František Čada (1895 – 1975)

1. Základní údaje

  • Právní historik středoevropských, českých a československých dějin státu a práva,
  • kodikolog, dlouholetý pracovník Komise pro soupis rukopisů ČSAV,
  • člen České akademie věd a umění, Královské společnosti nauk, Spolku československých právníků Všehrd a Československé akademické společnosti Právník,
  • jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovení činnosti brněnské právnické fakulty,
  • po Únoru 1948 byl zbaven vedení ústavů, po zrušení brněnské právnické fakulty v roce 1950 se orientoval na výzkum středověkých právnických rukopisů a základních moravských právních pramenů,
  • byl držitelem Zlatého klíče Kounicových kolejí, pamětní medaile za boj za svobodu, pamětního odznaku Svazu protifašistických bojovníků a pamětní medaile za boj proti fašismu.

Základní data:

Tituly:prof., JUDr.
Datum narození:30. 5. 1895
Místo narození:Praha
Datum úmrtí:10. 10. 1975
Místo úmrtí:Brno

Vzdělání:

  • reálné a vyšší gymnázium v Praze,
  • 1914–1918 Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1919 udělen titul JUDr.) a Filosofická fakulta UK (1919–1922),
  • 1919–1921 Státní škola archivních studií v Praze,
  • 1923 docent českých právních dějin na Právnické fakultě UK (1926 mimořádný a 1933 řádný profesor právních dějin středoevropských na Právnické fakultě MU v Brně).

2. Ze života

František Čáda se narodil v pražském Karlíně dne 30. května 1895 (rodina Čádových tehdy bydlela v domě č. 30).[1] Narodil se jako syn profesoru Františku Čádovi a Marii, rozené Kastnerové. Jeho otec (narozen 6. dubna 1865) byl rodákem z Holešovic a po studiích se stal profesorem na gymnáziu v pražské Truhlářské ulici. Od roku 1896 byl již docentem filozofické fakulty tehdejší Ferdinandovy univerzity (pozdější Karlovy) a po roce 1912 byl jmenován řádným profesorem na téže fakultě. Svoji práci zasvětil pedagogice a psychologii dětí. Těmto oborům se věnoval jak na teoretické bázi, tak i v praxi při pořádání výchovných i praktických aktivit pro děti či mládež. Zemřel v nedožitých 54 letech dne 14. prosince 1918.

Na jeho práci navázal jeho kolega Otakar Kádner, který byl v době smrti Čády staršího ředitelem pedagogického semináře na Univerzitě Karlově. Na Čádovu práci také navazoval profesor Otakar Chlup, který byl jedním z jeho posluchačů a roku 1922 se stal ředitelem pedagogického semináře pod Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně.[2]

Matka Františka Čády se jmenovala Marie, pocházela z rodiny Kastnerovy a narodila se dne 11. června 1875. Otec Marie byl taktéž doktorem filozofie v Praze. František Čáda starší a Marie byli oddáni 16. července 1894 v kostele sv. Františka v Praze. Měli dvě děti, a to jmenovaného Františka a o pět let mladší dceru Marii (narozena 1900). František Čáda mladší se oženil s kolegyní archivářkou Dr. Boženou, rozenou Kubíčkovou, která zemřela dne 7. 7. 1986.

František Čáda mladší vystudoval během první světové války právnickou fakultu tehdejší Ferdinandovy univerzity v Praze a smrt otce jej tak zastihla jako čerstvého absolventa. I tak ovšem ve svých studiích pokračoval a již příštího roku získal doktorát z této profese. Téhož roku začal studovat i na filozofické fakultě v Praze (zřejmě historii či archivnictví) a také se začal věnovat studiu Státní školy archivních studií. Tu v roce 1921 ukončil a získal diplom rovněž v tomto oboru.[3]

Již během studií archivnictví pokračoval i v praktickém rozvoji znalostí, stal se pracovníkem Českého zemského archivu – zde pracoval od roku 1919 do roku 1922. Později změnil zaměstnání a již s diplomem z archivnictví začal pracovat v archivu Národního muzea, svoji práci zde zakončil až v roce 1926. Tentýž rok nastoupil jako pedagogický pracovník na Masarykovu univerzitu v Brně a stal se mimořádným profesorem středoevropských právních dějin. Na tuto funkci byl jmenován prostřednictvím profesorského kolegia řízeného tehdejším děkanem brněnské právnické fakulty. Tím byl od roku 1925 do roku 1926 Karel Engliš.[4] Mezitím se věnoval i další pedagogické práci. Jako pedagogický pracovník působil na právnické fakultě v Praze. Tam se také habilitoval a stal se docentem právních dějin (1. října 1923).

3. Dílo

Ve dvacátých letech začal Čáda publikovat. V roce 1922 vyšel Soupis české literatury právnické a státovědecké, který měl několik oddílů, jež probíraly postupně různá odvětví literárních děl z oblastí právnických, ekonomických či státovědných.[5] Mohl vycházet ze svých zkušeností archiváře a také mohl použít přehled děl, který vyšel v Památníku na oslavu padesátiletého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. z roku 1898. Zde několik autorů sepsalo dosavadní monografie, které vyšly v českém jazyce v oblasti práva a státu.[6] Na tuto svoji práci později navázal ještě v dalších dvou dílech. První návazné dílo soupisné vyšlo v roce 1926 a obsahovalo soupis knižní literatury a důležitých článků z let 1918–1925 (s doplňkem za rok 1926)[7], druhé dílo vyšlo o dva roky později a obsahovalo soupisy knižní literatury v jazyce českém, slovenském, německém aj., vydané v Československé republice. Toto dílo obsahovalo soupisy za roky 1926, 1927 a za prvních několik měsíců roku 1928.[8] Sám Čáda v bibliografii z roku 1926 uvádí, že se pokusil porovnat a uveřejnit nejdůležitější články, ale že nemohl excerpovat všechny, protože by se nevešly do prostoru jemu stanovenému.[9]

V roce 1928 František Čáda pracoval na brněnské právnické fakultě, prozatím jako výše zmíněný mimořádný profesor. Vyučoval dějiny práva střední Evropy a podílel se na nové koncepci výuky této oblasti dějin. V této době také působil ve státních zkušebních komisích, zejména v historicko-právním a státovědném oboru.[10] Byl také členem mnohých oborových a akademických spolků. Z nejvýznamnějších jmenujme např. Českou akademii věd a umění či Královskou společnost nauk. Byl také jedním z čestných členů Spolku československých právníků Všehrd a také Československé akademické společnosti Právník.[11]

V roce 1921 začal řídit vydávání časopisu společnosti Všehrd (List spolku českých právníků)[12] a této práci se věnoval až do roku 1941, kdy časopis přestal vycházet. Od roku 1939 byl časopis vydáván pod patronací Františka Čády a Československé akademické společnosti Právník a od osmého čísla téhož ročníku byl časopis vydáván přímo Čádou. Od roku 1940 byl magazín vydáván pod patronací vydavatele B. Stýbla. V roce 1939 probíhaly diskuse o slučování právnických časopisů vydávaných v Praze, Brně či dalších místech v protektorátu. Některé časopisy byly zachovány (např. Soudcovské listy či České právo), jiné vycházely dále v omezeném nákladu (například časopis Právník) a některé v době války zanikly. Toto byl případ časopisu Všehrd – poslední číslo vyšlo v prosinci roku 1941. Další vydávání časopisu následovalo až v roce 1991 a později v elektronické formě ještě od roku 2001 a 2010.[13]

Po roce 1930, když František Čáda fungoval několik let na místě mimořádného profesora středoevropských právních dějin, vydal první velké dílo z oblasti právní historie a hlavně z reedic starých právních textů. Bylo to dílo Ondřeje z Dubé Práva zemská česká. Původní dílo mělo vyjít kolem roku 1400 a zabývalo se způsobem vedení práva při soudu zemském. Sám Ondřej z Dubé byl pravděpodobně nejvyšším sudím Království českého, a tak je toto dílo nejspíš jedním z nejdůležitějších pramenů o tom, kterak se jednalo a fungovalo v právním prostředí před mnoha staletími. Dílo bylo rozděleno na 123 článků, z nichž 82 bylo napsáno Ondřejem z Dubé. Součástí díla je i Přípis králi Václavovi IV. Dále jsou v knize zmíněny práva a povinnosti úředníků. Dále jsou také vypsány základy práva zemského z 15. století. Karel Sabina ve svém Dějepisu literatury československé staré a střední doby uvádí, že „… Ondřej z Dubé zdá se, že byl pro nejpřísnější vedení práva podle starého způsobu a v každém uvolnění už bezpráví a anarchii viděl.“[14] Z toho můžeme usuzovat, že dílo spočívalo na pevných základech práva sepsaného již v dávných dobách. Františku Čádovi vyšla v roce 1930 v Praze monografie s názvem Nejvyššího sudího království českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká[15], kde toto dílo komentoval na více než sto stranách (vycházel mimo jiné ze své stati z r. 1927 s názvem České právo kolem r. 1400 a kniha Ondřeje z Dubé) a také tento spis doplnil mnohými přílohami (životopis pánů z Dubé, bibliografie Ondřeje z Dubé). Podle některých pramenů měl vycházet mimo svá předchozí díla i z informací z literatury Hermenegilda Jirečky[16] a také Františka Palackého[17]. Za toto dílo se Františku Čádovi dostalo čestného uznání (od České akademie věd a umění obdržel Hlávkovu cenu první třídy), ale i kritiky, když Jiří Veselý ve Sborníku věd právních a státních označil tuto práci jako „první vzornou edici historickoprávního pramene u nás“.[18] Tato práce se pak měla stát i základem pro jeho řádnou profesuru v roce 1933.[19]

Čáda se řádným profesorem středoevropských dějin na Masarykově univerzitě v Brně stal 31. října 1933.[20] Do té doby stihl vydat v roce 1931 svoji první učebnici, ve které se věnoval svému oboru.[21] V třicátých letech poměrně často publikoval ve Vědecké ročence právnické fakulty Masarykovy univerzity. Z důležitějších článků v období před řádnou profesurou můžeme jmenovat článek týkající se ústavního práva rakouského za světové války. Ten na více než 40 stranách rozebíral situaci ústavy tehdejšího císařství, jehož byla naše republika součástí.[22] V téže ročence vyšel v roce 1931 rovněž článek týkající se městského půdorysu.[23] V roce 1932 vydal Čáda několik rozsáhlejších článků, mimo jiné článek s názvem K recepci v českém právu, v němž shrnoval novější poznatky o přejímání dřívějších právních předpisů. V tomtéž článku recenzoval i díla o recepci římského práva v pozdějších českých právních řádech, obracel se k dílům Miroslava Boháčka a Josefa Hobzka.[24]

Následujícího roku se stal řádným profesorem a dále pokračoval v čilé publikaci článků. V roce 1933 vydal několik rozsáhlejších článků. K důležitým patřily práce věnující se Moravě a její právní historii, jakož i články zabývající se vztahy mezi právem českým a právem cizích států. V článku Vzájemné vztahy mezi českým právem a cizími právními řády porovnává českou a cizí právní úpravu a seznamuje čtenáře s tím, že české právo může fungovat jako svorník mezi východními slovanskými a západními (zvláště germánskými) právními systémy.[25] Také zdůrazňuje, že české právo se vyznačuje tím, že je schopno recipovat práva starších a cizích právních úprav ve své právní situaci – v tomto může navazovat na své předchozí dílo z roku 1932.[26] Tohoto roku se také pustil do zpracování právních dějin Moravy. Publikoval dva články, z nichž se jeden zabýval Moravskými sbírkami formulářovými v 16. století[27] a druhý se zabýval právním postavením Moravy v Československu. Tento článek byl ve své době velmi aktuální.[28]

Další roky publikoval profesor Čáda méně. V roce 1934 vydal stať k úmrtí významného právního historika a odborníka na evropské právní dějiny, a to profesora a někdejšího děkana Univerzity Karlovy Miloslava Stiebera.[29] Tentýž rok publikoval i stať týkající se právnického studia na českých vysokých školách, vracel se tím k pedagogické profesi a několika poznámkami na stránkách Vědecké ročenky právnické fakulty MU tak obohatil reformy právnického vzdělávání. K tomuto tématu se vrátil ještě ve stati z roku 1936, která vyšla v bulletinu Věda a život.

V roce 1937 byla vydána další monografie profesora Čády s právněhistorickým tématem. Tentokrát se zabýval zemskými deskami a znovu je vydal. Předchozí vydání zemských desek z roku 1535 (v komentáři k vydání z roku 1882 od bratrů Jirečků se uvádí rok vzniku 1536[30]) existovalo, nicméně ne v komplexní podobě s rozsáhlým komentářem s historickým a diplomatickým kontextem. Ve své stati dokázal, že tyto desky vychází převážně z Knihy tovačovské a jen velmi málo z Knihy krnovské a z Památek sněmovních z roku 1518. První podání veřejnosti provedl již v roce 1861 v prvním ročníku časopisu Právník Karel Jaromír Erben[31] a další vydání měl přinést František Palacký ihned následující rok. Pravděpodobně třetí vydání v roce 1882 přinesli zmínění bratři Jaromír a Hermenegild Jirečkovi. Toto dílo již bylo značně komplexní a obsahovalo jak znojemské zřízení zemské z roku 1536 (jak je uvedeno v knize z r. 1882 či 1535, jak uvádí profesor Čáda), tak i zřízení z dalších let (1549, 1564). Mimo texty těchto dokumentů kniha zahrnula i srovnání jednotlivých vydání a jejich komentáře.[32]

V předchozím roce se profesor Čáda stal děkanem právnické fakulty brněnské univerzity a tuto funkci zastával do roku 1937. Znovu se děkanem stal až po obnovení fakulty po druhé světové válce, a to v roce 1945. Mezi těmito lety ovšem stále pečoval o fakultní knihovnu, kterou spolu s kolegy ukryli, a tak i po uzavření vysokých škol dne 17. listopadu 1939 zůstala v bezpečí a knihy nebyly německými vojáky zlikvidovány. Také se zapojil do organizovaného odporu. Rovněž z tohoto důvodu byl dvakrát vyslýchán gestapem (shodou okolností ve stejné budově, kde dlouhá léta pracoval), a to poprvé v roce 1941 a podruhé v roce 1942. Kolegové z fakulty za tento organizovaný odpor dokonce zaplatili životem. Profesor Bohumil Baxa byl 5. července 1942 odsouzen k trestu smrti a téhož dne byl v Praze na Kobyliské střelnici popraven[33] a profesor Jan Vážný zemřel 18. dubna v koncentračním táboře v Mauthausenu.[34] František Čáda za své postoje a svoji činnost za druhé světové války obdržel pamětní medaili za boj za svobodu[35], pamětní odznak Svazu protifašistických bojovníků, Zlatý klíč Kounicových kolejí a pamětní medaili za boj proti fašismu. Těsně před druhou světovou válkou se profesor Čáda stal řádným profesorem i v oboru právních dějin československých.[36]

I během válečných a předválečných let mimo obrany fakulty a prací na záchraně fakultních knihovních fondů profesor Čáda dále pracoval na svém celoživotním díle. V roce 1937 se konal první sjezd československých historiků, jehož se Čáda zúčastnil a přednesl referát na téma postupu ve zkoumání československých právních dějin, kde si stanovil cíle v systematickém bádání v dějinách práva českého.[37] Další rok publikoval ve sborníku k poctě Františka Weyra historicko-právní úvahu na téma ústavy[38] a další rok v časopise Všehrd zveřejnil čtyřstránkovou stať na téma státoprávního postavení Českých zemí. Již za války (v roce 1940) se opět vrací k zemským zřízením, konkrétně rozebírá historii jednoho článku zřízení z roku 1545. Porovnával zde důležitost druhého článku tehdejšího moravského zřízení a již na prvních stranách textu uvádí, že se jednalo i podle tehdejších autorů o článek velmi důležitý.[39] Šlo vlastně o článek, který přisuzoval Moravě a moravským stavům další práva. Moravští stavové si zřejmě uvědomovali, že důležité pro ně je získat moc nad zemským soudem. Dalšího roku publikoval ve Všehrdu článek k poctě Rudolfa Rauschera, který zemřel ve 45 letech po prohlídce bytu gestapem na silný infarkt. Téhož roku se František Čáda opět vrátil k historii měst, kdy ve své stati v bulletinu Věda a život sepisoval historii moravských a českých měst.[40] K tomuto tématu se opakovaně vracel spolu s bádáním o historii Moravy a státních zřízení v českých zemích. Hned další rok se opět věnoval zemským zřízením – konkrétně zemským deskám českým před rokem 1541. Napsal k nim několikastránkovou stať do časopisu Všehrd, který byl již v tuto dobu vydáván přímo v režii Františka Čády.

Další publikační i pedagogická činnost Františka Čády probíhala až po druhé světové válce, kdy se opět stal děkanem nově obnovené právnické fakulty v Brně.[41] O toto obnovení se Čáda zasloužil velkou měrou. Brzy po osvobození Brna sovětskými vojsky (26. dubna 1945) získal od vedení sovětské armády svolení k převzetí tradičního sídla právnické fakulty na ulici Veveří. Budova fakulty byla ovšem v té době ve špatném stavu a zvlášť interiéry fakulty byly poničeny a zaneseny odpadem. Sami zaměstnanci a budoucí posluchači ovšem vypomohli a již dne 18. května proběhla v této budově volba rektora se zástupci ze všech fakult. Rektorem byl zvolen profesor lékařské fakulty Václav Neumann.[42] V této době v budově sídlil i rektorát znovuobnovené Masarykovy univerzity a také zde našla své působiště znovuobnovená knihovna právnické literatury s mnohými fondy, které byly i zásluhou profesora Čády zachráněny v takřka původním rozsahu. Knihovna byla k dispozici již od zimního semestru téhož roku. Budova samotná však byla zatížena přestavbami provedenými gestapem, a tak se pro výuku dalo použít pouze auditoria maxima.[43]

František Čáda se tedy stal ve zkráceném studijním roce děkanem právnické fakulty (a také vedl dva z devíti ústavů této fakulty – ústav pro dějiny veřejného a soukromého práva středoevropského a také ústav pro dějiny práva na území ČSR) a již dne 11. června zahajoval projevem akademický rok pro téměř 1500 studentů, z nichž bylo nově přijatých 885. Všem studentům, kteří museli násilně své studium kvůli druhé světové válce přerušit, byl poslední studovaný semestr (zimní ve školním roce 1939/1940) uznán a byly jim poskytnuty formální výhody, které byly potřebné pro řádné dostudování právnické fakulty.[44] Sám děkan Čáda navrhl a prosadil, aby těmto studentům bylo do diplomu připsáno latinskou doložkou, že doba násilného uzavření vysokých škol (1939–1945) nepřerušila kontinuitu studia (v latině: Tempore, quo schode Bohemicae summi gradus per vim clausae erant [1939–1945], studiorum kontinuita pro interrupta non habetur).[45] Zkrácený letní semestr trval pouze do září téhož roku a již v říjnu byl započat akademický rok nový. Ve zkráceném semestru stihlo studium práv ukončit a získat diplom 251 studentů. V tomto roce byl Čáda stále děkanem. I přesto se dále věnoval své publikační činnosti. Za jeho vedení byly založeny ještě další ústavy, které vedli noví profesoři na fakultě. Byl to ústav pro civilní řízení soudní (začátek r. 1946), ústav pro právo římské (konec r. 1946) a ústav pro právo církevní (také ke konci r. 1946).[46]

Čáda se ovšem nevěnoval pouze pedagogické a vedoucí práci na právnické fakultě v Brně, ale opět začal publikovat texty z právních dějin. V roce 1945 vyšla učebnice dějin veřejného práva pod názvem Přehled dějin veřejného práva ve střední Evropě, kterou napsal a vydal pod Československým akademickým spolkem Právník.[47] Hned další rok se opět věnoval otázkám dějin českého území, tentokrát v otázkách o začlenění Slezska do českých zemí.[48] V dalším roce se věnoval opět podobné problematice, tentokrát ovšem v kontextu slovanského práva.[49] V tomto roce (1947) vydal i monografii pod názvem Povšechné právní dějiny československé, kde se plně věnoval právním dějinám na území českých i slovenských zemí od nejstarších dějin po dobu husitskou.[50] Tato systematická práce později pomohla mnohým posluchačům se studiem právních dějin, a to zřejmě i tím, že Čáda zdůrazňoval tradiční hodnoty boje o samostatnost Československa a také recepci cizích právních norem do domácích právních řádů.[51] Hned další rok opět publikoval stať o právním postavení Moravy v českém státě[52] a také spolu s kolegou Jiřím Cvetlerem napsal propagační list Zdeptané právo,[53] v němž se zabývali působením právnické fakulty v Brně mezi léty 1939 a 1945. Vzpomínali v něm na to, jak po obsazení budovy gestapem byly ničeny kartotéky různých ústavů a vnitřní vybavení, včetně sochy T. G. Masaryka.[54]

Po Únoru 1948 bohužel opět začaly problémy se stabilitou právnické fakulty. Události tohoto roku právnickou fakultu a její profesorský sbor zasáhly ze všech fakult Masarykovy univerzity nejvíce. V akčním výboru fakulty byli pouze studenti a zaměstnanci, nikdo z profesorského sboru se tak nemohl kolegů zastat (jistě nepřispělo ani to, že žádný profesor nebyl členem KSČ a dva z tehdejších profesorů fakulty byli i ministry, jež po únorových událostech odstoupili ze svých úřadů). Akční výbor označil za zrádce a na nucenou dovolenou tak poslal profesory Stránského, Procházku, Weyra, Kubeše, Kučeru, Kopa a Neubauera. Ostatní profesoři sice ve svých funkcích zůstali a mohli se dál věnovat své činnosti. Již dne 26. června roku 1950 však bylo profesorům oznámeno, že o den později bude nařízením vlády schváleno zrušení fakulty. Ani protesty proděkana Jiřího Cvetlera s tímto rozhodnutím nemohly nic udělat. Profesorům bylo náměstkem ministerstva školství přislíbeno působení na jiných vysokých školách a studenti měli být také přesunuti na jiné právnické školy. Profesor Čáda rovněž přišel o místo a jako většina kolegů se na jinou vysokou školu nedostal. Opět zachraňoval fondy velké právnické knihovny a povedlo se mu zachovat její celistvost. Knihovna však byla deponována mimo Brno a stala se pak součástí Státní vědecké knihovny v Brně. Později byla uložena do univerzitního archivu Masarykovy univerzity.

Profesor Čáda se tak stal ve své podstatě nezaměstnaným a existenční jistota mu nebyla zajištěna, jak bylo slíbeno. Mohl tak pouze doufat v umístění do některého z ústavů ČSAV.[55] Mezitím ovšem nepřestával bádat a psát. V roce 1951 mu v nákladu Matice Moravské vychází dvě pojednání o Moravských zemských deskách mezi lety 1480 a 1566, první článek pojednává o olomouckém kraji[56] a druhý pojednává o kraji brněnském[57]. V roce 1952 vychází ještě pojednání na téma rukopisů starobrněnských[58] a další texty. Na těchto a dalších úkolech začal pracovat s kolegou a přítelem Miroslavem Boháčkem[59], který dříve vyučoval římské právo na Karlově univerzitě. Společně založili základy projektu pro komplexní soupis rukopisů v českých zemích a v rámci ČSAV a jejího Státního ústavu historického vznikla v roce 1953 i Komise pro soupis rukopisů při ČSAV. Jejím předsedou byl ustanoven profesor a archivář Václav Vojtíšek. František Čáda a Miroslav Boháček byli přijati jako pracovníci této komise až k 1. lednu 1955. Tato komise měla provádět komplexní výzkum rukopisů v knihovnách či archivech, a to hlavně těch, které ještě prozkoumány nebyly[60]. František Čáda se tak stal jedním ze zakladatelů nového vědního oboru – kodikologie[61]. Začali se s kolegou Boháčkem věnovat průzkumu a soupisu rukopisů ve Slezské studijní knihovně[62], později i v Universitní knihovně v Olomouci[63] či zámecké knihovně v Hradci u Opavy[64]. Později se věnovali i bádání v knihovnách metropolitní kapituly v Olomouci a vypracovali seznam tamějších fondů.[65] Profesor Čáda ovšem nezapomínal ani na své právně-historické kořeny a bádal dále i v této oblasti. Podrobně rozebral dílo Všehrdovo[66]. Na začátku šedesátých let 20. století se dokonce dvojici profesorů povedlo objevit nové dosud neznámé spisy Karla Staršího ze Žerotína[67], v nichž se věnoval moravskému zemskému právu. Tento rukopis, známý pod názvem O právu našem moravském, a další rukopisy byly nalezeny v knihovně na zámku Bludově. Celkem je v soupisu žerotínských rukopisů 250 čísel o 301 svazcích.[68] Nálezy rukopisů pánů ze Žerotína probíhaly v průzkumu zámeckých knihoven, na které byli pracovníci komise určeni.

Další průzkumy zámeckých knihoven profesora Čádu zavedli do Rájce nad Svitavou[69] či Kynžvartu[70], kde byla Čádou nalezena postila Antonia Parmensis de Azaro ze 16. století[71] a další díla. V zámku v Kroměříži nalezl také velmi vzácnou liturgickou památku, kterou byl gregoriánský sakramentář z Francie vytvořený kolem 9. století.[72] Tuto památku prozkoumal a stať o ní napsal spolu s kolegou, muzikologem profesorem Františkem Pokorným.[73]

V roce 1967 publikoval (spolu s kolegou) opět další článek z právně-historické oblasti, kterým byl rozbor Knihy Tovačovské.[74] Další rok se vrátil zpět ke stejnému tématu a analyzoval rukopisy téhož díla[75]. Později se věnoval opět dalšímu rozboru textů této právní knihy[76] a také studiu právní Knihy Krnovské[77]. Poslední dílo, jež profesoru Čádovi vyšlo, bylo zaměřeno na prozkoumání zlomků ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa a vyšlo v roce 1973.[78]

František Čáda zemřel dne 10. října 1975, krátce po svých osmdesátých narozeninách. Zanechal po sobě dílo velmi rozsáhlé a velmi komplexní. Za svůj život se stal právním historikem, archivářem a později i přes nepřízeň osudu tato povolání spojil v kodikologii.[79]

4. Publikace

Periodické publikace

  • ČÁDA, František. Ústavní právo rakouské za světové války od jejího počátku až po svolání říšské rady roku 1917. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1930, roč. 9, č. 1, s. 221–264.
  • ČÁDA, František. Městský půdorys (jeho rozbor historicko-právní). Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1931, roč. 10, č. 1, s. 136–159.
  • ČÁDA, František. K recepci v českém právu: Pokus o souhrn novějších výsledků. Právník. 1932, roč. 71, č. 1–2, 18 s.
  • ČÁDA, František. Vzájemné vztahy mezi českým právem a cizími právními řády. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1933, roč. 12, č. 1, s. 113–124.
  • ČÁDA, František. Za profesorem Miloslavem Stieberem. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 7, č. 2–3, s. 81–84.
  • ČÁDA, František. Vznik měst. Věda a život. 1941, roč. 7, s. 234–287.
  • ČÁDA, František. Moravské zemské desky 1480-1566: kraj olomoucký. Časopis Matice Moravské. 1951, roč. 70, s. 105–109.
  • ČÁDA, František. Moravské zemské desky 1480-1566: 2. kraj brněnský. Časopis Matice Moravské. 1951, roč. 70, s. 223–230.
  • ČÁDA, František. Právnické a hospodářské rukopisy starobrněnské. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1952, roč. 1, s. 215–221.
  • ČÁDA, František a kol. Rukopisy v Slezské studijní knihovně. Slezský sborník. 1953, roč. 51, s. 572–574.
  • ČÁDA, František. Rukopisné svazky zámecké knihovny v Hradci u Opavy. Slezský sborník. 1955, roč. 53, s. 283–292.
  • ČÁDA, František. Všehrdovo právnické dílo v dochovaných rukopisech. Právněhistorické studie. 1961, roč. 7, s. 77–129.
  • ČÁDA, František. Nález právní knihy Karla Staršího ze Žerotína. Studie o rukopisech. 1962, roč. 1, s. 13–64.
  • ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská. Studie o rukopisech. 1967, roč. 6, s. 1–52.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha tovačovská – její rukopisy. Studie o rukopisech. 1968, roč. 7, s. 77–192.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská - základy jejího textu. Studie o rukopisech. 1970, roč. 9, s. 1–56.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha zvaná Krnovská. Studie o rukopisech. 1972, roč. 11, s. 5–40.
  • ČÁDA, František a kol. Zlomky ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa. Studie o rukopisech. 1973, roč. 12, s. 5–28.

Neperiodické publikace

  • ČÁDA, František. Soupis české literatury právnické a státovědecké. Praha: Bursík & Kohout, 1922, 160 s.
  • ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1918–1925: soupis knižní literatury a důležitých článků právnických a státovědeckých s doplňky za rok 1926. Praha: Bursík & Kohout, 1926, 254 s.
  • ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1926–1927: soupis knižní literatury české, slovenské, německé i cizojazyčné vydané v Československu z oborů právních a státních věd v letech 1926–1927 s doplňky prvních měsíců r. 1928. Praha: Bursík & Kohout, 1928, 90 s.
  • ČÁDA, František. Nejvyššího sudího království českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká: úvodem a poznámkami opatřil F. Čáda. Praha: Česká akademie věd a umění, 1930, 231 s.
  • ČÁDA, František. Vybrané prameny k právním dějinám středoevropským: studijní příručka. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1931, 196 s.
  • ČÁDA, František. Právní postavení Moravy v českém státě. Brno, 1933, s. 83–94.
  • ČÁDA, František Nynější stav bádání v československých dějinách právních. In Referáty přednesené na 1. sjezdu československých historiků v Praze. Praha: O. V. u. D., 1937, s. 156–172.
  • ČÁDA, František. Ústava: Úvaha historicko-právní. In ENGLIŠ, Karel a kol. (eds.) Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Františka Weyra. Praha: Orbis, 1939, s. 41–50.
  • ČÁDA, František. Moravští stavové v boji o svá práva: Historie jednoho článku zemského zřízení. Praha: Václav Vaněček, 1940, 12 s.
  • ČÁDA, František. Přehled dějin veřejného práva ve střední Evropě: Studijní příručka. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1945, 88 s.
  • ČÁDA, František. Právní začlenění Slezska do zemí českých. In Slezsko, český stát a česká kultura. Opava: Matice opavská, 1946, 205 s.
  • ČÁDA, František. Povšechné právní dějiny Československé: Od nejstarších dob do doby husitské. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1947, 170 s.
  • ČÁDA, František. Slovanské právo u nás. In MACŮREK, Josef (ed.). Slovanství v českém národním životě. Brno: Rovnost, 1947, s. 151–159.
  • ČÁDA, František a kol. Morava v českém státě. In Knižnice matice moravské. Brno: Matice Moravská, 1948, s. 113.
  • ČÁDA, František. Seznam rukopisů Universitní knihovny v Olomouci. Olomouc, 1954.
  • ČÁDA, František. Rukopisy státního zámku v Rájci nad Svitavou. In Sborník Národního muzea v Praze. Praha, 1956.
  • ČÁDA, František a kol. Seznam rukopisů Metropolitní kapituly v Olomouci. In Průvodce po archivních fondech 3. Praha: Státní archiv v Opavě, pobočka v Olomouci, 1961, s. 101–177.
  • ČÁDA, František. Rukopisy knihovny Státního zámku v Kynžvartě. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, 208 s.
  • ČÁDA, František; KUBÍČKOVÁ-ČÁDOVÁ, Božena. Moravské sbírky formulářové v XVI. století. In Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám: 1872–1932. Praha: Československá archivní společnost, 1932, s. 262–289.

5. Použitá literatura

  • CVETLER, Jiří; ČÁDA, František. Zdeptané právo: 1939–1945. Brno: Právnická fakulta Masarykovy university v Brně, 1949, 22 s.
  • ČÁDA, František. Soupis české literatury právnické a státovědecké. Praha: Bursík & Kohout, 1922, 160 s.
  • ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1918-1925: soupis knižní literatury a důležitých článků právnických a státovědeckých s doplňky za rok 1926. Praha: Bursík & Kohout, 1926, 254 s.
  • ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1926–1927: soupis knižní literatury české, slovenské, německé i cizojazyčné vydané v Československu z oborů právních a státních věd v letech 1926–1927 s doplňky prvních měsíců r. 1928. Praha: Bursík & Kohout, 1928, 90 s.
  • ČÁDA, František. Nejvyššího sudího království českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká: úvodem a poznámkami opatřil F. Čáda. Praha: Česká akademie věd a umění, 1930, 231 s.
  • ČÁDA, František. Ústavní právo rakouské za světové války od jejího počátku až po svolání říšské rady roku 1917. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1930, roč. 9, č. 1, s. 221–264.
  • ČÁDA, František. Městský půdorys (jeho rozbor historicko-právní). Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1931, roč. 10, č. 1, s. 136–159.
  • ČÁDA, František. Vybrané prameny k právním dějinám středoevropským: studijní příručka. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1931, 196 s.
  • ČÁDA, František. K recepci v českém právu: Pokus o souhrn novějších výsledků. Právník. 1932, roč. 71, č. 1–2, 18 s.
  • ČÁDA, František. Právní postavení Moravy v českém státě. Brno, 1933, s. 83–94.
  • ČÁDA, František. Vzájemné vztahy mezi českým právem a cizími právními řády. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1933, roč. 12, č. 1, s. 113–124.
  • ČÁDA, František. Za profesorem Miloslavem Stieberem. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 7, č. 2–3, s. 81–84.
  • ČÁDA, František. Nynější stav bádání v československých dějinách právních. In Referáty přednesené na 1. sjezdu československých historiků v Praze. Praha: O. V. u. D., 1937, s. 156–172.
  • ČÁDA, František. Ústava: Úvaha historicko-právní. In ENGLIŠ, Karel a kol. (eds.) Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Františka Weyra. Praha: Orbis, 1939, s. 41–50.
  • ČÁDA, František. Moravští stavové v boji o svá práva: Historie jednoho článku zemského zřízení. Praha: Václav Vaněček, 1940, 12 s.
  • ČÁDA, František. Vznik měst. Věda a život. 1941, roč. 7, s. 234–287.
  • ČÁDA, František. Přehled dějin veřejného práva ve střední Evropě: Studijní příručka. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1945, 88 s.
  • ČÁDA, František. Právní začlenění Slezska do zemí českých. In Slezsko, český stát a česká kultura. Opava: Matice opavská, 1946, 205 s.
  • ČÁDA, František. Povšechné právní dějiny Československé: Od nejstarších dob do doby husitské. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1947, 170 s.
  • ČÁDA, František. Slovanské právo u nás. In MACŮREK, Josef (ed.). Slovanství v českém národním životě. Brno: Rovnost, 1947, s. 151–159.
  • ČÁDA, František a kol. Morava v českém státě. In Knižnice matice moravské. Brno: Matice Moravská, 1948, s. 113.
  • ČÁDA, František. Moravské zemské desky 1480-1566: 2. kraj brněnský. Časopis Matice Moravské. 1951, roč. 70, s. 223–230.
  • ČÁDA, František. Moravské zemské desky 1480-1566: kraj olomoucký. Časopis Matice Moravské. 1951, roč. 70, s. 105–109.
  • ČÁDA, František. Právnické a hospodářské rukopisy starobrněnské. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1952, roč. 1, s. 215–221.
  • ČÁDA, František a kol. Rukopisy v Slezské studijní knihovně. Slezský sborník. 1953, roč. 51, s. 572–574.
  • ČÁDA, František. Seznam rukopisů Universitní knihovny v Olomouci. Olomouc, 1954.
  • ČÁDA, František. Rukopisné svazky zámecké knihovny v Hradci u Opavy. Slezský sborník. 1955, roč. 53, s. 283–292.
  • ČÁDA, František. Rukopisy státního zámku v Rájci nad Svitavou. In Sborník Národního muzea v Praze. Praha, 1956.
  • ČÁDA, František. Všehrdovo právnické dílo v dochovaných rukopisech. Právněhistorické studie. 1961, roč. 7, s. 77–129.
  • ČÁDA, František. Nález právní knihy Karla Staršího ze Žerotína. Studie o rukopisech. 1962, roč. 1, s. 13–64.
  • ČÁDA, František. Rukopisy knihovny Státního zámku v Kynžvartě. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, 208 s.
  • ČÁDA, František a kol. Seznam rukopisů Metropolitní kapituly v Olomouci. In Průvodce po archivních fondech 3. Praha: Státní archiv v Opavě, pobočka v Olomouci, 1961, s. 101–177.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská. Studie o rukopisech. 1967, roč. 6, s. 1–52.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha tovačovská – její rukopisy. Studie o rukopisech. 1968, roč. 7, s. 77–192.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská - základy jejího textu. Studie o rukopisech. 1970, roč. 9, s. 1–56.
  • ČÁDA, František a kol. Kniha zvaná Krnovská. Studie o rukopisech. 1972, roč. 11, s. 5–40.
  • ČÁDA, František a kol. Zlomky ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa. Studie o rukopisech. 1973, roč. 12, s. 5–28.
  • ČÁDA, František; KUBÍČKOVÁ-ČÁDOVÁ, Božena. Moravské sbírky formulářové v XVI. století. In Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám: 1872–1932. Praha: Československá archivní společnost, 1932, s. 262–289.
  • ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
  • HALAS, František X. Právnická fakulta MU v letech 1945–1950. Universitas. 1969, roč. 2, č. 2, s. 25–40.
  • HORÁČEK, Cyril. Písemnictví národohospodářské: 1848–1898. In Památník na oslavu padesátiletého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.: vědecký a umělecký rozvoj v národě českém 1848–1898. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898, s. 53–58.
  • JIREČEK, Hermenegild. Slovanské právo v Čechách a na Moravě. 3. svazek. Základy zemského zřízení v koruně království českého za Karla IV. Praha: Nákladem Fridricha Tempského, 1872, 192 s.
  • JIREČEK, Josef; JIREČEK, Hermenegild. Zřízení zemská Království českého XVI. věku. Praha: Nákladem Všehrda, 1882, 703 s.
  • Jmenování. Věstník ministerstva školství. 1945, roč. 10, s. 105.
  • KADLECOVÁ, Marta. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Baxy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 11 s. ISBN 80-210-0654-4.
  • KADLECOVÁ, Marta. Život a dílo prof. JUDr. Jana Vážného. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 13 s. ISBN 80-210-0656-0.
  • KRÁKORA, Tomáš. Kodikologické dílo prof. Dr. Miroslava Boháčka. Brno, 2010. 45 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková.
  • MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 18 s. ISBN 80-210-0780-X.
  • MATĚJEK, František. K osmdesátinám profesora Čády. Vlastivědný věstník Moravský. 1975, roč. 27, č. 2, s. 229.
  • PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha: Bursík & Kohout, 1895, 598 s.
  • SABINA, Karel. Dějepis literatury československé staré a střední doby. Praha: Al. Štorch, 1866, 948 s.
  • VESELÝ, Jiří. Dr. František Čáda: Nejvyššího sudího království českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká. Sborník věd právních a státních. 1931, roč. 31, č. 4, s. 627–629.
  • VOJÁČEK, Ladislav. František Čáda. In SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v meziválečném období (1918–1938). Praha: Linde, 2009, 694 s. ISBN 978-80-7201-750-8. 302 s.
  • Z právnických fakult. Právník. 1933, roč. 72, č. 11, s. 675.

Poznámky pod čarou

1. MATĚJEK, František. K osmdesátinám profesora Čády. Vlastivědný věstník Moravský. 1975, roč. 27, č. 2, s. 229.
2. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 3. ISBN 80-210-0780-X.
3. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 4. ISBN 80-210-0780-X.
4. Tamtéž, s. 4.
5. ČÁDA, František. Soupis české literatury právnické a státovědecké. Praha: Bursík & Kohout, 1922, 160 s.
6. HORÁČEK, Cyril. Písemnictví národohospodářské: 1848–1898. In Památník na oslavu padesátiletého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.: vědecký a umělecký rozvoj v národě českém 1848–1898. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898, s. 53–58.
7. ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1918–1925: soupis knižní literatury a důležitých článků právnických a státovědeckých s doplňky za rok 1926. Praha: Bursík & Kohout, 1926, 254 s.
8. ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1926–1927: soupis knižní literatury české, slovenské, německé i cizojazyčné vydané v Československu z oborů právních a státních věd v letech 1926–1927 s doplňky prvních měsíců r. 1928. Praha: Bursík & Kohout, 1928, 90 s.
9. ČÁDA, František. Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1918–1925: soupis knižní literatury a důležitých článků právnických a státovědeckých s doplňky za rok 1926. Praha: Bursík & Kohout, 1926, s. 2–4.
10. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 4. ISBN 80-210-0780-X.
11. Tamtéž, s. 4.
12. Viz titulní list časopisu ročníku 1921.
13. Viz bibliografická databáze Moravské zemské knihovny.
14. SABINA, Karel. Dějepis literatury československé staré a střední doby. Praha: Al. Štorch, 1866, s. 367.
15. ČÁDA, František. Nejvyššího sudího království českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká: úvodem a poznámkami opatřil F. Čáda. Praha: Česká akademie věd a umění, 1930, 231 s.
16. JIREČEK, Hermenegild. Slovanské právo v Čechách a na Moravě. 3. svazek. Základy zemského zřízení v koruně království českého za Karla IV. Praha: Nákladem Fridricha Tempského, 1872, 192 s.
17. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha: Bursík & Kohout, 1895, 598 s.
18. VESELÝ, Jiří. Dr. František Čáda: Nejvyššího sudího království českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká. Sborník věd právních a státních. 1931, roč. 31, č. 4, s. 627–629.
19. VOJÁČEK, Ladislav. František Čáda. In SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v meziválečném období (1918–1938). Praha: Linde, 2009, s. 16, 302 s. ISBN 978-80-7201-750-8.
20. Z právnických fakult. Právník. 1933, roč. 72, č. 11, s. 675.
21. ČÁDA, František. Vybrané prameny k právním dějinám středoevropským: studijní příručka. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1931, 196 s.
22. ČÁDA, František. Ústavní právo rakouské za světové války od jejího počátku až po svolání říšské rady roku 1917. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1930, roč. 9, č. 1, s. 221–264.
23. ČÁDA, František. Městský půdorys (jeho rozbor historicko-právní). Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1931, roč. 10, č. 1, s. 136–159.
24. ČÁDA, František. K recepci v českém právu: Pokus o souhrn novějších výsledků. Právník. 1932, roč. 71, č. 1–2, s. 9.
25. ČÁDA, František. Vzájemné vztahy mezi českým právem a cizími právními řády. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně. 1933, roč. 12, č. 1, s. 113–124.
26. ČÁDA, František. K recepci v českém právu: Pokus o souhrn novějších výsledků. Právník. 1932, roč. 71, č. 1–2, s. 8–14, 45–56.
27. ČÁDA, František; KUBÍČKOVÁ-ČÁDOVÁ, Božena. Moravské sbírky formulářové v XVI. století. In Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám: 1872–1932. Praha: Československá archivní společnost, 1932, s. 262–289.
28. ČÁDA, František. Právní postavení Moravy v českém státě. Brno, 1933, s. 83–94.
29. ČÁDA, František. Za profesorem Miloslavem Stieberem. Časopis pro právní a státní vědu. 1934, roč. 7, č. 2–3, s. 81–84.
30. JIREČEK, Josef; JIREČEK, Hermenegild. Zřízení zemská Království českého XVI. věku. Praha: Nákladem Všehrda, 1882, s. 16.
31. Vydání bylo uskutečněno asi na 30 stranách časopisu Právník.
32. JIREČEK, Josef; JIREČEK, Hermenegild. Zřízení zemská Království českého XVI. věku. Praha: Nákladem Všehrda, 1882, 703 s.
33. KADLECOVÁ, Marta. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Baxy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 11 s. ISBN 80-210-0654-4.
34. KADLECOVÁ, Marta. Život a dílo prof. JUDr. Jana Vážného. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 13 s. ISBN 80-210-0656-0.
35. Registrační značka 12265.
36. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 4–5. ISBN 80-210-0780-X.
37. ČÁDA, František. Nynější stav bádání v československých dějinách právních. In Referáty přednesené na 1. sjezdu československých historiků v Praze. Praha: O. V. u. D., 1937, s. 156–172.
38. ČÁDA, František. Ústava: Úvaha historicko-právní. In ENGLIŠ, Karel a kol. (eds.) Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Františka Weyra. Praha: Orbis, 1939, s. 41–50.
39. ČÁDA, František. Moravští stavové v boji o svá práva: Historie jednoho článku zemského zřízení. Praha: Václav Vaněček, 1940, 12 s.
40. ČÁDA, František. Vznik měst. Věda a život. 1941, roč. 7, s. 234–287.
41. Jmenování. Věstník ministerstva školství. 1945, roč. 10, s. 105.
42. HALAS, František X. Právnická fakulta MU v letech 1945–1950. Universitas. 1969, roč. 2, č. 2, s. 28.
43. Tamtéž, s. 28–29.
44. Tamtéž, s. 30.
45. Tamtéž, s. 30.
46. Tamtéž, s. 32.
47. ČÁDA, František. Přehled dějin veřejného práva ve střední Evropě: Studijní příručka. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1945, 88 s.
48. ČÁDA, František. Právní začlenění Slezska do zemí českých. In Slezsko, český stát a česká kultura. Opava: Matice opavská, 1946, s. 10 a násl.
49. ČÁDA, František. Slovanské právo u nás. In MACŮREK, Josef (ed.). Slovanství v českém národním životě. Brno: Rovnost, 1947, s. 151–159.
50. ČÁDA, František. Povšechné právní dějiny Československé: Od nejstarších dob do doby husitské. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1947, 170 s.
51. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 9. ISBN 80-210-0780-X.
52. ČÁDA, František a kol. Morava v českém státě. In Knižnice matice moravské. Brno: Matice Moravská, 1948, s. 113.
53. CVETLER, Jiří; ČÁDA, František. Zdeptané právo: 1939–1945. Brno: Právnická fakulta Masarykovy university v Brně, 1949, 22 s.
54. Tamtéž, s. 6.
55. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 6. ISBN 80-210-0780-X.
56. ČÁDA, František. Moravské zemské desky 1480-1566: kraj olomoucký. Časopis Matice Moravské. 1951, roč. 70, s. 105–109.
57. ČÁDA, František. Moravské zemské desky 1480-1566: 2. kraj brněnský. Časopis Matice Moravské. 1951, roč. 70, s. 223–230.
58. ČÁDA, František. Právnické a hospodářské rukopisy starobrněnské. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1952, roč. 1, s. 215–221.
59. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 7. ISBN 80-210-0780-X.
60. Tamtéž, s. 7.
61. Vědní obor zabývající se středověkými neúředními rukopisnými knihami.
62. ČÁDA, František a kol. Rukopisy v Slezské studijní knihovně. Slezský sborník. 1953, roč. 51, s. 572–574.
63. ČÁDA, František. Seznam rukopisů Universitní knihovny v Olomouci. Olomouc, 1954.
64. ČÁDA, František. Rukopisné svazky zámecké knihovny v Hradci u Opavy. Slezský sborník. 1955, roč. 53, s. 283–292.
65. ČÁDA, František a kol. Seznam rukopisů Metropolitní kapituly v Olomouci. In Průvodce po archivních fondech 3. Praha: Státní archiv v Opavě, pobočka v Olomouci, 1961, s. 101–177.
66. ČÁDA, František. Všehrdovo právnické dílo v dochovaných rukopisech. Právněhistorické studie. 1961, roč. 7, s. 77–129.
67. ČÁDA, František. Nález právní knihy Karla Staršího ze Žerotína. Studie o rukopisech. 1962, roč. 1, s. 13–64.
68. KRÁKORA, Tomáš. Kodikologické dílo prof. Dr. Miroslava Boháčka. Brno, 2010. S. 12. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková.
69. ČÁDA, František. Rukopisy státního zámku v Rájci nad Svitavou. In Sborník Národního muzea v Praze. Praha, 1956.
70. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 12. ISBN 80-210-0780-X.
71. ČÁDA, František. Rukopisy knihovny Státního zámku v Kynžvartě. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, 208 s.
72. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 12. ISBN 80-210-0780-X.
73. ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
74. ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská. Studie o rukopisech. 1967, roč. 6, s. 1–52.
75. ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská – její rukopisy. Studie o rukopisech. 1968, roč. 7, s. 77–192.
76. ČÁDA, František a kol. Kniha Tovačovská - základy jejího textu. Studie o rukopisech. 1970, roč. 9, s. 1–56.
77. ČÁDA, František a kol. Kniha zvaná Krnovská. Studie o rukopisech. 1972, roč. 11, s. 5–40.
78. ČÁDA, František a kol. Zlomky ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa. Studie o rukopisech. 1973, roč. 12, s. 5–28.
79. MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, s. 7–8. ISBN 80-210-0780-X.

RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012