Teleologická theorie hospodářská

ENGLIŠ, Karel, Teleologická theorie hospodářská. Díl I. Teleologie jako forma vědeckého poznání. Díl II. Theorie státního hospodářství. Praha: F. Topič, 1930, 1932, 162 + 230 s.

První díl autor věnoval formám teleologického, zvláště hospodářského, myšlení a v podstatě v něm pro meziválečné období završil svou koncepci teorie státního hospodářství. Ve druhém dílu vyčlenil předmět svého zájmu – teorii státního hospodářství – jako dílčí, ale ucelenou část teorie jednotného hospodářství (vedle teorie státního hospodářství ji tvoří teorie individuálního hospodářství a teorie vzájemných vztahů obou těchto hospodářství). Vyšel ze zjištění, že zatímco praxe postupuje od účelu a hledá adekvátní prostředky k jeho dosažení, teleologická teorie poznání musí vycházet od prostředků k účelu. Správné pochopení jevu zvaného národní hospodářství totiž předpokládá dopracovat se k jeho účelu, který ovšem není nikde explicitně vyjádřen, a proto na něj musíme usuzovat z prostředků, používaných k jeho naplnění. Podle zvolených prostředků rozlišil individualistickou, kooperativní a solidaristickou soustavu. V individualistické soustavě je opatřování i upotřebení zcela volné, v kooperativní je opatřování společné a vázané a upotřebení volné (výroba se přizpůsobuje spotřebě) a v solidaristické je opatřování i upotřebení vázané (kolektivní vlastnictví, absence směny a peněz). Individualistická a v podstatě i kooperativní soustava svými kořeny tkví v egoistické přirozenosti člověka jako individua prosazujícího svůj zájem (uspokojení svých potřeb). Úspěšné fungování solidaristické soustavy vychází z předpokladu „uvědomělého“, lepšího člověka, ochotného se v zájmu celku vzdát svých individuálních zájmů. K. Engliš byl přesvědčen, že prvky různých soustav mohou mezi sebou zájemně fungovat, pokud se kooperativní a solidaristické udrží v určitých mezích, neboť jinak působí rozkladně. Účel hospodářského řádu proto našel právě v co nejefektivnější koordinaci těchto prvků. Pro daňovou politiku vyvodil z kooperace jednotlivých soustav hledisko osobní daňové únosnosti, beroucí ohled na individuální potřeby, a hledisko věcné daňové únosnosti, zohledňující společenské potřeby.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 203 – 204; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012