Pozemková reforma. Pět civilistických úvah o záboru velkého majetku pozemkového a o tom, co se záborem souvisí.

SEDLÁČEK, Jaromír, Pozemková reforma. Pět civilistických úvah o záboru velkého majetku pozemkového a o tom, co se záborem souvisí. Brno: Barvič & Novotný, 1922, 294 s.

Téměř třísetstránková práce o pozemkové reformě, jíž se přidal k dalším právníkům, kteří se tomuto problému věnovali (Dobroslav Krejčí, Miroslav Stieber nebo Jan Krčmář), je velmi podrobným normativisticky pojatým výkladem o zcela nové a navíc mnoha směrech nejasné materii, jakou předpisy pozemkové reformy nabízely. Ocenil to i Sedláčkův názorový odpůrce, pražský profesor Miloslav Stieber, když napsal, že „přes to, že autorovi normativní theorie mnoho bránila v právní konstrukci, podnikl přece ve svých studiích obdivuhodnou práci, aby dal vědeckou výplň institutům, které v našem právu jsou docela nové“(in: Sborník věd právních a státních, roč. XXIV/1924, s. 94). Na druhé straně nelze ze Sedláčkova textu nevypozorovat jakýsi apriorní odpor k celému konceptu pozemkové reformy a – i když v jádru někdy správné – ve formulacích nepřiměřeně příkré odsudky některých legislativně technických nedostatků.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 172 – 173; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012