Petr Havlan
Obec jako vlastník kulturní památky (vybrané právní aspekty) 
Obce jsou významnými vlastníky, přičemž to platí i pro sféru kulturních památek. Jsou však obce běžnými vlastníky, nebo pro ně, vlivem jejich veřejnoprávní povahy, platí jistá specifika? Jak se to kupř. projevuje právě u vlastnictví kulturních památek? 
 
David Hejč
Opatření obecné povahy při výkonu veřejné správy – možnosti a limity 
Institut opatření obecné povahy, který je reakcí zákonodárce na přítomnost konkrétně-abstraktních správních aktů v české veřejné správě a její aplikační praxi, je stále relativně novou součástí našeho právního řádu a již nyní lze sledovat desítky velice různorodých oblastí – od územního plánování, přes ochranu přírody a krajiny po regulaci dopravy nebo finančních trhů – kde opatření obecné povahy, jako právní forma činnosti veřejné správy, našla své uplatnění. Neutuchající legislativní tendence o zakotvení formy opatření obecné povahy pro další situace - v poslední době např. opatření obecné povahy, jímž se vydávala mimořádná opatření k ochraně veřejného zdraví - svědčí o tom, že se jedná o neustále „živý materiál“. Práce SVOČ se může věnovat úvahám nad potenciálem využití institutu opatření obecné povahy ve veřejné správě a jeho limitům. 
 
Kamil Jelínek
Právní limity hospodaření obce   
Zaměření práce spočívá ve stanovení limitů, které obci ukládá zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve vztahu k možnostem využívání a nakládání s majetkem obce, a to se zamřením na účelnost a hospodárnost takového postupu a procesní postup dle § 39 zákona o obcích s ohledem na soudní judikaturu a praxi.  
   
Cloudcomputing ve veřejné správě  
Jak lze nahlížet na stávající právní úpravu cloudcomputingu v zákoně o informačních systémech veřejné správy, jak se tato úprava projeví v praxi a na jaké subjekty dopadá. Součástí práce je i kritické zhodnocení efektivnosti a vhodnosti katalogu dodavatelů a celého poptávkového procesu.  
  
Kyberbezpečnost ve veřejné správě  
Práce by měla kriticky zhodnotit právní úpravu zákona o kybernetické bezpečnosti a tzv. kybernetické vyhlášky a přinést možné návrhy změn (zejména) v kontextu kompatibility právní úpravy se zákonem o zadávání veřejných zakázek.   
 
Jana Jurníková
Dočasná ochrana a její aktuální problémy 
Co rozumíme pod pojmem dočasná ochrana a jak se liší od mezinárodní ochrany ? Co vše může být důvodem pro přiznání dočasné ochrany? Jaká úskalí se objevují v praxi? A lze je efektivně řešit? Na tyto a další otázky by mohla práce hledat odpověď. 
 
Alena Kliková
Doručování ve správním řízení prostřednictvím datové schránky 
Postupná digitalizace správních procesů se mimo jiné projevuje i formou doručování, kdy jako jedna z možností doručování je prostřednictvím datové schránky. Dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, musí být v rámci správního řízení vybraným subjektům doručováno prostřednictvím datové schránky. Práce se zaměří na problematické body doručování prostřednictvím datové schránky. Nastává fikce doručení prostřednictvím datové schránky a kdy? Co když se jedná o dokument, který nelze technicky doručit prostřednictvím datové schránky? Popř. další otázky. 
 
Zrychlení povolování staveb v návaznosti na rekodifikaci veřejného stavebního práva 
V roce 2021 byla schválena komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva, která se dotkla velkého množství právních předpisů, které se problematikou povolování staveb souvisí. Jedním z deklarovaných cílů novelizace bylo zrychlení procesu povolování staveb a odstranění průtahů, které dnes omezují výstavbu a rozvoj. Nový stavební zákon však doposud nenabyl účinnosti a byl již dvakrát novelizován. Práce se zaměří na otázky, zda splňuje schválený nový stavební zákon výše uvedené cíle? Dosáhne se navrhovaným řešením zkrácení povolovacích procesů? Popř. na jiné související otázky. 
 
Lukáš Potěšil
Vztah správního práva a veřejné správy 
Je tradičně podáváno, že předmětem správního práva, coby právního odvětví, je veřejná správa, a to jednak jako organizace a jednak jako činnost. Nicméně, co je to vlastně veřejná správa? Co o ní lze říci v roce 2023 a jak se změnila za posledních několik let? A co potom správní právo? Jak do něj pronikají nové koncepty? A co jeho tzv. europeizace? 
 
Subsidiarita správního řádu 
Správní řád v § 1 odst. 2 vychází z pravidla své subsidiární aplikace vůči zvláštním zákonům. Jak je to s těmito zvláštními zákony? Které to jsou a v jakých ohledech stanovují jinak? Obsahují tyto zvláštní zákony nějakou vazbu ke správnímu řádu? Je v nich obsažená úprava skutečně speciální, nebo se jedná o (více či méně povedenou) parafrázi ustanovení správního řádu? Jaké jsou výhody a nevýhody subsidiární aplikace správního řádu? Jak je tomu v případě vztahů prováděcích předpisů ke správnímu řádu?  
 
Proměna judikatury správních soudů 
Správní soudy od počátku působení v roce 2003 vydaly již desetitisíce rozhodnutí. Ta jsou dostupná na www.nssoud.cz. Kdo je však skutečným adresátem těchto rozhodnutí a proč? Jsou to účastníci řízení? Je to veřejná správa? Je to zákonodárce? Je to samotný Nejvyšší správní soud nebo Ústavní soud? Jak vlastně vypadá soudní rozhodnutí ve správním soudnictví? Není zbytnělá jeho tzv. rekapitulační část? Liší se nějak rozhodnutí správních soudů od rozhodnutí soudů v civilních nebo trestních věcech? Má se rozhodnutí (správního) soudu podobat článku s nadpisy, poznámkami pod čarou, nebo by měl být dán jiný styl? Je lepší stručné rozhodnutí správního soudu, nebo rozhodnutí detailní a podrobné? Došlo od roku 2003 k nějaké proměně podoby judikatury správních soudů? Je to stále autoritativní text, nebo do něj pronikají prvky diskurzu? Jsou nyní rozhodnutí správních soudů podrobnější (tj. delší)? Jsou psána srozumitelným jazykem? Je v těchto ohledech dán nějaký posun? Na tyto, ale i řadu dalších (provokativních) otázek by práce SVOČ mohla nabízet úvahy a odpovědi.  
 
Anna Chamráthová Richterová
Veřejný ochránce práv jako národní lidskoprávní instituce? 
Je vhodné, aby se veřejný ochránce práv stal tzv. národní lidskoprávní institucí? Jak by měl ochránce v takovéto roli vystupovat a jaký by měla vliv na jeho ostatní agendu? Student v tématu provede analýzu těchto otázek a přihlédne k zamýšlené legislativě v tomto směru. 
 
Tomáš Svoboda
Není rozhodnutí jako rozhodnutí 
Ve správním právu se vyskytuje celá řada „rozhodnutí“, ne vždy ale jde o totéž. Některá rozhodnutí vůbec nejsou rozhodnutími ve smyslu tradiční formy správní činnosti (individuálního správního aktu), nýbrž jde o rozhodování v tzv. nevrchnostenských otázkách. Některá rozhodnutí jsou rozhodnutími v tradičním smyslu, nejsou ale vždy formálně ani obsahově shodná. Nadto veřejná správa rozhoduje v také nejširším smyslu slova, včetně rozhodování politického. Práce by měla tyto jednotlivé koncepty rozhodnutí ve svém základu představit a srovnat. 
 
Komunikace se správními orgány prostřednictvím sociálních sítí 
Ustanovení správního řádu upravující podání a doručování předpokládají odlišné možnosti elektronické komunikace než tradiční datové schránky. V případě formy, kterou lze vůči správnímu orgánu učinit podání, se zde hovoří o „jiných technických prostředcích“ či o „veřejné datové síti bez použití podpisu“ (§ 37 odst. 4 SŘ). Případně může správní orgán s adresáty veřejné správy komunikovat prostřednictvím „elektronické adresy“ (§ 19 odst. 4 SŘ). Bylo by si pod uvedeným možné představit komunikaci se správními orgány prostřednictvím sociálních sítí? Téma je však možné pojmout také obecněji – významnější správní úřady mají zřízeny účty na sociálních sítích. Co však z této skutečnosti vyplývá v právní rovině pro zde realizovanou komunikace?  
 
Náhrada tzv. zvláštní oběti 
Je přijímáno, že stát má odpovídat za škodu způsobenou protiprávním výkonem veřejné moci (nejde-li o škodu způsobenou normativním aktem). V některých případech však stát přebírá odpovědnost také tehdy, pokud výkon veřejné moci právně nedovolený nebyl. Tak tomu bylo typicky v případě tzv. pandemického odškodňování, kdy stát kryl škody způsobené jeho regulací „dobrovolně“, ale také upravil určité skutkové podstaty povinnosti nahradit škodu. Za touto formou odpovědnosti lze spatřovat zejména koncept tzv. náhrady zvláštní oběti, který se vyskytuje např. ve francouzském a německém právu. Práce by měla představovat základní zamyšlení nad podstatou tohoto konceptu a jeho místem v českém právu.  
 
Lze požadovat neexistující informaci? 
Zákon č. 106/199 Sb. upravuje zákonný základ práva na informace. Lze však jeho prostřednictvím požadovat také informaci, kterou povinný subjekt svým protiprávním postupem nevytvořil či jí objektivně, byť nedovoleně nedisponuje? 
 
Ondřej Lipka 
Soudní přezkum správního uvážení 
Když Ústavním soud nálezem ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 16/99, zrušil část pátou občanského soudního řádu a položil tak základy moderního správního soudnictví, zdůrazňoval mimo jiné také to, že nová úprava správního soudnictví musí pro soulad s Evropskou úmluvou o lidských právech správním soudům svěřit tzv. plnou jurisdikci. Zákonodárce se tímto řídil a soudní řád správní plnou jurisdikci obsahuje, avšak s podstatnou výjimkou ve formě správního uvážení. I za současné podoby správního soudnictví zůstává správní uvážení soudům téměř uzavřené, s výjimkou jeho zneužití či překročení zákonných mantinelů jeho výkonu. Práce na toto téma by se mohla věnovat širokému pemzu otázek, které s tímto omezením souvisí. Nabízí se popsat historickou genezi tohoto omezení, jeho ústavněprávní rozměry, jakož i provést komparaci s okolními státy. Lze se také zaměřit na důsledky tohoto omezení pro praktický chod veřejné správy, resp. nastavení vztahů mezi soudy a správními orgány, nebo naopak popsat typové situace, kdy správní soudy do sféry správního uvážení ingerují. Přezkum správního uvážení je také vhodné zařadit do širšího kontextu zdrženlivého přezkumu. 

Petr Novotný
Materiální znak přestupků ve veřejných zakázkách  
Dne 15. července 2023 nabyla účinnosti novela zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou bylo zcela vypuštěno původní znění § 270 odst. 1 ZZVZ. Toto ustanovení obsahovalo de facto presumpci naplnění materiálního znaku u přestupků při zadávání veřejných zakázek. Tuto presumpci přirozeně reflektovaly také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a krajský soud či Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi. Práce se zaměří na propojení dosavadních poznatků a rozhodovací praxe k problematice materiálního znaku obecných přestupků s novelizovaným zněním zákona o zadávání veřejných zakázek, a pokusí se zodpovědět otázky možného dopadu zrušení § 270 odst. 1 ZZVZ. Jak se tato novela projeví v dokazování přestupků, resp. změní se vůbec něco? ZZVZ je zákonem výrazně protkaným veřejným zájmem – kterých přestupků se bude tato novela dotýkat nejvíce? Jak si tato změna stojí v celkovém kontextu materiálního znaku přestupku dle ZZVZ?  
 
Zadržení tabulek registrační značky jako prostředek vymáhání nedoplatků  
K 1. lednu 2024 tomu budou již 2 roky od nabytí účinnosti novely zákona o policii České republiky, kterou policisté získali novou pravomoc – dle § 42b ZPČR na místě zadržet tabulky registrační značky v případě, že řidič či provozovatel vozidla mají evidovaný v systému celní správy nedoplatek na pokutách za přestupky v silničním provozu. Práce se zaměří na podrobnější analýzu tohoto institutu v kontextu systému správního práva (povaha institutu, možnosti obrany, potenciální objektivní charakter odpovědnosti řidiče za nedoplatek provozovatele vozidla), ohlédnutí za dosavadní praxí policie, celní správy či v rámci (soudního) přezkumu při využívání tohoto institutu, s možným přesahem do otázek ústavní konformity tohoto institutu, příp. dalších otázek dle zájmu studenta.  
 
Praktická úskalí požadavku na doručení dokumentace k zadávacímu řízení na ÚOHS datovou schránkou  
Podle § 258 odst. 1 ZZVZ je zadavatel povinen ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy ÚOHS odeslat na ÚOHS prostřednictvím datové schránky dokumentaci k šetřenému zadávacímu řízení, s výjimkou dokumentů dle § 252 odst. 4 ZZVZ. Práce se zaměří na praktická úskalí tohoto požadavku – co když zadavatel vede dokumentaci výhradně v listinné podobě? Jaký je charakter lhůty – co když je dokumentace obsáhlá, nebo ÚOHS doručí několik takových výzev? Co když velikost spisu k veřejné zakázce násobně přesáhne povolenou velikost datové zprávy? Součástí práce bude vhled do souvisejících přestupků a dalších možných následků. 
 
Kateřina Tvrdoňová 
Komparace vymezení „správního orgánu“ ve správním řádu a v soudním řádu správním 
Mezi kontrolní mechanismy veřejné správy neoddiskutovatelně patří správní soudnictví, kdy správní soudy rozhodují mj. o žalobách proti rozhodnutí správních orgánů či jejich jiných úkonech. Je však „správní orgán“, jak jej uchopuje § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, tím stejným správním orgánem, který rozhodoval ve správním řízení, tedy vymezeným v § 1 správního řádu? Jistě nebude překvapením, že tato uchopení se skutečně liší. SVOČ by mohla poskytnout vymezení „správního orgánu“ podle správního řádu a „správního orgánu“ podle soudního řádu správního, a to jak z hlediska zákonného uchopení, tak judikaturního výkladu a názorů právní vědy. Na základě tohoto může SVOČ přinést porovnání obou „správních orgánů“ a zodpovědět následující otázky, případně polemizovat nad těmito tématy: Kdo nebo co tedy bude „správní orgán“ a kdy? V jakém vztahu jsou oba pojmy? Je dvojí vymezení „správního orgánu“ nezbytné? Je toto dvojí vymezení „správního orgánu“ vůbec vhodné“? Může toto ještě přinášet nějaké problémy nebo za 20 let platnosti soudního řádu správního již praxe všechny problémy překonala? 
 
Zastoupení správních orgánů advokáty  
Když se řekne obecní a městský úřad nebo magistrát, mnozí si představí mnoho lidí - úředníků a mezi nimi bezesporu alespoň pár (a někdy mnoho) právníků. Často však bývá překvapením, když si tento správní orgán na mnohou problematiku najímá služby (externí) advokátní kanceláře. Student by se v rámci tohoto tématu tedy mohl zaměřit na to, jak se na externí právní poradenství dívá zákon o obcích, případně jiné předpisy, a zda jsou obce nějak limitovány, co se týče pořizování těchto služeb. Student se také může zaměřit na průzkum, se kterou právní problematikou potřebují obce nejčastěji pomoci, a to zejména analýzy zveřejněných informací (např. v registru smluv) nebo na základě žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nemůže nastat situace, že zákon přímo zastoupení obce externím právníkem (advokátem) vyžaduje? Jaké výhody externí právní poradenství může přinést? Je to v něčem problematické? Jak je to s odpovědností? SVOČ může přinést kritický pohled na tento jev a navrhnout, zda jej nelze nějak ovlivnit (např. vzděláním úředníků, kooperace s kraji).