Časopis pro právní a státní vědu

Časopis pro právní a státní vědu sice nevznikl na brněnské právnické fakultě, ale s fakultní historií velmi úzce souvisí. Kořeny tohoto časopisu musíme hledat na půdě Právnické jednoty moravské. Ta už na sklonku 19. století začala vydávat Zprávy Právnické Jednoty Moravské, které ovšem fungovaly víceméně jen jako obyčejné spolkové zprávy a orientovaly se především na právní praxi. V roce 1918 se podařilo části členů prosadit novou redakci, název a obsahovou strukturu časopisu. Redakce se ujali František Weyr spolu s radou zemského soudu Josefem Purcnerem, který se ovšem soustřeďoval především na tvorbu přehledu judikatury.

Časopis si brzy získal dobré renomé, i když abonentů neměl ani zdaleka tolik, kolik si jeho tvůrci představovali. Stal se platformou přívrženců brněnské novokantovské školy, jimž redaktor Weyr dával velký prostor pro uplatnění. Neznamená to však, že by v něm publikovali jen oni. Sice ve výrazně menším zastoupení, ale najdeme tu i práce dalších učitelů brněnské právnické fakulty (B. Baxy, F. Čády, K. Kizlinka, F. Vážného st. i ml., J. Vážného, R. Wierera), případně i pražských či bratislavských učitelů a představitelů právní praxe (například J. Fundárka, E. Háchy, J. Havelky, E. Hexnera, J. Hoetzela, A. Chytila, J. Kaprase, K. Laštovky, V. Mildschuha, E. Soboty, A. Zátureckého). Záslužné bylo, že na stránkách Časopisu pro právní a státní vědu dostávali možnost publikovat i nadějní studenti a další začínající autoři.

Nejčastěji v časopise uveřejňoval své statě F. Weyr (nehledě k tomu, že byl také nejpilnějším autorem v Hovorně a při informování o nové literatuře). Následovali jej J. Kallab, Z. Neubauer, J. Sedláček, K. Engliš ad. Na stránkách časopisu probíhala od roku 1921 známá odborná polemika F. Weyra a J. Kallaba. Z publikovaných Neubauerových prací patří mezi nejpozoruhodnější Meze moci nařizovací (VII/1924), Několik poznámek k otázce zmocňovacích zákonů (XI/1926) nebo Zpětná působnost zákonů (XVIII/1935). J. Sedláček pro Časopis napsal například Přirozené zásady práva (I/1918), O československý občanský zákoník (III/1920), Poznámky k revizi občanského zákoníka (IV/1921, VI/1923 a VII/1924) nebo Prvý díl občanského zákoníka (XVIII/1935). K. Engliš se prezentoval například studiemi Zákon o relativním užitku a subjektivní hodnota (IX/1926), Příspěvek k teorii poplatků (XII/1929), Metodické náležitosti cenové teorie a teleologická teorie cen (XV/1932) nebo Pojem nákladu (XVI/1933).

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 139 – 140; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012