Vyhledávání na této stránce není aktivní.

Katedra správní vědy a správního práva

Mgr. František Halml

  • Stížnost jako ,,opravný prostředek" ve správním řádu.

Autor se v práci zaměří na problematiku stížnosti dle ustanovení § 175 správního řádu, která je mnohdy jediným ,,opravným prostředkem" proti správním úkonům vznikajícím při realizaci veřejné správy. První část práce bude spočívat ve vymezení podstaty stížnosti, jejím systematickém zařazení ve správním řádu, možnosti využití jako ,,opravného prostředku" ve veřejné správě, v této věci její subsidiární povahou. V další části práce se autor zaměří na podmínky přípustnosti správní žaloby (subsidiaritu správního soudnictví) dle ustanovení § 5 soudního řádu správního ve vztahu k institutu stížnosti. K práci bude vedle odborné literatury využita zejména judikatura správních soudů, kde problematika přípustnosti správní žaloby ve vztahu k vyčerpání institutu stížnosti prošla dlouhým vývojem. Autor se v práci stručně zaměří na komparaci stížnosti dle správního řádu a dle ustanovení § 261 daňového řádu zejména ve vztahu k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č.j. 1 Afs 58/2017-42. Cílem práce bude vyhodnocení využitelnosti stížnosti dle správního řádu ve veřejné správě a podmínkou vyčerpání jako ,,opravného prostředku" pro přípustnost správní žaloby.

doc. JUDr. Petr Havlan, CSc.

  • Územní samosprávný celek jako vlastník kulturní památky (vybrané právní aspekty)

    Územní samosprávné celky jsou významnými vlastníky, přičemž to platí i pro sféru kulturních památek. Jsou však územní samosprávné celky běžnými vlastníky, nebo pro ně, vlivem jejich veřejnoprávní povahy, platí jistá specifika? Jak se to kupř. projevuje právě na vlastnictví kulturních památek?

JUDr. Alena Kliková, Ph.D.

  • Závazná stanoviska dotčených orgánů v rámci společného řízení dle stavebního zákona

    K 1. 1. 2018 nabyla účinnosti ,,velká" novela stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která upravila nové postupy pro povolování souboru staveb ve společném řízení. Podstatou této změny je povolování staveb jedním stavebním úřadem bez ohledu na to, zda se v rámci souboru staveb budou povolovat stavby obecné, stavby vodních děl či stavby pozemních komunikací či drah. V rámci společného řízení jsou uplatňována závazná stanoviska dotčených orgánů, která jsou v řadě případů velmi specifická, např. závazná stanoviska stavebních úřadů příslušných k povolování vedlejších staveb povolovaného souboru. Vzhledem k jedinečnosti této právní úpravy se nabízí možnost zpracování analýzy a kritického zhodnocení dopadů nové právní úpravy do praxe. Práce by měla vycházet z teoretických východisek dané problematiky. Cílem by dále mělo být nastínění možných úvah de lege ferenda vztahujících se ke zjednodušení dané oblasti.

JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.

  • Zjednodušení správního řízení

    Je správní řízení, které během svého života podstoupí každý z nás, a to i opakovaně, po právní stránce upraveno „uživatelsky komfortním způsobem“? Je možné, aby jeho právní úprava byla pojata poněkud jinak? Jak celkově by šlo správní řízení zjednodušit? Je možné již dnes ve správním řízení využít některý ze zjednodušujících a zrychlujících přístupů? Na tyto, ale i jiné otázky by se mohla zaměřovat práce SVOČ.

  • Obstrukce ve správním řízení

    V řadě správních řízeních se lze, ze strany účastníků a jejich zástupců, setkat s tím, že jsou činěny obstrukce. Jejich cílem je vedení správního řízení zmařit, nebo přinejmenším zkomplikovat, včetně vytváření „pastí“ pro správní orgány. Práce by se mohla obecně zaměřit na problematiku obstrukcí ve správním řízení. Za tím účelem lze analyzovat dostupnou judikaturu a literaturu. Jak problematice obstrukcí čelit, jak je řešit a ještě nejlépe, jak jim předcházet? A které obstrukce jsou nejčastější a proč? Lze nějak kategorizovat? Na tyto, ale i jiné otázky by se mohla zaměřovat práce SVOČ.

Mgr. Tomáš Svoboda

  • Zneužití práva na informace

    Je možné zneužít práva na informace (zejména ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.)? Měla by aplikace obecné zásady zákazu zneužití práva představovat vhodné řešení pro vypořádávání se s různými “problematickými” žadateli o informace? A bylo by vhodné zakotvit zneužití práva jako explicitní důvod pro odmítnutí poskytnutí informace? To jsou některé z otázek, na které by se mohla zaměřovat práce SVOČ, a to v návaznosti na aktuální novelizaci zákona č. 106/1999 Sb.

  • Manipulace se stavem počítadla ujeté vzdálenosti silničních vozidel

    Nedávno zákonodárce zareagoval (v rovině správního práva) na společenský problém tzv. stáčení tachometrů silničních vozidel (resp. dle zákonodárcem zvolené terminologie manipulace se stavem počítadla ujeté vzdálenosti silničních vozidel), a to zákonem č. 193/2018 Sb. Tato reakce je nepochybně opožděná, vynahrazuje ale neaktivitu zákonodárce alespoň kvalita zvoleného řešení? Práce SVOČ by mohla především upozornit na slabá místa přijatého řešení a nabídnout alternativy, včetně možných inspirací zahraničními přístupy.

  • Protikorupční strategie vlády a jejich naplňování

    Poslední vlády nejen deklarovaly boj proti korupci, ale také za tímto účelem přijaly určité koncepční dokumenty (strategie). Tyto dokumenty mj. obsahují řadu předpokládaných protikorupčních opatření směřujících do celé řady oblastí veřejné správy (transparentnost veřejné správy, poskytování dotací, zadávání veřejných zakázek, problematika střetu zájmů apod.). V této souvislosti ovšem vyvstávají určité obecné otázky, na které by práce SVOČ mohla odpovědět. Předně, odrazily se zde uvedené proklamace také v právní realitě? Lze dosavadní vládní protikorupční úsilí považovat za koncepční a konzistentní? Případně, lze skutečně hovořit o protikorupční politice vlády, nebo se jedná spíše o politický marketing? V rámci tématu se nabízí také určité zohlednění “protikorupční politiky EU”.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.