Žalobní důvod. Studie k normativní konstrukci civilního sporného procesu.

PROCHÁZKA, Adolf, Žalobní důvod. Studie k normativní konstrukci civilního sporného procesu. Praha – Brno: Orbis, 1932, XVIII + 100 s.

V monografii, která se stala podkladem pro jeho jmenování mimořádným profesorem, si v duchu normativní teorie vybral za předmět svého zájmu povšechný problém, aby jeho řešení mohlo najít uplatnění i v jiných odvětvích, a začlenil jej do širokého rámce nové koncepce procesního práva. Nové na jeho přístupu bylo především to, že připustil i oprávněnost pojmu subjektivní právo, které František Weyr jako cizorodý – přirozenoprávní – prvek odmítal. Ve svých výkladech proto přihlížel i k obsahové stránce právních norem. Byl totiž přesvědčen, že v hierarchii právního řádu jsou úrovně, například právě ta, kterou tvoří civilní rozsudky, kde je třeba zohledňovat nejen formu, ale i obsah právní normy. Při výkladech o samotném žalobním důvodu, který charakterizoval jako „udánlivý“ právní stav, o jehož deklaraci žalobce žádá, s využitím pojmového aparátu normativní teorie utřídil předpisy vztahující se k tomuto problému.

(VOJÁČEK, Ladislav, Brněnská právnická fakulta v meziválečném období let 1919 – 1939. In: MALÝ, Karel – SOUKUP, Ladislav (eds.), Československé právo a právní věda v meziválečném období a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010, s. 176 – 177; upraveno autorem.)


RSS Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2012