Společnost národů. Idea míru a právní organizace lidstva v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

ZIMMERMANN, Michail A., Společnost národů. Idea míru a právní organizace lidstva v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Praha: Orbis, 1931, 387 s.

K obsáhlé a důkladné práci napsal předmluvu ministr zahraničních věcí Edvard Beneš. Autor vnímal první světovou válku, z níž se Společnost národů zrodila, podobně jako T. G. Masaryk: jako světovou revoluci, pro níž se připravovaly materiální a duchovní podmínky už od začátku 19. století. V samotné válce se podle něj střetla koncepce obnovení Svaté říše římské národa německého, převtělená do konceptu Mitteleuropy, s moderní myšlenkou federalismu, tj. smluvního sjednocení národů na základě rovnoprávnosti a podrobení se moci práva. V konstituování Společnosti národů, která byla předmětem jeho zájmu a o jejíž právní povaze obšírně pojednal, viděl epochální obrat v právním a politickém životě lidstva. Spatřoval jej v tom, že oproti starší soustavě mezinárodního práva, která nesla rysy individualismu a anarchie, dostalo mezinárodní právo jejím vznikem sociálně organizovanou formu. V jejím budoucím vývoji ovšem viděl jistá rizika, která vyvolávala potřebu její reorganizace. Problém spatřoval především v tom, že se ve vnitřní organizaci Společnosti národů prolínaly koncepce oligarchického či autoritativního rozhodování, reprezentovaná Radou Společnosti národů s dominující rolí mocností, a koncepce demokratického rozhodování, uplatňovaná ve Všečlenském shromáždění, která by se podle něj měla v budoucnosti prosadit v rozhodující míře. Otázku přežití lidstva spatřoval v otázce bezpečnosti, respektive v organizaci kolektivního donucení.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 212; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012