Teleologická koncepce

Další z významných představitelů novokantovské brněnské školy Karel Engliš je běžně považován za přívržence právního normativismu. Silný vliv právního normativismu je zřetelný zejména v jeho raných pracích. Už tehdy však jeho tvůrčí duch začal na normativním základě a ve snaze kriticky jej překonat budovat vlastní koncepci specifického národohospodářského poznávání. Dospěl k tomu, že se hospodářská věda vyznačuje vlastní metodou myšlení odlišnou od myšlení přírodovědeckého nebo právnického. Tuto metodu odvíjel od třetího způsobu nazírání, který doplnil k Weyrovu nazírání kauzálnímu a normologickému. Označil je jako nazírání teleologické.

Podle Engliše všechny skutečnosti, všeobecně považované za hospodářské, můžeme vnímat jako chtěné (nebo nechtěné), jako prostředky a účely. Důvodem chtění něčeho (prostředek), je chtění něčeho jiného (účel), toto druhé chtění však je zase prostředkem ke chtění něčeho třetího, atd., atd. až dospějeme k nejvyššímu (originálnímu) účelu. Základním předpokladem správného pochopení národohospodářských jevů je proto poznání onoho nejvyššího účelu národního hospodářství, respektive dvou nejvyšších účelů. Pro K. Engliše subjektivně bylo nejvyšším účelem „minimum strasti“ a objektivně zákonodárcova snaha uskutečňovat „ideál člověka a společnosti (národa)“, obojí vnímané buď individuálně ve vztahu k jednomu člověku, nebo sociálně ve vztahu k celku.

Englišovy noetické úvahy přijali jako východisko pro své národohospodářské bádání i další učitelé z brněnské právnické fakulty – Jan Loevenstein, Vladimír Vybral, Václav Chytil a Kazimír Čakrt.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 153 – 155; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012