Československé právo obchodní

ROUČEK, František, Československé právo obchodní. I. Část obecná. Praha: V. Linhart 1938, 196 s.; týž: Československé právo obchodní. II. Část zvláštní. Praha: V. Linhart, 1939, 196 a 442 s.

V úvodu k výkladu obchodního práva autor stručně zrekapituloval zásady své jurilogie. Ostře odsoudil stávající právní vědu, která představuje „spleť nedisciplinovanou a neuspořádanou, plnou plichtění a směšování“, takže vlastně žádnou vědou vůbec není, je „při nejlepším pa-vědou“ (s. 11). Parafrázoval tu Sedláčkovu (ostatně též převzatou) myšlenku, že chybná řešení jsou také přínosná, protože umožňují postavit problém do správného světla a „pa-vědě“ přiznal zásluhu v tom, že umožnila upřít pozornost na skutečné problémy, „a tak vyvolat vědu“. Jinak řečeno, zkoumání práva se teprve s nástupem nového – gnoseologického (noetického) – přístupu stává pravou vědou, protože je schopno, jak to věda vyžaduje, vytvořit soustavu stejnorodých poznatků. V ní bude nemyslitelné nesmyslně poměřovat „logiku myšlení“ a „logiku života“. Klíčem ke správnému zacházení s právem podle něj musí být zvládnutí právnické abecedy, představované právní gnoseologií a metodologií, nebo, řečeno speciální Roučkovou terminologií, jurilogií. Její osvojení zabrání nepřípustnému směšování toho, „co jest“ nebo „by mělo být“, s tím, co „býti má“, a zaměří pozornost k textu obchodního zákona. Posílí tak právní jistotu a zabrání tomu, aby obchodní právo přestalo být právem občanů (právem kupců a obchodů) a stalo se právem soudců, respektive tzv. „vědců“.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 182; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012