Jaroslav Kallab (1879 – 1942)

1. Základní údaje

• Významný český (československý) právník,
• od roku 1908 docent v oboru trestní právo a trestní řízení,
• od roku 1919 profesor dějin právní filozofie a práva a řízení trestního Právnické fakulty Masarykovy univerzity,
• děkan Právnické fakulty MU v letech 1920–1921, 1929–1930, 1937–1938,
• rektorem Masarykovy univerzity v letech 1927–1928.

Základní data:

Vzdělání:

• 1890–1898 První české gymnázium v Brně,
• 1898–1900 Právnická fakulta Vídeňské univerzity,
• 1900–1902 Právnická fakulta české univerzity v Praze (1903 titul JUDr.),
• studijní pobyt v Berlíně (1904–1905) a na Sorboně (1911),
• 1908 docent, 1913 mimořádný profesor, 1919 řádný profesor.

2. Ze života

Jaroslav Kallab se narodil dne 24. června 1879 v Novém městě na Moravě do starousedlické rodiny advokáta Valeriána Kallaba a Wilhelminy Kallabové (za svobodna Wilhelmina Horsetzká von Hornthal). Rod Kallabů byl již v době narození Jaroslava velmi uznáván. O tomto faktu svědčí i skutečnost, že památná deska, která byla umístěna do městského domu, nesla mimo jiné i jméno Františka Kallaba, praděda Jaroslavova, jakožto významného městského konšela. Vzorem byl pro Jaroslava Kallaba v dětských letech jeho děd, Antonín Kallab. Tento byl mnoho let starostou Velkého Meziříčí, zastáncem vlastenectví a v roce 1848 dokonce zorganizoval a vycvičil gardy. S těmi pak téhož roku vytáhl do Prahy na pomoc českým povstalcům. V této obci pak od 16. století rodina Kallabova provozovala soukenictví. Mladý Jaroslav však dlouho v Novém městě na Moravě nepobyl.

Od narození byl Jaroslav Kallab postižen těžkou tělesnou deformací, „která jeho postavě dodávala přímo pitvorné trpasličí vzezření: měl hrb a těžkou klátivou chůzi. A jako na posměch vybavila nelítostná příroda toto ubohé tělo mohutnou, neobyčejně krásnou hlavou s bezvadně pravidelnými rysy a hlubokým oduševnělým pohledem, jakož i skvělými intelektuálními vlastnostmi.“ ^[1] Dětská a jinošská léta pak Jaroslav Kallab trávil ve Velkém Meziříčí, kam se jeho rodiče odstěhovali.

Poté, co Jaroslav Kallab dokončil povinnou školní docházku, začal navštěvovat první české gymnázium v Brně. „Ještě na podzim téhož roku zahájil právnické studium na právnické fakultě právnické univerzity, ve studiu práva pak od roku 1900 pokračoval v Praze. Na pražské Právnické fakultě Univerzity Karlovy byl v roce 1903 promován doktorem práv.“^[2]

Po ukončení studií vstoupil Jaroslav Kallab do soudní služby. V průběhu své soudní praxe však nezahálel a připravoval se na kariéru vědce, a to studijními pobyty na zahraničních univerzitách, nejprve v Berlíně u profesora Franze von Liszta, a poté v Sorboně u prof. Garcona. V roce 1908 získal JUDr. Kallab docenturu v oboru trestní právo a trestní řízení. V témže roce začal přednášet na pražské právnické fakultě vedle práva trestního i dějiny právní filosofie. Od roku 1903 začal též publikovat články v odborných právnických periodikách.^[3]

„První samostatnou Kallabovou publikací je jeho habilitační spis „Základy nauky o způsobilosti býti stranou a o příslušnosti soudů v trestním řízení rakouském“, v němž věnoval též pozornost vztahu materiálního a formálního trestního práva a rozdílu mezi materiálním právem trestním a civilním, nejobsáhlejší Kallabovou monografií je pak práce „O skutkové podstatě a konkurenci trestných činů“ z roku 1911, která dala autorovi příležitost vyjádřit se k mnoha otázkám obecné části trestního práva. V tomto díle se výrazně projevily sklony k právně-filosofickým úvahám, které záhy upoutaly do značné míry autorův zájem.“^[4]

Mezi významné milníky Kallabova života pak patří především datum 25. července 1912, kdy se oženil s Boženou Volfovou, s níž měl později syna Jaroslava. Jeho rodina mu pak byla oporou při nesení jeho těžkého životního údělu. V následujícím roce byl pak jmenován mimořádným profesorem. Když byla v roce 1919 zákonem č. 50/1919 Sbírky zákonů a nařízení ze dne 28. ledna 1919 založena Masarykova univerzita, byl docent Jaroslav Kallab dne 23. července 1919 jmenován řádným profesorem dějin právní filosofie a práva, jakož i řízení trestního. Během svého působení na brněnské právnické fakultě byl jmenován třikráte děkanem této fakulty^[5] a jednou rektorem Masarykovy univerzity^[6].

V roce 1928 založil a vybudoval Ústav kriminologický, v jehož čele pak i několik let stál. O několik let později byl přijat jakožto řádný člen České akademie věd a umění, též působil jako dopisující člen Královské české společnosti nauk. Byl rovněž členem Institut International de philosophie du droit et de sociologie juridique a Filozofické jednoty v Brně. Za svou činnost^[7] byl oceněn zlatým záslužným křížem a na jeho počest byla vyrobena pamětní bronzová medaile, vydaná Svazem zemských a okresních péčí o mládež v roce 1939. Na jeho poctu byla po něm pojmenována ulice^[8] a fond při České zemské péči o mládež v Brně.

Nutno podotknout, že profesor Kallab se nevěnoval pouze činnosti akademické, nýbrž zastával i další funkce. Nelze nezmínit především fakt, že již v roce 1914 byl Kallab činným členem České komise pro péči o mládež v Čechách, později se stal předsedou Zemské péče o mládež v Brně a poté i předsedou Svazu.

Snahou prof. Jaroslava Kallaba bylo „vytyčiti na vědeckém podkladě úkol a cíle sociální péče o mládež ve státě a vypracovati jednotný pracovní plán na základě vyšetřené potřeby a možné úhrady. Je obdivuhodné, s jakou energií, trpělivostí a vytrvalostí se jubilant věnoval uskutečnění svých snah. Byl účastníkem porad ve Svazu, v konferencích u ministerstva a jinde o osnově zákona, jímž má býti upravena veřejná i soukromá péče o mládež…“^[9] Výsledkem práce Svazu je například výrazné snížení mortality kojenců na Moravě. Zatímco v prvních deseti letech 20. století zemřelo na Moravě až 30 % kojenců, ke konci třicátých let téhož století to bylo již jen 8,5 %.

Ke sklonku svého života byl Kallab velmi vážně nemocen a dokud mohl, navštěvoval každou neděli mši v kostele. Nepřekážela mu v tom ani jeho radikální pokrokovost a svobodomyslnost.^[10] Velmi mu též přitížil fakt, že jeho milovanou vlast okupovala německá vojska. Zemřel po těžké nemoci dne 10. února 1942.

3. Dílo

Mezi oblíbené oblasti práva Jaroslava Kallaba je možno počítat především právo trestní hmotné i procesní, právní filosofii a právo mezinárodní. Vedle toho měl prof. Kallab rovněž zásluhy na zajištění právní ochrany československé měny.^[11] Přechodně se pak prof. Kallab pokusil i o politickou činnost. Zúčastnil se politických schůzí a vystupoval dokonce jako kandidát Strany práce.^[12]

Prof. Kallab asi nejvíce publikoval v oboru práva a řízení trestního, v tomto oboru rovněž dosáhl největšího úspěchu jak na poli národním, tak mezinárodním. Již před habilitací na sebe upozornil několika zajímavými odbornými články, které byly publikovány především v časopise Právník a ve Sborníku věd právních a státních. Jako příklad jeho práce je možné uvést Předmět krádeže podle práva rakouského.^[13]

Velkou pozornost věnoval profesor Kallab trestnímu soudnictví ve věcech mládeže.^[14] V pojednání Zvláštní soudy pro mladistvé v Rakousku a podmínky jejich úspěchu (Právník, 1908) ocenil první zákonodárný krok v tomto směru, tj. osnovu zákona o zvláštních soudech pro mladistvé, a zdůraznil význam péče o zanedbanou a zločinnou mládež.^[15]

Za zmínku též stojí Kallabovo dílo Zločin a trest z roku 1916, kde Kallab ve stručnosti popisuje základní pojmy a zásady trestního soudnictví. Dnešního laického čtenáře nejspíše překvapí nejen moderní pojetí této knihy, nýbrž i velice příjemný a snadno srozumitelný jazyk. Profesor Kallab ani v tomto díle nezapomíná na mládež, které věnoval značnou část svého života. „Platné právo téměř nezná nějakých zvláštních ohledů na mladistvý věk pachatelův. Ačkoliv se i příčetnost, jako každá schopnost, vyvíjí pozvolně teprve věkem, naše právo zná jen pevné věkové stupně, jež příčetnost buď vylučují, nebo ji odůvodňují (pokud ovšem závisí na věku). Při tom stanoví dvě věkové hranice domnívajíc se, že příčetnost stran zločinců ostatních.“^[16]

Zájmu Kallaba neunikla ani problematika trestu smrti. Dle jeho názoru nelze tuto otázku řešit obecně ani kriminálně politicky. Existují situace, kdy státu nezbývá k sebeobraně jiného prostředku než právě trestu smrti. Zejména v tomto spatřuje důvod toho, proč i státy, které trest smrti zavrhly, povolují ho znovu ve stanném a válečném právu. Dále uvedl Kallab o trestu smrti následující: „Vždy však jeho zachování pokládám za důkaz slabosti státu a za opatření sociálně politicky nebezpečné v tom, že odvrací pozornost veřejnosti i činitelů ve státě rozhodujících od hlubších příčin zločinnosti, jež způsobí státu mnohem více zla než jednotlivý, třeba sebetěžší zločin.“^[17] Právě tyto Kallabovy názory mají oporu i v dnešních dobách.^[18]

Vrchol literární činnosti v oboru trestního práva a řízení nastal pak ve třicátých letech 20. století. V roce 1930 vydal Učebnici trestního řízení a o pět let později i Trestní právo hmotné. Tato díla byla velice oceňována zejména proto, že přinesla systematické zpracování trestněprávní problematiky.

Studium trestního práva jiných států přivedlo profesora Kallaba i na pole mezinárodního práva. Zpočátku Kallabovu pozornost upoutalo pouze mezinárodní právo trestní, později se však zabýval i obecnými otázkami mezinárodního práva a politiky. „Výsledků své vědecké práce využil s úspěchem jako člen mírových konferencí ve Versailles a Trianonu a na mezinárodních konferencích věnovaných různým otázkám, zejména v roce 1928 v Ženevě při jednání o úmluvě na potírání penězokazectví. Záhy získal jméno vědecké autority i v otázkách mezinárodních.“^[19]

V neposlední řadě je pak třeba zmínit Kallabův zájem na půdě právní filosofie a jejích dějin. Dle T. Machalové akcentuje Kallab základní postuláty Kantovské kritické filosofie.^[20] Podle názoru profesora Františka Weyra byl Kallab filosofickým optimistou, „který věřil, že lidstvo se dá poučováním a různými sociálními reformami mravně a intelektuálně znatelně zdokonalovati…“^[21]

Kallabovým stěžejním filosofickým dílem v oblasti právní filosofie je pak Úvod ve studium metod právnických, které sepsal v letech 1920–1921. V tomto díle se pak snaží vyrovnat se základními problémy právního myšlení a za cíl této práce si klade nalézt základ vědeckého poznání práva. Dále se profesor Kallab zabýval právně-filosofickými otázkami v nejširším smyslu a řadu svých dalších spisů věnoval teoretické politice.^[22]

Tento krátký životopisný medailon by nemohl být kompletní, pokud bych se zde nezmínil o Kallabovu vztahu k normativní teorii Františka Weyra.^[23] „Jaroslav Kallab zaujímal k Weyrovu učení kritický postoj. Byl považován za jednoho z mála Weyrových současníků schopných polemizovat s ním jako rovnocenný soupeř a podrobovat Weyrovy nové objevy kritice, která však byla konstruktivní v tom smyslu, že dávala Weyrovi podněty ke zdokonalení jeho nauky. Kallab bývá proto zahrnován do brněnské vědecké školy, jež je charakterizována především kriticismem v právní metodologii.“^[24]

4. Publikace^[25]

• KALLAB, Jaroslav. Doporučuje se Rakousku uvedení instituce podmínečného odsouzení? (Spisy II. sjezdu právnického). Praha, 1904.
• KALLAB, Jaroslav. Dánské zákony z dubna 1905, týkající se potlačování deliktů ze surovosti. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1906, roč. 45.
• KALLAB, Jaroslav. Základy nauky o způsobilosti býti stranou a o příslušnosti soudu v trestním řízení rakouském. Praha: Sborník věd právních a státních, 1907 (sam. spis). 142 s.
• KALLAB, Jaroslav. Předmět Krádeže podle práva rakouského. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1907, roč. 46.
• KALLAB, Jaroslav. Zvláštní soudy pro mladistvé v Rakousku a podmínky jejich úspěchu. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1908, roč. 47.
• KALLAB, Jaroslav. O skutkové podstatě a konkurenci trestných činů. Praha: Bursík a Kohout, 1911. 179 s.
• KALLAB, Jaroslav. Opravné prostředky proti výroku o započetí vyšetřovací vazby do trestu. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1912, roč. 51.
• KALLAB, Jaroslav. Politika vědou a uměním: základy teoretické politiky. Praha: Nákladem redakce „Snahy“, 1914. 56 s.
• KALLAB, Jaroslav. Zločin a trest. Úvahy o základech trestního práva. Praha: Jos. R. Vilímek, 1916. 35 s.
• KALLAB, Jaroslav. O nejnovějších směrech v metodologii právní praxe. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1917, roč. 56.
• KALLAB, Jaroslav. Národ, právo a stát. Česká revue. 1918, roč. 12.
• KALLAB, Jaroslav. Zásada suverenity a zásada sebeurčení. Národ. 1918.
• KALLAB, Jaroslav. O sebeurčení národů. In: MERHOUT, Cyril; NĚMEC, Bohumil. Národní čítanka. Praha: B. Kočí, 1918.
• KALLAB, Jaroslav. Zásada sebeurčení národů v mírových smlouvách. Česká revue. 1919/20, roč. 13.
• KALLAB, Jaroslav. Úvod ve studium metod právnických. Základní pojmy. Kniha první. Brno: Barvič a Novotný, 1920. 144 s.
• KALLAB, Jaroslav. O smlouvách mírových. Brno. Ústřední spolek učitelský na Moravě a ve Slezsku, 1920. 56 s.
• KALLAB, Jaroslav. Úvod ve studium metod právnických. Hlavní směry. Kniha druhá. Brno: Barvič a Novotný, 1921. 266 s.
• KALLAB, Jaroslav. O metodách politického myšlení. Parlament: revue věnovaná otázkám politickým a státním. 1921, roč. 1.
• KALLAB, Jaroslav. Positivní právo a princip spravedlnosti. Časopis pro právní a státní vědu. 1921, roč. 4.
• KALLAB, Jaroslav. O společnosti národů. Praha: Státovědecká společnost, 1922. 11 s.
• KALLAB, Jaroslav. Mezinárodní řízení o poruše závazku k ochraně menšin. Zahraniční politika. 1922, roč. 3.
• KALLAB, Jaroslav. Problém ochrany menšin jako problém mezinárodního práva. 1923.
• KALLAB, Jaroslav. Pohnutky nízké a nečestné. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1923, roč. 2.
• KALLAB, Jaroslav. Historický vývoj sociální péče o mládež. Brno: Čes. zem. péče o mládež na Moravě, 1923. 14 s.
• KALLAB, Jaroslav. O trestu smrti. Časopis pro právní a státní vědu. 1923, roč. 6.
• KALLAB, Jaroslav. Ideál a fikce v politice. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1924, roč. 3.
• KALLAB, Jaroslav. Postulát spravedlnosti v teorii právní. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1924, roč. 3.
• KALLAB, Jaroslav. Politika vědou a uměním. Parlament: revue věnovaná otázkám politickým a státním. 1926, roč. 5.
• KALLAB, Jaroslav. Právní filosofie a výklad zákonů. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1927, roč. 6.
• KALLAB, Jaroslav. Sociální péče v obcích. Brno, 1927. 30 s.
• KALLAB, Jaroslav. Konvence o popírání penězokazectví z 20. dubna 1929 a naše zákonodárství trestní. Právník: teoretický časopis pro otázky státu a práva. 1929, roč. 68.
• KALLAB, Jaroslav. Učebnice trestního řízení platného v Čechách a v zemi Moravskoslezské. Brno: Nákladem Čs. Akademického spolku Právník, 1930. 280 s.
• KALLAB, Jaroslav. Poznámky o významu normativní teorie (čiré vědy právní) pro teorii práva trestního. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1932, roč. 11.
• KALLAB, Jaroslav. Právo a politika. Studie metodologická. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1933, roč. 12.
• KALLAB, Jaroslav. Unifikace norem o vydávání zločinců. Časopis pro právní a státní vědu. 1933, roč. 16.
• KALLAB, Jaroslav. Trestní právo hmotné platné v zemi české a moravskoslezské. (Část obecná i zvláštní). Praha: Melantrich, 1935. 337 s.
• KALLAB, Jaroslav. O pojmu práva a spravedlnosti. Věda a život. 1935, roč. 1.
• KALLAB, Jaroslav. Demokracie jako ideál státní a mravní. Věda a život. 1935, roč. 1.
• KALLAB, Jaroslav. O třídění věd. Věda a život. 1936, roč. 2.
• KALLAB, Jaroslav. Od realismu k mystice. Věda a život. 1938, roč. 4.

5. Použitá literatura

• Archiv Masarykovy univerzity v Brně
• BULÍN, Hynek. Jaroslav Kallab a Weyrova normativní teorie právní. In: NETT, Alexander. Sborník z konference k výročí úmrtí prof. JUDr. Jaroslava Kallaba. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, 1992.
• KALENDOVSKÁ, Jiřina. Prof. JUDr. Jaroslav Kallab. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 27. 1. 2011]. Dostupné z: < http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=163 >.
• KALLAB, Jaroslav. Zločin a Trest – úvahy o základech trestního práva. Praha: Nakladatelství Jos. R. Vilímek, 1916. 35 s.
• KALLAB, Jaroslav. Trestní právo hmotné platné v zemi české a moravskoslezské. (Část obecná i zvláštní). Praha: Melantrich, 1935. 337 s.
• KALVODOVÁ, Věra. Život a dílo prof. JUDr. Jaroslava Kallaba. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993. 13 s.
• KUCHTA, Josef. Trest smrti v díle J. Kallaba. In: NETT, Alexander. Sborník z konference k výročí úmrtí prof. JUDr. Jaroslava Kallaba. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992.
• MACHALOVÁ, Tatiana. K niektorým plroblémom vzájemného vzťahu filozofie a práva (Reflexia problému na pozadí filozoficko-právnych názorov J. Kallaba). In: NETT, Alexander. Sborník z konference k výročí úmrtí prof. JUDr. Jaroslava Kallaba. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992.
• MATES, Pavel. Prof. Jaroslav Kallab a trestní soudnictví nad mládeží. In: NETT, Alexander. Sborník z konference k výročí úmrtí prof. JUDr. Jaroslava Kallaba. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992.
• REINELT, František. Vzpomínka k šedesátým narozeninám prof. Dra Jaroslava Kallaba. In Vzpomínky k šedesátinám univ. Prof. Dr. J. Kallaba, předsedy svazu zemských a okresních péčí o mládež. Brno: Novina v Brně, 1939.
• SCHELLE, Karel. Podíl prof. Dr. Jaroslava Kallaba na zajištění právní ochrany československé měny. In: NETT, Alexander. Sborník z konference k výročí úmrtí prof. JUDr. Jaroslava Kallaba. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992.
• WEYR, František. Paměti. 2. Za republiky (1918–1938). Brno: Atlantis, 2001. 518 s.

Poznámky pod čarou