Analogie v trestním právu

KEPERT, Josef, Analogie v trestním právu. Praha – Brno: Orbis, 1938, XIV + 204 s.

Začínající autor prokázal v práci schopnost teoretického uchopení problému i porozumění pro jeho praktické důsledky v zákonodárství a v životě. Díky tomu se ubránil jednostrannosti, vlastní některým přívržencům dobových právnických škol, a dokázal, že nejde jen slepě ve šlépějích svých učitelů. Umně skloubil výklad metodologického základu svého tématu s dogmatickým rozborem platného práva. Nejdříve pojednal o logické podstatě analogie a začlenil ji do systému právního myšlení a pak se věnoval analogii v trestním právu. Na základě důkladného rozboru problému právní jistoty a nároků kladených na trestní soudce v právních řádech uznávajících i neuznávajících zásadu nullum crimen sine lege se de lege ferenda vyslovil proti uzákonění analogie při určování podmínek trestnosti a druhu a výše trestu. Jeho práci se od dobové kritiky dostalo jednoznačného uznání.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 188; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012