Vašíček a partneři s.r.o., advokátní kancelář
Pro letošní rok jsou vypsána následující témata s dotací 10.000,- Kč na každou práci. Cena může být rozdělena mezi více prací na stejné téma nebo nemusí být vůbec udělena, pokud žádná práce nebude uspokojivě splňovat zadání:
Povinnosti dle AML zákona u fyzických a právnických osob ve světle čl. 9 LZPS a principu proporcionality
Autor zanalyzuje povinnosti stanovené povinným osobám zákonem č. 253/2008 Sb. ve vztahu k čl. 9 Listiny, se zaměřením na vzájemný (ne)soulad. Vyjde přitom z té skutečnosti, že uvedené povinnosti dle AML zákona jsou stanoveny v zájmu státu a nikoliv v zájmu soukromých osob. V rámci analýzy se autor také vyjádří k tomu, zda je možné splnění uvedených povinností dle AML zákona státem požadovat po fyzických a právnických osobách bezúplatně (zdarma). Za předpokladu, že autor dospěje k závěru, že požadavek bezúplatného splnění uvedených povinností dle AML zákona není konformní s ústavním pořádkem, bude se v rámci analýzy dále věnovat koncepci způsobu a výše jejich úhrady, včetně mechanismu případného vymáhání takové úhrady po státu. Autor také posoudí, zda může bezúplatné plnění uvedených povinností dle AML zákona obstát ve vztahu k principu proporcionality (přiměřenosti práva) jako jednoho ze základních principů právního státu, kdy zejména vyjde z předpokladu, že povinnosti připadající státu (konkrétně FAÚ a jeho pracovníkům) jsou v daném případě zákonem bezúplatně delegovány na povinné osoby dle AML zákona. Konečně se autor bude v analýze věnovat i možnostem (procesu) napadení uvedených povinností dle AML zákona ve vztahu k čl. 9 Listiny a principu proporcionality u Ústavního soudu.
Obrana proti neaktivnímu dobývacímu prostoru
Podle horního zákona v případě řízení o zúžení dobývacího prostoru je vymezen okruh osob, jež se stávají účastníkem takového řízení. Takové řízení lze nicméně zahájit výlučně buď na návrh, kdy navrhovatelem může být pouze osoba s právem těžby (těžař), nebo ex offo z podnětu báňského úřadu. Autor se zamyslí nad otázkou, jak může postupovat osoba dotčená dobývacím prostorem (vlastník nemovité věci v dobývacím prostoru nebo obec, jejíž území je dobývacím prostorem zatíženo) v případě, že těžař nedisponuje povolením k těžbě v dobývacím prostoru, avšak současně nečiní žádné kroky ani k získání povolení k těžbě a zahájení těžby, ani k zúžení dobývacího prostoru, a současně nečinným zůstává i báňský úřad. Existuje tedy nežádoucí stav, kdy nemovité věci jsou dobývacím prostorem zatíženy a blokovány co do využití jejich vlastníky, současně však není vůle ani těžaře ani báňského úřadu dobývací prostor zúžit a území odblokovat. Alternativně se autor zamyslí nad otázkou, jak může postupovat stát v případě, že chce v takovém území realizovat strategickou stavbu (dálnici, apod.), avšak ani ze strany těžaře ani ze strany baňského úřadu není vůle dobývací prostor zúžit.
Jsou smlouvy na realizaci veřejných zakázek smlouvami adhezními?
Autor se zamyslí nad tím, zda smlouvy uzavřené v rámci zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek mohou být považovány za smlouvy adhezní. Jde zejména o situace, kdy součástí zadávací dokumentace je i znění smlouvy. Pokud dospěje k závěru, že ano, tak se vyjádří k tomu, zdali je tak tomu vždy nebo v jakých případech tomu tak je a v jakých případech tomu tak není. Dále popíše, jaké z toho plynou důsledky pro dodavatele plnění i zadavatele, pokud by se o adhezní smlouvy jednalo.
Geschäftsschädiges Verhalten neboli obchod poškozující jednání
Autor provede analýzu pramenů této problematiky v německy mluvících zemích, definuje, co ten pojem znamená a zaměří se na obranu proti takovému protiobchodnímu jednání nejen ze strany třetích osob např. výzvami k bojkotu určitých soutěžitelů, ale i ze strany osob ve vztahu spoluvlastnickém, které ničí obchodní příležitosti jak svojí nečinností, tak i bezdůvodným odepíráním souhlasu s realizací konkrétního obchodu, tam, kde je jejich souhlas zapotřebí (např. poskytnutí licence dědici autorských práv vyžaduje jednomyslný souhlas a menšina je tak schopna bránit většině v uzavírání jakéhokoliv obchodu). Není třeba se věnovat protiobchodnímu jednání zaměstnanců, protože tyto mohou mít ve většině případů pouze pracovněprávní konsekvence, což není předmětem zadání. Závěrem práce se autor zamyslí nad tím, nakolik je zahraniční doktrína a judikatura v této oblasti přenositelná do České republiky a navrhne způsoby, které by mohly být u nás použitelné.