doc. JUDr. Petr Havlan, CSc.

• Obec jako vlastník kulturní památky (vybrané právní aspekty)

Obce jsou významnými vlastníky, přičemž to platí i pro sféru kulturních památek. Jsou však obce běžnými vlastníky, nebo pro ně, vlivem jejich veřejnoprávní povahy, platí jistá specifika? Jak se to kupř. projevuje právě u vlastnictví kulturních památek?

JUDr. David Hejč, Ph.D.

• Česko má mnoho malých obcí (právní aspekty této problematiky)

Obce v České republice – jako základní územní samosprávné celky – tvoří těžiště územní samosprávy, a je na ně současně přenášen výkon významné části územní státní správy. Česko má celkem 6254 obcí, přičemž přes 4700 z nich (více než dvě třetiny) má méně než 1000 obyvatel. Průměr počtu obyvatel na jednu obec v Česku činí 1736, což je nejnižší číslo v celé Evropské unii s tím, že většina zemí Evropské unie má násobně větší obce – téměř polovina zemí má průměr nad deseti tisíci obyvateli na jednu samosprávu. Je tedy patrné, že Česko má mnoho malých obcí, což bývá předmětem řady odborných diskuzí v otázce efektivnosti systému této místní veřejné správy. Řešení uvedeného je spojeno s mnoha (mimo jiné) právními otázkami, počínaje vhodnými právními nástroji v podobě např. meziobecní spolupráce – zakládání svazků (např. pro svoz komunálního odpadu nebo zřizování škol apod.) nebo možnost se sdružovat do společenství (institut tzv. „sdíleného úředníka“), konče úvahami o zákonem stanovené povinnosti slučování obcí ve světle ústavně garantovaného práva na samosprávu.

• Opatření obecné povahy při výkonu veřejné správy – možnosti a limity

Institut opatření obecné povahy, který je reakcí zákonodárce na přítomnost konkrétně-abstraktních správních aktů v české veřejné správě a její aplikační praxi, je stále relativně novou součástí našeho právního řádu a již nyní lze sledovat desítky velice různorodých oblastí – od územního plánování, přes ochranu přírody a krajiny po regulaci dopravy nebo finančních trhů – kde opatření obecné povahy, jako právní forma činnosti veřejné správy, našla své uplatnění. Neutuchající legislativní tendence o zakotvení formy opatření obecné povahy pro další situace - v poslední době např. opatření obecné povahy, jímž se vydávala mimořádná opatření k ochraně veřejného zdraví - svědčí o tom, že se jedná o neustále „živý materiál“. Práce SVOČ se může věnovat úvahám nad potenciálem využití institutu opatření obecné povahy ve veřejné správě a jeho limitům.

• Volné téma

Student si může zvolit téma z oblasti správního práva podle svých preferencí a následně konzultovat s vedoucím SVOČ.  

JUDr. Jana Jurníková, Ph.D.

• Právo na tlumočníka a překlady v přestupkovém řízení

Jak je to s právem na pomoc tlumočníka v přestupkovém řízení? Za jakých podmínek je tlumočník správním orgánem ustanoven? A do jaké řeči je třeba zajistit tlumočení? Existuje možnost se bránit proti nekvalitnímu překladu? A je správní orgán povinen zajistit překlad písemností? Na tyto a další otázky by mohla práce hledat odpověď.

• Soudní přezkum zkoušek na vysoké škole

Práce se zaměří na otázky spojené s prostředky obrany proti hodnocení ukončení předmětu v rámci studia na vysoké škole. Těžištěm bude hledání odpovědi na otázku, jakou roli zde sehrává soudní přezkum a která kritéria by měla být v rámci přezkumu vzata v úvahu.

• Školní řád - co vše může upravovat?

Jaká je právní povaha školního řádu? Co vše lze ve školním řádu upravit?  Jaká pravidla platí pro ukládání povinností jeho adresátům? (lze např. zakázat žákům nosit do školy mobilní telefon nebo nařídit nošení školní uniformy?) Práce může hledat odpověď na tyto a další otázky.

JUDr. Alena Kliková, Ph.D.

• Digitalizace procesů dle nového stavebního zákona

Digitalizace stavebního řízení a dalších procesů souvisejících s povolováním staveb je v současné době velmi aktuální. Problematika digitalizace procesů dle stavebního zákona byla jedním z deklarovaných cílů novelizace a měla zajistit zrychlení procesu povolování staveb a odstranění průtahů, které omezovaly výstavbu. V praxi však proces digitalizace nebyl dokončen tak, aby se deklarovaného cíle dalo dosáhnout. V návaznosti na to, vyvstává řada otázek, jak lze současnou situaci řešit. Práce se zaměří na otázky, zda by v případě kvalitní a funkční digitalizace byl splněn cíl zrychlení stavebních procesů? Jakým způsobem lze za současného stavu zajistit fungování dotčených orgánů veřejné správy a řádného provedení všech procesů dle stavebního zákona? Popř. na jiné související otázky.

Mgr. Jan Novotný

• Příspěvkové organizace a výkon tzv. nevrchnostenské veřejné správy

Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace. V praxi se může jednat například o školy, technické služby, muzea, ale i provozovatele letiště. Práce se může zaměřit na vymezení úkolů, které jsou obvykle zajišťovány prostřednictvím příspěvkových organizací, s uvedením, zdali lze některé z těchto úkolů podřadit pod výkon nevrchnostenské veřejné správy. Dále se nabízí otázka, zda jsou příspěvkové organizace při své činnosti vázány základními zásadami činnosti správních orgánů dle správního řádu.

doc. JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.

• A co, když se nepodepíšu … aneb problematika vlastnoručního podpisu na podání ve správním řízení

Tradiční a také zákonnou náležitostí podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu č. 500/2004 Sb., je vlastnoruční podpis podatele. Jakým způsobem hodnotit podání, není-li vlastnoručně podepsáno? A jaké možnosti v této souvislosti nastávají? Mohou být myslitelné případy, kdy podání být podepsáno nemusí? A je nezbytné trvat na vlastnoručním podpisu v případě, kdy není vyžadováno, aby byl úředně ověřen? V jakých případech a proč se obecně s požadavkem vlastnoručního ověřeného podpisu lze setkat? Judikatura Nejvyššího správního soudu ohledně požadavků na vlastnoruční podpis prošla určitým vývojem, který by v práci měl být také zohledněn. Vítán bude vlastní názor autora/autorky. Poměrně zajímavou je oblast tzv. elektronických podání, resp. vlastnoručního podpisu zde, což však může být svébytným tématem.

• volné téma, ideálně z oblasti správního práva procesního či správního práva trestního

Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc.

• Možnosti a meze výkonu působnosti v podmínkách tzv. malých obcí

Autor(ka) nejprve obecněji poukáže na právní postavení obcí a jejich velikostní strukturu v našich podmínkách. Návazně se bude zabývat meritem práce, tj. možnostmi a mezemi výkonu působnosti v podmínkách tzv. malých obcí, a to na základě analýzy příslušné právní úpravy. Zohlední přitom i poměrně nově zavedenou možnost smluvního zabezpečování výkonu správních činností ve spojení se společenstvími obcí a institutem tzv. „létajících úředníků“. Téma by mělo být zpracováno tak, aby zpracování obsahovalo i teoretická východiska, a současně také reflektovala dostupné poznatky z praxe. Práce by měla vyústit ve zhodnocení stávajícího stavu, a příp. uvedení námětů de lege ferenda. Ze zpracování by měl být zřejmý vlastní přístup autora(ky).

JUDr. Anna Richterová, Ph.D.

• Význam e-mailové komunikace při komunikaci se správními orgány

Navzdory tomu, že e-mailová komunikace patří mezi nejběžnější a nejpopulárnější prostředky komunikace na dálku, správní řád jí pro účely komunikace se správními orgány klade do cesty množství překážek a podmínek. Do jaké míry je tak e-mailová komunikace pro adresáty vlastně využitelná? A co pro správní orgány samotné?

• Odtah vozidla a jeho následky

Cílem práce je identifikovat a analyzovat situace, za kterých je možné legálně odtáhnout vozidlo, včetně rozebrání souvisejících institutů - umístění vozidla po odtažení, náklady související s odtahem a jejich hrazení, případné uložení pokuty v přestupkovém řízení.

Mgr. Tomáš Svoboda, Ph.D.

• Volné téma

Student si může zvolit téma z oblasti správního práva podle svých preferencí a následně konzultovat s vedoucím SVOČ.  

• Problém malých obcí a nástin možných řešení

Aktuálně se v České republice začíná intenzivněji hovořit o problému velkého počtu malých obcí. Ten má dle názoru Národní ekonomické rady vlády (a nejen jí) vést k ekonomické neefektivnosti domácí místní správy. Za tímto účelem bývají navrhována některá řešení, ostatně na problém reagovala i nedávná novelizace zákona o obcích. Cílem práce je představit problém z právní roviny, předestřít možná (právní) řešení a pro jedno z těchto řešení argumentovat. Práce se může inspirovat zahraničními přístupy. Současně platí, že téma je velmi komplexní, předpokládá se proto určité zjednodušování a úzké zaměření na právní rovinu problematiky. 

• Právní základ akademické samosprávy

Územní samospráva je zakotvena v Ústavě a dle některých názorů dokonce tvoří její tzv. materiální ohnisko, je proto „nezrušitelná“. Akademická samospráva (jakožto samosprávy vysokých škol) v ústavním pořádku základ nemá a samosprávné postavení vysokých škol dokonce ani není výslovně založeno zákonem o vysokých školách (lze jej pouze, byť nikoli složitě, dovozovat z jeho různých ustanovení). Tvoří ale akademická (či obecněji neúzemní či tzv. zájmová) samospráva také nezrušitelnou součást samosprávy? Cílem práce je právně argumentovat pro jednu z těchto pozic - ve prospěch, anebo neprospěch obligatorní existence akademické samosprávy.

• Komunikace se správními orgány prostřednictvím sociálních sítí

Ustanovení správního řádu upravující podání a doručování předpokládají odlišné možnosti elektronické komunikace než tradiční datové schránky. V případě formy, kterou lze vůči správnímu orgánu učinit podání, se zde hovoří o „jiných technických prostředcích“ či o „veřejné datové síti bez použití podpisu“ (§ 37 odst. 4 SŘ). Případně může správní orgán s adresáty veřejné správy komunikovat prostřednictvím „elektronické adresy“ (§ 19 odst. 4 SŘ). Bylo by si pod uvedeným možné představit komunikaci se správními orgány prostřednictvím sociálních sítí? Téma je však možné pojmout také obecněji – významnější správní úřady mají zřízeny účty na sociálních sítích. Co však z této skutečnosti vyplývá v právní rovině pro zde realizovanou komunikace? 

• Náhrady osobám sterilizovaným v rozporu s právem

Aktuálně Veřejný ochránce práv upozornil na nefunkčnost odškodňovacího mechanismu upraveného zákonem č. 297/2021 Sb. Cílem práce je představit kontextu (účel) tohoto zákona a zde upravený odškodňovací mechanismus. Dále by měla práce reflektovat dosavadní problematickou praxi a identifikovat nedostatky této právní úpravy (jak v rovině aplikační, tak v rovině normativní).

• Lze požadovat neexistující informaci?

Zákon č. 106/1999 Sb. upravuje zákonný základ práva na informace. Lze však jeho prostřednictvím požadovat také informaci, kterou povinný subjekt svým protiprávním postupem nevytvořil či jí objektivně, byť nedovoleně nedisponuje?

Mgr. Kateřina Tvrdoňová

• „Narodil se Honza“

Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 25. 9. 2024, č. j. 2 As 168/2023 – 33, zabýval tím, zda bylo možné zapsat do matriky jméno „Honza“, kdysi považované za zdomácnělou variantu jména „Jan“. SVOČ by se mohla zaměřit na změny, které dostál zákon o matrikách, jménu a příjmení, právě ve vztahu k zapisovaným jménům do matriky v nedávné době. Student by měl v práci analyzovat proces zápisu jména do matriky jak z věcného, tak procesního hlediska. V rámci práce mohou být zkoumány následující otázky: Jaká byla a je praxe matrik v České republice ve vztahu ke zdomácnělým nebo cizím jménům? Jak funguje proces zápisu jména do matriky po narození dítěte? Jaký je vztah práva rodiče na pojmenování dítěte a práva dítěte na jméno? Jak se liší proces změny jména a jaká má pravidla?

• (Ne)Transparentní nastavení hodnotících kritérií ve veřejné zakázce

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek je při zadávání veřejných zakázek klíčové dodržovat zásadu transparentnosti, která hraje zásadní roli mj. i při nastavování hodnoticích kritérií pro hodnocení nabídek podaných do veřejné zakázky. V rámci SVOČ by student měl analyzovat legislativní rámec této problematiky a stěžejní část práce by měla vycházet z praxe zadavatelů a rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a případně správních soudů. SVOČ by měla poskytnout přehled o metodách nastavování hodnoticích kritérií a o tom, kdy jsou tato kritéria dostatečně transparentní. V rámci práce mohou být rozebrány následující otázky: Jaká hodnotící kritéria jsou v praxi zadavatelů nejčastěji nastavována a mění se volená kritéria podle předmětu veřejné zakázky? Jaké jsou možnosti zlepšení transparentnosti v této oblasti? Jaké zkušenosti máme z případů, kdy transparentnost nebyla dodržena, a jaké měly tyto situace důsledky?

• Zastoupení správních orgánů advokáty

Když se řekne obecní a městský úřad nebo magistrát, mnozí si představí mnoho lidí - úředníků a mezi nimi bezesporu alespoň pár (a někdy mnoho) právníků. Často bývá překvapením, když si správní orgán na mnohou problematiku najímá služby (externí) advokátní kanceláře. Student by se v rámci tohoto tématu mohl zaměřit na to, jak se na externí právní poradenství dívá zákon o obcích, případně jiné předpisy, a zda jsou obce nějak limitovány, co se týče pořizování těchto služeb. Student se také může zaměřit na průzkum, se jakou právní problematikou potřebují obce nejčastěji pomoci, a to zejména analýzy zveřejněných informací (např. v registru smluv, vypsaných veřejných zakázek na právní služby) nebo na základě žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Může nastat situace, kdy zákon přímo vyžaduje zastoupení obce externím právníkem (advokátem)? Jaké výhody externí právní poradenství může přinést? Představuje to nějaké problémy? Jak je to s odpovědností? SVOČ může přinést kritický pohled na tento jev a navrhnout, zda jej nelze nějak ovlivnit (např. vzděláním úředníků, kooperace s kraji).

• Volné téma

Student si může zvolit téma z oblasti správního práva podle svých preferencí a následně konzultovat s vedoucím SVOČ.