEDLÁČEK, Jaromír. Hesla „Analfabeti“, „Civilní právo“, „Civilní sňatek“ a „Code civil“. In: CHALUPNÝ, Emanuel a kol. (eds.). Slovník národohospodářský, sociální a politický. Díl I. Praha: Otakar Janáček, 1929. s. 93–94, 390–391, 391 a 400.
SEDLÁČEK, Jaromír. Collegium doctorum. Všehrd. 1929/30, roč. 11, č. 4, s. 105–107.
SEDLÁČEK, Jaromír. Základní pojmy soukromého práva. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1930, roč. 9, s. 99–146.
SEDLÁČEK, Jaromír. Mezimístní právo vnitrozemské a jeho úprava do úplného sjednocení občanského práva. Bratislava: [b. n.], 1930. 22 s. /Třetí sjezd právníků československých v Bratislavě 1930. Odbor I., otázka 1., práce 1./
SEDLÁČEK, Jaromír. Praxe nejvyššího soudu v otázce valorisační. Právny Obzor. 1930, roč. 13, s. 113–119 a 146–152.
SEDLÁČEK, Jaromír. Problém interpretace normy. In: WEYR, František, VYBRAL, Vladimír (edd.). Sborník prací k padesátým narozeninám Karla Engliše. Brno; Praha: Barvič a Novotný; Orbis, 1930. s. 405–416.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zákaz čepovati cizí pivo v pravovárečných domech. (Příspěvek k theorii právnických osob.) Brno: Barvič a Novotný, 1930. 37 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Kontribučenské fondy na Moravě. Časopis pro právní a státní vědu. 1931, roč. 14, s. 85–100.
SEDLÁČEK, Jaromír. Pragmatismus a normologie v právní vědě. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1931, roč. 10, s. 72–92.
SEDLÁČEK, Jaromír. Příspěvek ku právu předkupnímu. Právny Obzor. 1931, roč. 14, s. 521–528.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zur Frage der kausalen Rechtsgeschäfte. Juristen-Zeitung für das Gebiet der Tschechoslowakischen Republik. 1931, roč. 12, s. 1–2.
SEDLÁČEK, Jaromír. Předmluva. In: GERLICH, Karel (ed.). Alimentační zákon československý ze dne 16. prosince 1930 č. 4/1931 Sb. z. a n. S dodatky o alimentačním právu v Rakousku, Francii a Německu. Brno: Společnost pro mezinárodní právní ochranu mládeže v ČSR. 1931. s. 5.
SEDLÁČEK, Jaromír. Hesla „Dědic, dědictví, dědické právo“ a „Edikt“. In: CHALUPNÝ, Emanuel a kol. (edd.). Slovník národohospodářský, sociální a politický. Díl II. Praha: Otakar Janáček, 1931. s. 37–41 a 206.
SEDLÁČEK, Jaromír. Občanské právo československé. Všeobecné nauky. Brno: Čsl. akad. spol. „Právník“, 1931. 299 s.
SEDLÁČEK, Jaromír; GERLICH, Karel. Idea a práce Společnosti pro mezinárodní právní ochranu mládeže v republice československé v Brně. Výroční zpráva o činnosti za léta 1930 a 1931. Brno: Společnost pro mezinárodní právní ochranu mládeže v ČSR, 1932. 40 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. La famille et la propriété. (Eléments de droit civil.) In: Tchécoslovaquie. La Vie Juridique des Peuples. Sv. 2. Paris: Librairie Delagrave, 1932. s. 211–266.
SEDLÁČEK, Jaromír. Právní norma. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1932, roč. 11, s. 84–102.
SEDLÁČEK, Jaromír. Jednatelství bez příkazu. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1932, roč. 71, s. 457–482 a 489–505.
SEDLÁČEK, Jaromír. Logizisieren der Werte. Revue internationale de la théorie du Droit, 1932–1933, roč. 7, s. 131–135.
SEDLÁČEK, Jaromír. Interprétation et application de la règle du droit. Revue internationale de la théorie du Droit. 1932–1933, roč. 7, s. 180–185.
SEDLÁČEK, Jaromír. Nepravé jednatelství a versio in rem. Výklad na §§ 1035-1044 obč. zák. spolu s rozborem praxe nejvyššího soudu. Brno: Ústav občanského práva při právnické fakultě Masarykovy university v Brně, 1933. 94 s. /za pomocí frekventantů ústavu sepsal Dr. Jaromír Sedláček/
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k dnešní krisi. Zemědělská politika: revue. 1933, roč. 32, č. 2, s. 25–36.
SEDLÁČEK, Jaromír. Právnická osoba. Legislativní problém občanského zákoníka. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1933, roč. 72, s. 329–344. /Prosloveno v cyklu přednášek, hledících k osnově československého občanského zákoníka, dne 2. března 1933 v Právnické jednotě v Praze./
SEDLÁČEK, Jaromír. Československý občanský zákoník. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1933, roč. 12, s. 84–104.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vadný text konkursního řádu. Časopis pro právní a státní vědu. 1933, roč. 16, s. 330.
SEDLÁČEK, Jaromír. Il concetto realistico ed il concetto normologico della norma giuridica. Contributo al realismo giuridico del Duguit ed alla teoria pura del diritto del Kelsen. Rivista Internazionale di Filosofia del Diritto. 1933, roč. 13, č. 2, s. 153–174.
SEDLÁČEK, Jaromír. Hesla „Právo občanské“ a „Rodinné právo“. In: CHALUPNÝ, Emanuel, KREJČÍ, Dobroslav a kol. (eds.). Slovník národohospodářský, sociální a politický. Díl III. Praha: Otakar Janáček, 1933. s. 275–276 a 349–350.
SEDLÁČEK, Jaromír. Rodinné právo. Brno: Čsl. akad. spol. „Právník“, 1934. 221 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Úkol zemědělské politiky. Zemědělská politika: revue. 1934, roč. 33, č. 2, s. 1.
SEDLÁČEK, Jaromír. L´œuvre de François Gény et la science du Droit pure. In: Recueil d´études sur les sources du droit en l´honneur de François Gény. Sv. I. Aspects historiques et philosophiques. Paris: Recueil Sirey, 1934. s. 277–295.
SEDLÁČEK, Jaromír. Hesla „Papíry cenné“, „Pozemková reforma: Příděl“ a „Právnická osoba“. In: HÁCHA, Emil; HOETZEL, Jiří; LAŠTOVKA, Karel; WEYR, František (eds.). Slovník veřejného práva československého. Sv. III. P-Ř. Brno: Polygraphia; R. M. Rohrer, 1934. s. 4–9, 368–382 a 474–493.
SEDLÁČEK, Jaromír. Subjektivní právo. In: KRČMÁŘ, Jan (ed.). Randův jubilejní památník. K stému výročí narození Antonína Randy vydala Právnická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: PF UK, 1934. s. 443–458.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vlastnické právo. Komentář k §§ 353–446 všeob. obč. zák. se zřetelem ku právu na Slovensku a Podkarpatské Rusi platnému. Praha: V. Linhart, 1935. 426 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Rušení rozhlasu vysokofrekventními elektrickými přístroji. Časopis pro právní a státní vědu. 1935, roč. 18, s. 185–206.
SEDLÁČEK, Jaromír. Prvý díl občanského zákoníka. Časopis pro právní a státní vědu. 1935, s. 300–305.
SEDLÁČEK, Jaromír; ROUČEK, František (eds.). Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl I-VI. Praha: V. Linhart, 1935–1937. /Reprint: Praha: Codex Bohemia, 1998./
SEDLÁČEK, Jaromír. Kompetence občanského zákoníka. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1936/37, roč. 14, s. 7–13.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vliv moratoria peněžních ústavů na rukojemství. Právní praxe. 1936/37, roč. 1, č. 1, s. 12–17.
SEDLÁČEK, Jaromír. Zlatá doložka a devalvační zákony československé. Právní praxe. 1936/37, roč. 1, č. 3, s. 81–83.
SEDLÁČEK, Jaromír. K diskusi o vlivu devalvačního zákona na zlaté doložky. Právní praxe. 1936/37, roč. 1, č. 5, s. 167.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vliv čsl. měnových novel na zlaté doložky. Právní praxe. 1936/37, roč. 1, č. 9, s. 276–277.
SEDLÁČEK, Jaromír. Právní relevance smlouvy podle mezinárodního práva soukromého. In: JUDr. Jan Krčmář. Soubor článků o jeho osobnosti a díle, vydaný u příležitosti 60. narozenin. Praha: V. Linhart, 1937. s. 135–143.
SEDLÁČEK, Jaromír; Jan Krčmář. Časopis pro právní a státní vědu.1937, roč. 20, s. 358–361.
SEDLÁČEK, Jaromír. Hospodářství a nový občanský zákoník. Praha: Česká společnost národohospodářská, 1937. 19 s. /Přednáška na valné hromadě odboru v Brně dne 11. května 1937./
SEDLÁČEK, Jaromír. Nesprávné názory na promlčení nároku podle § 1042 obč. z. Právní praxe. 1937/38, roč. 2, č. 2, s. 56–58.
SEDLÁČEK, Jaromír. Nárok zaměstnanců dle § 1154 b) obč. z. vzhledem k vojenské službě. Právní praxe. 1937/38, roč. 2, č. 3, s. 73–76.
SEDLÁČEK, Jaromír. Reforma manželského práva. Praha: V. Linhart, 1938. 83 s.
SEDLÁČEK, Jaromír. Význam kodifikace soukromého práva. In: ENGLIŠ, Karel; SEDLÁČEK, Jaromír a kol. (eds.). Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Františka Weyra. 25. 4. 1939. Praha: Orbis, 1939. s. 245–253.
SEDLÁČEK, Jaromír. Předmět vědy právní. (Studie z oboru čisté vědy právní.) In: ENGLIŠ, Karel; WEYR, František; SEDLÁČEK, Jaromír a kol. (eds.). Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Jaroslava Kallaba. 24. 6. 1939. Praha: Orbis, 1939. s. 273–279.
SEDLÁČEK, Jaromír. Poznámky k normativní teorii. Časopis pro právní a státní vědu. 1941, roč. 24, s. 630.
SEDLÁČEK, Jaromír. O neplatnosti společenských smluv. Právní praxe. 1941/42, roč. 6, č. 1, s. 1–7.
SEDLÁČEK, Jaromír. Příspěvky k nauce o reálných společenstvech. A. Reálná obec a místní obec. Časopis pro právní a státní vědu. 1942, roč. 25, s. 46–62.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vkladní knížky. (Základní nauky.) Právní praxe. 1943/44, roč. 8, č. 5 a 7–8, s. 161–178 a 241–263.
SEDLÁČEK, Jaromír. Vývoj právních předpisů o selských usedlostech v Čechách a na Moravě od polovice XVIII. století. Právní praxe. 1944/45, roč. 9, č. 1 (4), s. 126–135.

5. Použitá literatura

BOHÁČKOVÁ, Renata. Život a dílo prof. JUDr. Františka Weyra. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 61 s.
DVOŘÁČEK, Dan. In: BŘÍZA, Petr. Proč nemluví na Ústavním soudě česky? A měli by? Jiné právo. [online]. Změněno 28. 8. 2008 [cit. 18. 12. 2010]. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.com/2008/08/pro-nemluv-na-stavnm-soud-esky-mli-by.html
ELIÁŠ, Karel. Brněnská normativní škola. (K 50. výročí smrti J. Sedláčka.) Právní praxe. 1995, roč. 43, č. 4, s. 235–246.
HORÁK, Ondřej. Historik Jaromír Sedláček? Nad vědeckým odkazem významného brněnského civilisty. In: KNOLL, Vilém (ed.). Acta historico-iuridica Pilsnensia 2006. Sborník příspěvků ze setkání pracovníků kateder právních dějin právních fakult z České a Slovenské republiky. Plzeň: A. Čeněk, 2007. s. 163–169 a výběrová bibliografie s. 169–174.
KUBEŠ, Vladimír. Čirá nauka právní a věda soukromého práva. (K padesátinám prof. Dra Jaromíra Sedláčka.) Časopis pro právní a státní vědu. 1935, roč. 18, s. 289–299.
KUBEŠ, Vladimír. Předmluva k třetímu [druhému] vydání. In: SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. II. Speciální ustanovení o jednotlivých typech smluvních. Brno: Čsl. akad. spol. „Právník“, 1946. s. 3–10.
KUBEŠ, Vladimír. Dějiny myšlení o státu a právu ve 20. století se zřetelem k Moravě a zvláště Brnu. Díl I–II. Brno: Masarykova univerzita, 1995. Zvl. díl I. s. 189–197.
KUKLÍK, Jan. Profesor Jan Krčmář. Pozapomenutá osobnost pražské civilistiky. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta; Pražské sdružení Jednoty českých právníků, 2008. s. 86–94.
SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. 1.–3. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. I díl. s. 9–10 (Životopisné údaje - Ondřej Horák). 3. díl. s. 1–12 (Doslov Jiří Handlar), s. 13–20 (Bibliografie prof. Sedláčka Ondřej Horák).
SCHELLEOVÁ, Ilona. Život a dílo prof. JUDr. Jaromíra Sedláčka. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 13 s.
WEYR, František. Paměti. 1–3. Brno: Atlantis, 1999–2003. 486+518+230 s.

Poznámky pod čarou

1.	KUBEŠ, Vladimír. Předmluva k třetímu [druhému] vydání. In: SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. II. Speciální ustanovení o jednotlivých typech smluvních. Brno: Čsl. akad. spol. „Právník“, 1946. s. 5. Citováno dle SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. 2. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 163 s.
2.	Tamtéž, s. 10.
3.	Hans Kelsen, Jaroslav Kallab, Alfred Verdross, Fritz Sander, Adolf Merkl aj.
4.	DVOŘÁČEK, Dan. In: BŘÍZA, Petr. Proč nemluví na Ústavním soudě česky? A měli by? Jiné právo. [online]. Změněno 28. 8. 2008 [cit. 18. 12. 2010]. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.com/2008/08/pro-nemluv-na-stavnm-soud-esky-mli-by.html
5.	Sestaveno podle publikace HORÁK, Ondřej. Bibliografie prof. Sedláčka. In: SEDLÁČEK, Jaromír. Obligační právo. 3. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 13–20.