Reforma manželského práva

SEDLÁČEK, Jaromír, Reforma manželského práva. Praha: V. Linhart, 1938, 83 s.

V práci o reformě manželského práva se přidal ke kritikům, kteří se pozastavovali nad tím, že problematika manželského práva byla vyňata z osnovy připravovaného unifikovaného občanského zákoníku. Otázkou manželského práva se při tom zabýval nejen z právnického, ale i sociologického pohledu. Načrtl i obsah platné úpravy, přičemž konstatoval podobně jako již zmiňovaný profesor Josef Vacek, že zkušenosti s praktickými důsledky manželské novely nejsou příliš pozitivní. Na tomto základě pak vystavěl svůj vlastní koncept. V návrhu úpravy osobních práv se přidržel obsahu návrhu unifikační superrevizní komise z roku 1931, při úpravě majetkových práv se pokusil o kompromisní řešení, které by mohlo smířit zastánce a odpůrce koakvizice, známé z práva platného na Slovensku. Základem manželského majetkového práva se podle něj mělo stát uzákonění koakvizice a zároveň některých typů manželských smluv, pro něž by se mohli rozhodnout ti manželé, kteří by nechtěli své vztahy upravit formou koakvizice. Vlastní Sedláčkovy výklady doplňoval jeho konkrétní návrh zákonného textu o více než sto padesáti paragrafech.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 173; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012