Stát a církev

WIERER, Rudolf, Stát a církev. Praha – Brno: Orbis, 1932, XII + 197 s.

Autor v práci podal soustavný obraz učení římskokatolické církve o poměru státu a církve. Kriticky v ní posoudil jednotlivé názory a směry vykládající poměr státu a církve, ovšem hlavním předmětem jeho zájmu se staly encykliky „Quata cura“ a „Syllabus errorum“, jejichž prostřednictvím chtěla církev generálně odsoudit „moderní bludy“. Se snahou o co největší objektivitu charakterizoval stanovisko římskokatolické církve k odluce, státní výsosti a konkordátům a nároky církve na samostatné zákonodárství, soudnictví a školství. Dospěl při tom k závěru, že vztah státu a církve nelze vyřešit jednou provždy a tak, aby se řešení hodilo pro všechny státy. Zároveň konstatoval, že velká akomodační schopnost církve vůči jednotlivým politickým režimům a praktické působení kléru na věřící de facto paralyzují mnohou újmu, kterou stát církvím de iure působí.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 166 – 167; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012