Bohumil Baxa (1874 – 1942)

1. Základní údaje

  • Významný právník a vysokoškolský pedagog,
  • po vzniku Československé republiky se stal expertem Revolučního národního shromáždění pro parlamentní jednací řády,
  • od roku 1909 docent pro říšské dějiny rakouské a od roku 1914 pro rakouské právo státní,
  • od roku 1919 řádný profesor československých právních dějin,
  • roku 1946 udělen Československý válečný kříž z r. 1939 in memoriam za zásluhy v odboji.

Základní data:

Tituly:univ. prof., JUDr. et PhDr.
Datum narození:27. 7. 1874
Místo narození:Sedlčany
Datum úmrtí:5. 6. 1942
Místo úmrtí:Praha

Vzdělání:

  • Akademické gymnázium v Praze,
  • 1892–1897 Právnická fakulta UK (tehdy české univerzity po rozpadu Karlo-Ferdinandovy univerzity) v Praze (1897 titul JUDr. tamtéž),
  • ve studiu pokračoval na univerzitách ve Vídni a v Heidelbergu, titul PhDr. na Filozofické fakultě UK (tehdy české univerzity po rozpadu Karlo-Ferdinandovy univerzity) v Praze (1905),
  • docent pro říšské dějiny rakouské (1909) a pro všeobecné a rakouské právo státní (1914),
  • řádný profesor československých právních dějin (1919).

2. Ze života

Bohumil Baxa se narodil dne 27. července 1874 v Sedlčanech, městečku v okrese Příbram, které v době jeho narození obývalo kolem 4 500 lidí. Baxa vyrůstal v kulturním prostředí rodiny řídícího učitele, která se snažila poskytnout jemu i jeho sourozencům dobré vzdělání. Po absolvování akademického gymnázia v Praze tak studoval v letech 1892–1897 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (tehdy Karlo-Ferdinandovy univerzity), kde také v roce 1897 získal titul doktor práv. Baxa také krátce navštěvoval právnické fakulty na univerzitách ve Vídni a v Heidelbergu.[1] V Praze byl mimo jiné žákem Jaromíra Čelakovského, politika a právního historika.[2] Možná proto se Baxa již během studií zajímal o právní historii, pro bádání v této oblasti však považoval za nezbytný doktorát z filozofie, resp. historie. Po promoci proto začal studovat ještě historii na Filozofické fakultě téže univerzity, kde byl žákem významného historika, diplomata a překladatele, Jaroslava Golla, a v roce 1905 se doktorem filozofie stal.

Během studia historie stihl Baxa absolvovat roční dobrovolnickou službu u c. k. armády (1897–1898), působil na okresním soudě (v roce 1901 byl jmenován soudním adjunktem, což byla obdoba dnešního justičního čekatele)[3] a v roce 1902 se oženil s Blankou Kesslerovou. Přibližně měsíc před promocí na filozofické fakultě se Baxovi narodila dcera Libuše, následována v roce 1906 synem Bohumilem. Libuše Baxová se později provdala za právníka Karla Laguse (její dcerou je mj. vědkyně prof. Helena Illnerová)[4], Baxův syn Bohumil tragicky zahynul v roce 1927 ve věku 21 let.[5]

Již po skončení studia práv začal Baxa pravidelně publikovat, a to jednak články v tisku (noviny strany Mladočechů, jejímž byl členem), jednak odborné, zejména historické a právně historické články, např. O přihlášení zemí koruny české k Německému Bundu (1905) v Časopisu Českého muzea. Publikoval také rozsáhlejší studie, jako např. Inkolát a indigenát v zemích koruny české 1749–1848 (1908), kde označil Českou korunu jako jeden z nejdůležitějších státoprávních prvků, jehož trvání svědčí o státní samostatnosti České koruny.

V té době se Bohumil Baxa habilitoval, a to dokonce dvakrát: poprvé v roce 1909, kdy se stal docentem pro obor říšských dějin rakouských, podruhé v roce 1914 pro všeobecné a rakouské právo státní.[6]

Současně Baxa přednášel veřejné právo na české technice v Praze, což představovalo jeho první zkušenost jako vysokoškolského pedagoga. Mimoto zakončil v roce 1910 období justičního čekatelství a byl jmenován okresním soudcem v Praze. Později, v roce 1918, byl jmenován dokonce radou zemského soudu v Praze.[7]

Určitý zlom v jeho životě znamenal rok 1919. Tehdy byla založena Masarykova univerzita v Brně, na jejíž právnickou fakultu byl Baxa jmenován řádným profesorem dějin českého práva. Na Masarykově univerzitě působil 20 let – až do svého odchodu do důchodu v roce 1939.[8] Jako takový patřil k zakladatelské generaci učitelů brněnské právnické fakulty. Přednášel československé právní dějiny a dějiny veřejného práva ve střední Evropě.

Podle vzpomínek jeho žáka, Hynka Bulína mladšího, právníka a filozofa, se „jeho přednášky těšily velkému zájmu posluchačů. Byl vynikajícím řečníkem. Jeho výklad byl dobře srozumitelný i průměrnému absolventu střední školy a jeho semináře měly vysokou vědeckou úroveň.“ Podle Bulína ml. si Baxa zachovával profesorskou důstojnost a jakousi odměřenost, dovedl však „své věcné výklady prokládat vtipnými bonmoty a často i historickými anekdotami. Co se týče jeho vědeckého a politického profilu, byl stoupencem tradiční právní vědy a konzervativní české politiky.“ Bulín Baxu také srovnává s dalšími profesory na brněnské právnické fakultě: „Nebyl rozeným filozofem, jakým byli Weyr, Engliš, Kalláb nebo Sedláček. Byl spíše vědcem pozitivistického založení.“ Mimoto Hynek Bulín ml. píše, že „mluvil a psal německy stejně dobře jako česky a dobře ovládal francouzštinu a částečně i angličtinu. Jako examinátor byl prof. Baxa náročný, ale spravedlivý. (…) Zkoumal, zda kandidát věc pochopil.“ Konečně se od Bulína ml. dozvídáme o Baxově vzezření a vlastnostech: „Byl střední, spíše štíhlé postavy, vždy střízlivě, ale elegantně oblečený. Svým odměřeným vystupováním na fakultě budil mezi posluchači respekt. Přitom byl převážně optimistické a veselé povahy a byl výborným společníkem.“[9]

V letech 1923–1924 a 1933–1934 Baxa působil jako děkan právnické fakulty, v době mezi léty 1931–1932 dokonce jako rektor Masarykovy univerzity. V souvislosti s Baxovou činností jako akademika je rovněž nutno zmínit jeho působení na Vysoké škole obchodní v Praze (od roku 1923) a na Svobodné škole politických nauk tamtéž (od roku 1928).[10]

Profesor Baxa se také velmi zajímal o politiku – byl expertem Revolučního národního shromáždění při vzdělávání parlamentních jednacích řádů a působil při mezinárodních sjezdech Meziparlamentní unie pro Společnost národů v otázce ochrany menšin.[11] Již v roce 1918 vstoupil do Národně demokratické strany (jíž předsedal československý předseda vlády, Karel Kramář), v letech 1925–1929 byl senátorem za tuto politickou stranu. V rámci funkce senátora byl místopředsedou imunitního a ústavněprávního výboru. Mezi léty 1923–1925 byl jmenován soudcem Státního soudu a v roce 1932 byl Akademickým senátem Masarykovy univerzity delegován do Národní rady československé.[12] Významně se rovněž zasazoval při řešení územně správního členění Československé republiky (kritika župního zákona).[13]

To vše nejspíš přispělo k určitému přesunu Baxova zájmu od právní historie spíše ke státnímu a ústavnímu právu. Historickoprávnímu bádání se sice stále věnoval – vydal např. Dějiny veřejného práva ve střední Evropě do roku 1848 (1926 a 1932) či Dějiny práva na území republiky československé (1935), ale jeho publikační činnost se stále více týkala problematiky politiky a ústavního práva. Vydal mimo jiné následující publikace: Ústavní listina republiky československé a vliv cizích ústav (1921), Vývoj a dnešní soustava myšlenky zastupitelské ve sborech zákonodárných (1922), Vzájemný poměr obou sněmoven při soustavě (1930), Volební řády italské po světové válce (1925), nedokončenou práci Parlament a parlamentarismus (1924) atd. Baxa proslul jako odpůrce župního zákona, což dal najevo např. v díle Zákon o župním zřízení a jeho nedostatky (1922).[14] Baxa se také zúčastnil vytváření Slovníku veřejného práva československého, pro které připravil heslo Ministr.[15] Baxova nejvýznamnější díla jsou v tomto medailonku zpracována podrobněji ve zvláštní kapitole dále.

Baxa byl dále rovněž členem následujících odborných organizací: Association tchécoslovaque pour la Société des Nations (předseda), Královská česká společnost nauk (dopisující člen), Československá společnost pro studium národnostních otázek, Institut international d´histoire constitutionelle v Paříži, Société de législation comparée v Paříži či Comité exécutif de Coopération Européene v Paříži.[16]

Jak již bylo výše uvedeno, na brněnské právnické fakultě přestal Baxa působit v roce 1939 ve věku 65 let, tedy v době těsně před druhou světovou válku a na počátku okupace Československa. Po návratu do Prahy se stal předsedou Ústředí veřejných zaměstnanců. Spolu s dalšími členy této organizace odmítl Baxa, věrný svému pevnému demokratickému přesvědčení, kolaborovat a zapojil se do odbojových aktivit, především prostřednictvím organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme a Obrana národa.

Touto činností si však profesor Baxa vysloužil pozornost gestapa a v roce 1941 byl zbaven své funkce v Ústředí veřejných zaměstnanců. Dne 5. června 1942, několik dní po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha a den po jeho smrti, byl Baxa odsouzen stanným soudem (Standgericht) k trestu smrti, který byl ještě ten den vykonán a profesor Bohumil Baxa byl popraven na Kobyliské střelnici v Praze.[17] Dnes se na tomto pietním místě, kde se vykonávaly hromadné tresty smrti nad českými občany zejména po atentátu na Heydricha, nachází památník obětem. Profesora Bohumila Baxu rovněž připomíná pamětní deska umístěná v roce 1994 ve vstupní síni budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity.[18]

Profesoru Baxovi byl za jeho zásluhy v odboji udělen Československý válečný kříž z r. 1939, a sice in memoriam do rukou rektora Masarykovy univerzity na slavnostním shromáždění na náměstí Svobody v Brně v roce 1946 u příležitosti výročí jednoho roku od konce války.[19]

3. Dílo

Jak již bylo uvedeno výše, původním a základním zaměřením Bohumila Baxy byla právní historie, kterou také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity vyučoval. Ve spisu K dějinám veřejného práva v zemích koruny české od r. 1790–1848 (1906) se, jako v mnoha svých dalších dílech, věnoval otázce české státnosti. V uvedeném spise Baxa mimo jiné tvrdí, že české státnosti ublížilo nejen období vlády Marie Terezie a Josefa II., ale i vláda Leopolda II. Nejvíce se však profesor Baxa v tomto díle věnuje přijetí titulu rakouského císaře v roce 1804 a jeho státoprávnímu významu.

V další významné historickoprávní knize Inkolát a indigenát v zemích koruny české od roku 1749–1848 (1908) Baxa poprvé odlišil pojmy inkolát a indigenát a (jak již bylo naznačeno výše) označil Korunu českou jako jeden z nejdůležitějších státoprávních prvků. České právní historii se dále věnoval i v pracích Královský reskript z 12. září 1871, Dedukce o právní nepřetržitosti ústavních práv a svobod stavů českých, Jednání o uvedení university Karlo-Ferdinandovy v Praze na sněm Království českého či Pragmatická sankce.[20]

Zřejmě největší a nejvýznamnější historickoprávní prací profesora Baxy jsou Dějiny práva na území republiky československé (1935). V této práci Baxa oddělil výklad o pramenech práva od výkladu o státním vývoji a státním zřízení. Zatímco výklad o pramenech práva rozdělil na dobu starší, střední a novou, jak bylo v době vydání práce tradiční, výklad o státním vývoji a státním zřízení vymezil na tři etapy podle podoby české samostatnosti: politická, státní a správní.[21]

Z uvedeného je patrné, že Baxovými hlavními tématy v rámci právní historie byla česká státnost, ústavnost a české státní zřízení, přičemž je zřejmé přesvědčení o státní samostatnosti Koruny české. Ve svých historickoprávních dílech také Baxa hodnotí historické instituce z pohledu moderních ústav, na něž byl odborníkem. To se také projevilo v jeho rozličných ústavněprávních dílech.

Přibližně v době, kdy byl Bohumil Baxa jmenován profesorem na brněnské právnické fakultě, začal se stále více věnovat ústavnímu a státnímu právu. Zájem o tato právní odvětví začal postupně převládat nad zájmem o právní historii. Velmi přínosné jsou Baxovy odborné práce z oblasti konstitucionalismu a parlamentarismu. Známé jsou především jeho spisy zabývající se postavením parlamentu, volebním právem a dalšími ústavněprávními otázkami.[22]

Již Baxův habilitační spis Parlament (1913) svědčil o jeho zájmu o ústavní právo, státovědu i o politické dění. Tento spis měl být prvním dílem rozsáhlejší studie o parlamentarismu, další díly ale bohužel nikdy napsány nebyly. V roce 1917 Baxa publikoval „pouze“ část původně zamýšleného druhého dílu, a sice spis Právní povaha řádů parlamentních. V roce 1924 vyšla jedna z jeho nejvýznamnějších monografií, a to Parlament a parlamentarismus.[23] V rámci této práce profesor Baxa popisuje historický vývoj parlamentu (podrobně popsal parlamentarismus a jeho vývoj v Anglii, Francii i v habsburské monarchii)[24], jeho složení a působnost z hlediska ústavního práva obecného i z hlediska tehdejších ústavněprávních předpisů Československé republiky, přičemž podrobně charakterizoval i československý parlament.[25] Jeho dalšími spisy byly např. Stát (1917), Říšská rada (1917), Vývoj a dnešní stav myšlenky zastupitelské ve sborech zákonodárných (1922), Hlavní myšlenky a technika moderních listin ústavních (1929) atd. Státovědě se také věnoval řadou pojednání ve Vědecké ročence právnické fakulty Masarykovy university v Brně a ve Sborníku věd právních a státních (1925).

Po vzniku samostatného československého státu bylo potřeba vzhledem k novým poměrům popularizovat poznatky ústavního práva i obecné státovědy. Proto Baxa brzy po roce 1918 publikoval mimo jiné následující práce: Republika, Formy republiky, Stručný výklad ústavy republiky Československé, Politická abeceda a Stát a občan. Kromě toho vydal ještě zvláštní pojednání nazvané Ústavní listina Československé republiky a vliv cizích ústav (1921).[26]

Profesor Baxa psal rovněž populárně koncipované články v časopisech i denním tisku, přičemž se věnoval i soudobému dění na poli politiky. Baxova odborná publikační činnost spojuje výborné znalosti historie, státovědy a ústavního práva a všechna tato odvětví propojuje a dává do vzájemných souvislostí nejen navzájem, ale i s dobovými politickými poměry.

Po vzniku samostatného Československa se Baxa zabýval i postavením občana, jeho právy a především povinnostmi, politickými stranami, vzájemnými vztahy národa a státu a hodnotami demokracie a občanství. V díle Stát a občan Baxa píše následující: „Správným pojetím státního občanství vybavuje se osobní prvek tohoto společenství, totiž souhrn státních občanů, jejž zoveme národem v politickém smyslu. V čem záleží modernost státního útvaru? Moderní stát není nad občany a mimo občany, nýbrž jest v občanech samotných, tj. v příslušnících státních, kteří všichni důsledkem státoobčanské rovnosti mají stejné právo uplatniti se podle svých schopností a své mravní zdatnosti v životě státním.“ Co se týče práv občana, tvrdí Baxa, že zatímco se za monarchie kladl důraz na práva občana, za demokratické republiky by se měl klást důraz na jeho povinnosti vůči státu. Každý jedinec má podle něj pokládat povinnost udržovat stát za své právo.

Baxa se velmi věnoval i problematice politických stran, přičemž strany rozděluje na tzv. pravé a nepravé. Pravými stranami jsou podle něj ty, ve kterých je stranotvorným principem světový názor. Tyto strany fungují ve státech s politicky vyzrálým obyvatelstvem. Strany nepravé (či tzv. zájmové nebo třídní) podle Baxy existují ve státech s obyvatelstvem politicky nevyzrálým, stranotvorným principem jsou navíc odlišné třídní zájmy.

Profesor Baxa byl navíc velkým kritikem systému vázaných kandidátních listin a tím i volebních zákonů, které tento systém zaváděly. Tvrdí totiž, že jde o popření ústavního principu svrchovanosti národa a dodává, že „politická strana jest pouze dobrovolnou organizací a že národ jest v pravé své podstatě souhrn plnoprávných občanů státních a nikoliv souhrn politických stran“.[27]

Prof. Bohumil Baxa se mimoto věnoval i problematice veřejné správy a její organizace. Po vzniku Československa proběhla reforma organizace správy, v jejímž rámci byl přijat zákon o župních a okresních úřadech (župní zákon). Tento zákon rušil tradiční země a nahrazoval je župami, menšími správními jednotkami.

Jak bylo řečeno výše, Baxa byl tvrdým kritikem župního zřízení a publikoval k tomuto tématu mimo jiné práci Zákon o župním zřízení a jeho nedostatky. Kritizoval župní zákon kvůli zavedení přísné centralizace odstraněním zemí jakožto veřejnoprávních korporací a zrušení zemských politických správ a jakýchkoli poradních zemských sborů. Země se během své dlouhé existence natolik vžily, že jejich zrušení dle autora zasáhne do tradic a poruší historický vývoj. Profesor Baxa proto žádal ponechání zemských politických správ, kterým by bylo dáno k dispozici jakési zemské zastupitelstvo (to by řešilo pouze zemské, nikoli celostátní věci).[28] Navrhoval také v první instanci vytvoření okresních úřadů s možným odvoláním u župního úřadu a od něho s odvoláním u zemské politické správy, která by tak bylo konečnou řádnou instancí. Německé župy by byly odstraněny vytvořením velkých žup.

Bohumil Baxa o těchto názorech nejen publikoval odborné práce, nýbrž se i účastnil řady akcí, v jejichž rámci se o problematice župního zřízení jednalo. Dne 24. listopadu 1923 se tak v Praze zúčastnil významného sjezdu českých okresů (zúčastnili se ho nejen zástupci okresů, ale i zástupci některých ministerstev, zástupci zemské samosprávy atd.). V úvodu tohoto sjezdu Baxa vystoupil s velmi kritickým hodnocením župního zřízení. Jeho příspěvek tak ovlivnil další diskuzi i výsledek sjezdu. Všichni řečníci se nakonec vyjádřili k župám negativně, nebo alespoň s určitými výhradami, vznesli požadavek na novelizaci župního zákona a nabádali k ponechání dosavadních okresních úřadů.

Baxovu kritiku a s ní spojené argumenty využila o 4 roky později národně demokratická strana spolu se stranou lidovou a agrární, když prosadily zrušení župního zákona a jeho nahrazení tzv. organizačním zákonem, který znamenal návrat k původnímu zemskému zřízení.[29]

Na závěr je třeba uvést, že profesor Bohumil Baxa byl odborníkem na právní historii, ústavní právo i státovědu a všechny tyto obory využíval ve svých pracích, z nichž mnoho, především těch ústavněprávních, je v současnosti opět aktuálních a cenných. Na Baxovy myšlenky, které jej stále přežívají, se v dnešní době odvolává řada právníků i historiků. Bohumil Baxa byl celou svou osobností demokrat a věřil v samostatnost Československa. Za svůj odboj proti nacistickému teroru zaplatil životem, jeho myšlenky však nezůstanou zapomenuty.

4. Publikace[30]

  • BAXA, Bohumil. K dějinám veřejného práva v zemích koruny české od restaurace Leopoldovské až do počátku moderních převratů [1790 - 1848]. Knihovna Sborníku věd právních a státních, řada B, č. IX. Praha: Bursík a Kohout, 1906. 154 s. (pozn.: vyšlo i ve státním nakladatelství)
  • BAXA, Bohumil. Jednání o připojení zemí koruny české k Německému Bundu. Časopis Muzea království českého. 1906, roč. 80, s. 322–336, 497–510 (Praha: nákladem Musea Království českého).
  • BAXA, Bohumil. Inkolát a indigenát v zemích koruny české od roku 1749–1848. Edice Knihovna Sborníku věd právních a státních, B) Řada státovědecká, čís. 16. Praha: Bursík a Kohout, 1908. 89 s.
  • BAXA, Bohumil. Parlament: studie srovnávací. Díl I. Knihovna Sborníku věd právních a státních, B) Řada státovědecká, čís. 27. Praha: Bursík a Kohout, 1913. 147 s.
  • BAXA, Bohumil. Pragmatická sankce, k podnětu Národní rady. Praha, 1913.
  • BAXA, Bohumil. Sněm království českého. Edice Za vzděláním, sv. 7. Praha: Vilímek, 1914. 36 s.
  • BAXA, Bohumil. Jednání o uvedení university Karlo-Ferdinandovy v Praze na sněm Království českého. Sborník věd právních a státních. 1916–1917, roč. 17, s. 176–204.
  • BAXA, Bohumil. K novému jednacímu řádu říšské rady. Sborník věd právních a státních. 1916–1917, roč. 17, s. 176–204.
  • BAXA, Bohumil. Právní povaha řádů parlamentních (Výňatek z větší práce). Knihovna Sborníku věd právních a státních, B) Řada státovědecká, čís. XXXI. Praha: Bursík a Kohout, 1917. 45 s.
  • BAXA, Bohumil. Říšská rada. Edice Za vzděláním, sv. 91. Praha: Vilímek, 1917. 36 s.
  • BAXA, Bohumil. Stát. Edice Za vzděláním, sv. 95. Praha: Vilímek, 1917. 48 s.
  • BAXA, Bohumil. O republice. Třebíč: Jednoty učitelek moravských, 1918. 20 s.
  • BAXA, Bohumil. Prozatímní ústava z 13. listopadu 1918 a postavení presidenta republiky. Česká revue. 1918–1919, roč. 12, s. 385–395.
  • BAXA, Bohumil. Republika. Edice Občanská knihovna, sv. 1. Praha: Ministerstvo školství a národní osvěty, 1919. 32 s.
  • BAXA, Bohumil. Parlament. Edice Občanská knihovna, sv. 11. Praha: Vydáno péčí Ministerstva školství a národní osvěty ve Státním nakladatelství v Praze, 1920. 31 s.
  • BAXA, Bohumil. Formy republiky. Edice Občanská knihovna, sv. 3. Praha: Stát. škol. knihosklad, 1920. 32 s.
  • BAXA, Bohumil. Stručný výklad ústavy republiky Československé: pro školní a obecnou potřebu. Svátkovy školní příručky, sv. 12. Č. Budějovice: Nakladatel Jan Svátek, 1920. 43 s.
  • BAXA, Bohumil. Politická abeceda: Výklad základních pojmů politických. Edice ABC příručky pro každého, sv. 5. Karlín: Vesmír, 1920. 58 s.
  • BAXA, Bohumil. O vládě parlamentní. Edice Občanská knihovna, sv. 21. Praha: Státní nakladatelství, 1921. 32 s.
  • BAXA, Bohumil. Stát a občan. Knihovna socialisace vědy, sv. 3. Praha: Máj, 1922. 58 s.
  • BAXA, Bohumil. Dějiny státního zřízení (litografické přednášky). Praha (rok vydání neuveden). 70 s.
  • BAXA, Bohumil. O župním zřízení (úvodní referát). In: Mimořádný sjezd českých okresů v Praze dne 24. listopadu 1923: O župním zřízení. Praha, 1923.
  • BAXA, Bohumil. Volební řád do Národního shromáždění republiky Československé. Naše doba:revue pro vědu, umění a život sociální. 1925, roč. 32, s. 69–80.
  • BAXA, Bohumil. Hlavní myšlenky a technika moderních listin ústavních. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1929, roč. 8, s. 52–77.
  • BAXA, Bohumil. Deset let ústavy republiky Československé. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní. 1930, roč. 3, s. 33–42.
  • BAXA, Bohumil. Vývojové znaky moderní demokracie. Výroční zprávy Masarykovy university. 1930–1931, sv. 12. Brno: Masarykova univerzita, 1931.
  • BAXA, Bohumil. Volební řády francouzské v 19. a 20. století. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1930, roč. 10, s. 33–49.
  • BAXA, Bohumil. Ministerská rada v parlamentním státu. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1932, roč. 11, s. 66–83.
  • BAXA, Bohumil. Ministr. In: HÁCHA, Emil a kol. Slovník veřejného práva československého. Svazek II., I až O. Brno: Polygrafia, 1932. s. 638–645.
  • BAXA, Bohumil. Parlament a parlamentarismus. In: HÁCHA, Emil a kol. Slovník veřejného práva československého. Svazek III., P až Ř. Brno: Polygrafia, 1934. s. 10–23.
  • BAXA, Bohumil. Volební řád do Národního shromáždění republiky Československé. Naše doba: revue pro vědu, umění a život sociální. 1932, roč. 40.
  • BAXA, Bohumil. Československé právo veřejné (Podle přednášek na vysoké škole obchodní v Praze). Knihovna Spolku posluchačů komerč. inženýrství v Praze. Sv. 10. Praha: Spolek posluchačů komerčního inženýrství, 1933. 162 s.
  • BAXA, Bohumil. Dějiny práva na území republiky československé (Pro potřeby univerzitních posluchačů). Knihovna českého akademického spolku Právník v Brně; sv. 20. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1935. 387 s.
  • BAXA, Bohumil. Tradice. Moderní stát: revue pro politiku, parlamentarismus a vědy státní. 1936, roč. 9, s. 2–12.
  • BAXA, Bohumil. Veřejná správa na Slovensku. Právník. 1936, roč. 75, 45 s.

5. Použitá literatura

  • BULÍN, Hynek. Vzpomínky na profesora Bohumila Baxu. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu: sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993.
  • KADLECOVÁ, Marta. Bohumil Baxa. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009.
  • KADLECOVÁ, Marta; SCHELLE, Karel; KNOZ, Tomáš. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Baxy. Právnické sešity č. 34. Brno: Masarykova univerzita, 1993.
  • PAVLÍČEK, Václav. Názory B. Baxy na politické strany, hodnoty demokracie a naše současnost. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu: sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993.
  • SCHELLE, Karel. Nad některými názory prof. JUDr. PhDr. Bohumila Baxy. Správní právo: odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva. 1992, roč. 25, č. 7.
  • SCHELLE, Karel. Názory prof. JUDr. PhDr. Bohumila Baxy na organizaci veřejné správy. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu: sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993.
  • SCHELLE, Karel. Prof. JUDr. Bohumil Baxa. Universitas: revue Masarykovy univerzity v Brně. 2007, roč. 40, č. 4.
  • SCHELLE, Karel; VOJÁČEK, Ladislav. Právní dějiny a brněnská právnická fakulta (1919–2009). Ostrava: KEY Publishing, 2010.
  • VOJÁČEK, Ladislav. První pražští učitelé na brněnské právnické fakultě. Právněhistorické studie. 2007, č. 39.
  • WIERER, Rudolf. Prof. JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 17.
  • Bohumil Baxa [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Baxa-medajlonek.pdf
  • MÁDLOVÁ, Vlasta. Bohumil Baxa. Akademicky bulletin Akademie věd České republiky [online]. Akademie věd ČR, 2008 [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2004/7/obsah/bohumil-baxa.html
  • Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.ebrno.info/docs/Brno/Prof-JUDr-et-PhDr-Bohumil-Baxa/20472/doc.html
  • Helena Illnerová [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://helenaillnerova.skladik.com/index2.php?type=link&value=kdojsem&subvalue=zivotopis
  • KALENDOVSKÁ, Jiřina; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1870

Poznámky pod čarou

1. SCHELLE, Karel. Prof. JUDr. Bohumil Baxa. Universitas: revue Masarykovy univerzity v Brně. 2007, roč. 40, č. 4, s. 41.
2. VOJÁČEK, Ladislav. První pražští učitelé na brněnské právnické fakultě. Právněhistorické studie. 2007, č. 39, s. 213.
3. KADLECOVÁ, Marta. Bohumil Baxa. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v letech 1918 – 1939. Praha: Linde, 2009. s. 418.
4. Převzato z : Helena Illnerová [online]. [cit. 28. 12. 2010]. Dostupné z: http://helenaillnerova.skladik.com/index2.php?type=link&value=kdojsem&subvalue=zivotopis
5. Převzato z: KALENDOVSKÁ, Jiřina; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 28. 12. 2010]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1870
6. KADLECOVÁ, Marta. Bohumil Baxa. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. s. 418.
7. Tamtéž, s. 418.
8. KADLECOVÁ, Marta; SCHELLE, Karel; KNOZ, Tomáš. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Baxy. Právnické sešity č. 34. Brno: Masarykova univerzita, 1993. s. 4.
9. BULÍN, Hynek. Vzpomínky na profesora Bohumila Baxu. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu: sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993. s. 193–195.
10. Převzato z: KALENDOVSKÁ, Jiřina; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 28. 12. 2010]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1870
11. WIERER, Rudolf. Prof. JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 17, s. 19.
12. KADLECOVÁ, Marta. Bohumil Baxa. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. s. 419.
13. Převzato z: Bohumil Baxa [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Baxa-medajlonek.pdf
14. Převzato z: KALENDOVSKÁ, Jiřina; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1870
15. Převzato z: Bohumil Baxa [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Baxa-medajlonek.pdf
16. Převzato z: KALENDOVSKÁ, Jiřina; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. In: Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1870
17. Převzato z: MÁDLOVÁ, Vlasta. Bohumil Baxa. Akademicky bulletin Akademie věd České republiky [online]. Akademie věd ČR, 2008 [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2004/7/obsah/bohumil-baxa.html
18. Převzato z: Prof. JUDr. et PhDr. Bohumil Baxa. [online]. [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.ebrno.info/docs/Brno/Prof-JUDr-et-PhDr-Bohumil-Baxa/20472/doc.html
19. KADLECOVÁ, Marta; SCHELLE, Karel; KNOZ, Tomáš. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Baxy. Právnické sešity č. 34. Brno: Masarykova univerzita, 1993. s. 7.
20. WIERER, Rudolf. Prof. JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 17, s. 19–20.
21. VOJÁČEK, Ladislav. První pražští učitelé na brněnské právnické fakultě. Právněhistorické studie. 2007, č. 39, s. 214.
22. SCHELLE, Karel. Nad některými názory prof. JUDr. PhDr. Bohumila Baxy. Správní právo: odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva. 1992, roč. 25, č. 7, s. 46.
23. KADLECOVÁ, Marta. Bohumil Baxa. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v letech 1918 – 1939. Praha: Linde, 2009. s. 419.
24. VOJÁČEK, Ladislav. První pražští učitelé na brněnské právnické fakultě. Právněhistorické studie. 2007, č. 39, s. 214.
25. WIERER, Rudolf. Prof. JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 17, s. 20.
26. Tamtéž, s. 20.
27. PAVLÍČEK, Václav. Názory B. Baxy na politické strany, hodnoty demokracie a naše současnost. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu: sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993. s. 197–200.
28. SCHELLE, Karel. Názory prof. JUDr. PhDr. Bohumila Baxy na organizaci veřejné správy. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu: sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993. s. 209–210.
29. SCHELLE, Karel. Nad některými názory prof. JUDr. PhDr. Bohumila Baxy. Správní právo: odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva. 1992, roč. 25, č. 7, s. 45–46.
30. Kompletní bibliografie prof. Baxy viz SCHELLE, Karel; VOJÁČEK, Ladislav. Právní dějiny a brněnská právnická fakulta (1919–2009). Ostrava: KEY Publishing, 2010.

RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012