Vyhledávání na této stránce není aktivní.

Jaroslav Pošvář (1900 - 1984)

1. Základní údaje

  • Významný český (československý) právník a historik,
  • docent Právnické fakulty MU od roku 1937,
  • profesor (obor správní nauka a čs. správní právo) Právnické fakulty MU v letech 1945–1950 a 1969–1970,
  • v letech 1948–1949 děkan Právnické fakulty MU,
  • v letech 1952–1961 působil ve Slovanském ústavu ČSAV,
  • držitel stříbrné medaile Národního muzea v Praze, stříbrné medaile Františka Palackého, záslužné medaile České numismatické společnosti, pamětní medaile Gustava Skalského, stříbrné medaile hornické Příbrami, stříbrné medaile Národního technického muzea v Praze a pamětní medaile Vysoké školy báňské v Ostravě.

Základní data[1]:

Tituly: univ. prof., JUDr.
Datum narození: 1. 10. 1900
Místo narození: Brno
Datum úmrtí: 19. 2. 1984
Místo úmrtí: Brno

Vzdělání:

  • I. české státní gymnázium v Brně (1910–1919),
  • Právnická fakulta MU v Brně (1919–1924),
  • studium sociologie a filozofie na Filozofické fakultě MU,
  • 1937 habilitace na Právnické fakultě MU v Brně,
  • 1945 řádný profesor nauky správní a československého práva správního,
  • 1979 kandidát historických věd (CSc.)

Je zřejmé, že prof. Pošvář patřil (společně s Hynkem Bulínem[2], Jiřím Cvetlerem[3] a Vladimírem Kubešem[4]) k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří se po zrušení právnické fakulty v roce 1950 dožili též jejího opětovného otevření v roce 1969 a krátký čas zde také pedagogicky působili.

2. Ze života[5]

Jaroslav Pošvář se narodil dne 1. 10. 1900 v Brně v rodině finančního konceptního úředníka. V roce 1910 začal studovat na I. českém státním gymnáziu v Brně, na němž za devět let, tj. v roce 1919, maturoval. Na podzim se potom zapsal ke studiu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž promoval koncem června roku 1924. Vyjma Právnické fakulty MU studoval též sociologii a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Po ukončení studií vstoupil JUDr. Pošvář do státní služby jako koncipient politické správy. Nejprve byl přidělen zemské školní radě v Brně, pak postupně různým oddělením zemského úřadu. V září 1925 složil s velmi dobrým prospěchem politickou ustanovovací zkoušku a byl jmenován koncipistou[6].

Po absolvování vojenské služby byl přidělen k okresnímu úřadu Brno-venkov, kde působil do dubna 1930, kdy byl přeložen na ministerstvo vnitra. Zde byl 1. ledna 1931 jmenován vrchním ministerským komisařem, dne 1. ledna 1935 odborovým radou a v roce 1938 vrchním odborovým radou.

V letech 1948–1949 byl prof. Pošvář děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

V roce 1950 schválilo Národní shromáždění nový vysokoškolský zákon[7], na jehož základě vláda vydala nařízení č. 81/1950 Sb., podle něhož brněnská právnická fakulta zanikla. Masarykova univerzita byla přejmenována na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. Nadále (od akademického roku 1950/1951) se studium práv soustředilo jen do Prahy a Bratislavy.[8] Brněnští profesoři dostali slib uplatnění na jiných pracovištích univerzity či jiných fakultách, ten ale vesměs zůstal nenaplněn. Tímto okamžikem přestal – ostatně jako zbývající část pedagogického sboru – působit na brněnské právnické fakultě i prof. Pošvář.

Jak se bohužel později ukázalo, skončila tím též etapa jeho vědeckého života, v níž se zabýval správním právem.

Prof. Pošvář byl po zániku fakulty přidělen do Slovanského ústavu Československé akademie věd (ČSAV) v Brně, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1961. Při této příležitosti se začal zajímat zejména o numismatiku, jejíž přednášky navštěvoval jako externí posluchač Filozofické fakulty MU. Konkrétně se zabýval zejména studiem regálních práv a moravského i slezského mincovnictví.

Za svou bohatou práci obdržel řadu domácích, ale i zahraničních ocenění. Zejména to byla

  • stříbrná medaile Národního muzea v Praze za spolupráci a rozvoj numismatiky,
  • stříbrná medaile Františka Palackého za významný badatelský přínos v oblasti numismatiky,
  • záslužná medaile České numismatické společnosti,
  • pamětní medaile Gustava Skalského za celoživotní badatelský přínos v oblasti české středověké numismatiky,
  • stříbrná medaile hornické Příbrami,
  • stříbrná medaile Národního technického muzea v Praze,
  • pamětní medaile Vysoké školy báňské v Ostravě.

Profesor Jaroslav Pošvář, úspěšný pedagog, erudovaný vědec a činorodý člověk, zemřel dne 19. února 1984 v Brně.

3. Dílo

Již v době studií se Jaroslav Pošvář začal zabývat vědeckými problémy v prvním filozoficko-právním semináři prof. Weyra[9] a některými otázkami trestního práva v semináři prof. Kallaba[10].

K pravidelné vědecké práci se však dostal až v době, kdy začal působit na ministerstvu vnitra. Jeho prvním okruhem vědeckého zájmu byla problematika akciového práva, což také vyústilo v první monografickou práci Akciová společnost: podle norem platných v historických zemích.

Poté obrátil pozornost ke správnímu právu trestnímu. Z této problematiky se také v roce 1937 na Právnické fakultě MU v Brně habilitoval a ihned poté ji začal přednášet. Z této doby pochází zejména práce nazvaná Nástin správního práva trestního. Studie o některých pojmech, zejména o vině či Správní trestní právo a řízení v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Trio významných publikací později doplnil druhý díl, a to Nástin správního práva trestního. Díl II. O administrativních trestech a správním trestním řízení.

Pedagogickému působení doc. Pošváře v té době bohužel nebylo příliš přáno, neboť s příchodem druhé světové války došlo k uzavření vysokých škol. V době protektorátu působil prof. Pošvář ve funkci vrchního odborového rady na Ministerstvu vnitra.

Po znovuotevření Právnické fakulty MU v Brně v roce 1945 se Jaroslav Pošvář stal řádným členem jejího profesorského sboru v hodnosti profesora nauky správní a československého správního práva. Z téhož roku pochází jedna z jeho nejvýznamnějších knih, která nese název Obecné pojmy správního práva. Jak uvádí Průcha a Schelle[11], tato monografie je vysoce reprezentativním dokladem této oblasti zájmu prof. Pošváře.

V první části této monografie nazvané O právu věnuje pozornost samotnému pojmu právo a jeho metodologii, a to včetně otázky rozlišování veřejného a soukromého práva. V tomto směru má za to, že „otázka práva veřejného a soukromého není uspokojivě vyřešena.“[12]

Dále v části druhé O správě podrobně rozebírá pojem správa, věnuje pozornost správě soukromé i veřejné, zabývá se i poměrem veřejné správy k zákonodárství a soudnictví. Neopomíjí ani další teoretické otázky, jakými jsou subjekty veřejné správy, její rozdělení a dozor. Ten v nejužším slova smyslu definuje jako „soubor funkcí, jejichž jádro záleží v tom, že dozírající pozoruje činnost jiného (pod dozor postaveného) kritickým způsobem podle směrnic činnost tuto určujících a má při tom na pozorovaného následkem subordinace vliv směřující k tomu, aby činnost pozorovaná byla udržena ve shodě se směrnicemi pro ni danými.“[13]

V části třetí O správním právu se zabývá obecnými východisky, jako jsou prameny správního práva, interpretace a aplikace správního práva, jakož i meze platnosti správního práva. Na ně potom navazuje pojednáním o správních aktech a správním řízení, zvlášť potom o správním řízení trestním a exekučním.

Ačkoli stránkový rozsah této práce není velký, obsahuje publikace velmi přínosné shrnutí a komentování relevantních právních názorů předních teoretiků tehdejší právní vědy.

Z doby svého působení na Slovanském ústavu Československé akademie věd pochází monografie Měna v českých zemích (od 10. do počátku 20. století).

Dále prof. Pošvář úspěšně řešil některé složité problémy z oblasti hospodářských dějin, shromažďoval materiály k otázkám peněžních kursů, mezd, kupní síly peněz, celních tarifů a k řadě dalších administrativně ekonomických opatření starší i nové doby.

Jeho přednášková činnost proběhla z velké části i v zahraničí, zejména v numismatických sekcích Poskiego Towarzystwa Archeologicznego i Numizmatycznego ve Varšavě a v Krakově v rámci spolupráce s polskými numismatiky. Dlouhá a bohatá byla jeho činnost v řadě odborných komisí při Československé akademii věd i fakultách vysokých škol.

V souvislosti s uvolňováním politické situace v polovině šedesátých let přicházely na řadu i úvahy o znovuobnovení právnické fakulty v Brně, reálně k němu došlo až v roce 1969. Hlavními iniciátory obnovení fakulty byli její již jmenovaní prvorepublikoví učitelé – Vladimír Kubeš, Jiří Cvetler, Hynek Bulín a Jaroslav Pošvář.

Prof. Pošvář se po znovuobnovení brněnské právnické fakulty v roce 1969 k působení na ní jakožto profesor vrátil a zároveň se stal vedoucím katedry správního práva. Bohužel však ne na dlouho – v roce 1970 musel na základě ustanovení o „stáří učitelů vysokých škol“[14] znovu odejít, tentokrát do důchodu.

Ještě nějakou dobu byl však členem její vědecké rady a nadále publikoval ve fakultních edicích. Jak je patrné z výčtu publikací, k problematice správního práva a veřejné správy se však již trvaleji nevrátil.

4. Publikace

Periodické publikace

Z období předcházejícího působení na brněnské právnické fakultě, kdy s ohledem na působení na ministerstvu vnitra byla v centru vědeckého zájmu JUDr. Pošváře problematika akciového práva:

  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O reformě akciového práva v Anglii. Právník. 1932, roč. 71, č. 5, 23 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Kartelový zákon po stránce trestní. Knihovna archivu peněžní prakse. Sv. 11. Praha: Archiv peněž. prakse, 1933.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O deliktech podle bankovního zákona. Veřejná správa. 1933, č. 3, 4, 5.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Peněžnické normy soutěžní. Hospodářská politika. 1933, roč. 7, č. 20.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Správa akciové společnosti se zřetelem k právu platnému na Slovensku, právu německému, anglickému a francouzskému. Právník. 1933, roč. 72, č 18. a 19, 31 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Trestné činy podle zákona o obilních listech zástavních a skladních. Hospodářská politika. 1933, roč. 7, č. 33.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Trestní odpovědnost funkcionářů peněžních ústavů podle bankovního zákona. Knihovna archivu peněžní prakse. Sv. č. 1. Praha: Archiv peněž. prakse, 1933.
  • Jak je patrné z uvedeného výčtu, odborný zájem JUDr. Pošváře se postupně vyvíjel směrem k správnímu právu trestnímu. V něm se v roce 1937 habilitoval a začal působit na brněnské právnické fakultě. Z období soustředění zájmu ke správnímu právu trestnímu pochází zejména tyto publikace:
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O formách viny u přestupků podle zákona o sociálním pojištění. Svépomoc národa (hospodářsko-politický časopis hájící zájmy všech stavů). Znojmo, Strana Mezinárodní peněžně reformní svépomoci v ČSR, 1936, č. 2.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O příslušnosti přestupků podle zákona o sociálním pojištění. Svépomoc národa (hospodářsko-politický časopis hájící zájmy všech stavů). Znojmo, Strana Mezinárodní peněžně reformní svépomoci v ČSR, 1936, č. 5.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O správním donucení pořádkovým trestem. In: Laštovkova pocta. Bratislava, 1936.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O vině u správních deliktů. Veřejná správa. 1936, roč. 6, č. 1, 3.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Právo milosti ve správním řízení trestním. Všehrd. 1936, roč. 18, č. 1.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Správní delikty podle zákona o obraně státu. Praha: Nákladem Jednoty právnické, 1936.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Disciplinární delikty. Veřejná správa. 1937, roč. 7, č. 3. 11 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. K pojmu správních deliktů. In: Milotova pocta, 1937.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O povaze disciplinárních deliktů. Veřejná správa. 1937, roč. 7.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Základy trestního řízení o přestupcích živnostenského řádu. Živnostenské právo a politika. 1937, č. 2.

Dále je z díla Jaroslava Pošváře patrný jeho odborný posun k otázkám teorie práva, a to zejména práva správního:

  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O aplikaci právní normy. Časopis pro právní a státní vědu. 1938, roč. 21.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Normy správní a soudní. Časopis pro právní a státní vědu. 1939, roč. 22.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. O aplikaci právních norem soudy a úřady správními. In: Sborník J. Kallaba. Praha, 1939, s. 235–244.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Příspěvek k pojmu práva. Moderní stát. 1943, roč. 16, č. 12.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Právo a povinnost. Právník. 1945, roč. 84, s. 228–230.

Na další publikační činnosti prof. Pošváře se po zrušení brněnské právnické fakulty projevilo jeho působení v ČSAV, kde se začal zajímat zejména o numismatiku. Ze spojení odborných právnických znalostí a znalostí z oboru numismatiky vzešly desítky neknižních děl, převážně historického zaměření, např.

  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Několik poznámek k jihlavskému hornímu právu. Numismatické listy. 1950, roč. 5, s. 114–120.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Slezské a moravské mincovny ve 13. století. Slezský sborník. 1953, roč. 51, č. 3, s. 339–350.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Mincovní regál v Říši velkomoravské. Numismatické listy. 1956, roč. 11, s. 136–147.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Magdeburg a Branibory (Příspěvek ke studiu slovanské mince). In: EISNER, Jan. Vznik a počátky Slovanů. III. díl. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, s. 63–81.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Mince města Brna. In: Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. Sv. 7. Brno: Blok, 1965, s. 130–135.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Počátky měny u Slovanů. Časopis Moravského muzea. 1967, roč. 52, s. 131–154.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Mincovní opatření na Moravě v letech 1750–1858. Moravské numismatické zprávy. 1970, roč. 12, s. 56–76.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. K organizaci mincovního regálu v českých zemích. Moravské numismatické zprávy. 1973, roč. 13, s. 46–54.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Horní právo a počátky ražby grošů v Kutné Hoře a Kremnici. Slovenská numizmatika. 1978, roč. 5, s. 107–123.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Počátky mincovního práva a mincoven na Moravě. In: Denárová měna na Moravě: sborník prací z III. numismatického sympozia. Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. st.). Brno: Moravské muzeum 1986.

Neperiodické publikace

  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Akciová společnost podle norem platných v historických zemích. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1933, 468 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Nástin správního práva trestního: studie o některých pojmech, zejména o vině. Praha: Orbis, 1936, 113 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Správní trestní právo a řízení v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Praha: Státní tiskárna, 1937, 168 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Výtah ze zvláštní části práva správního. (Pro posluchače práv). Sešit 1–6. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1945, 144 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Nástin správního práva trestního. Díl II. O administrativních trestech a správním trestním řízení. Studijní vydání. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946, 199 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Obecné pojmy správního práva. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946, 103 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Správní trestní řízení. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946, 145 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Měna v českých zemích od 10. do počátku 20. století. Opava: Numismatická společnost československá, sdružení členů při Slezském muzeu, 1962, 173 s.
  • MACŮREK, Josef; POŠVÁŘ, Jaroslav a kol. Češi a Poláci v minulosti. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964, 434 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav a kol.: Ostravsko do roku 1848 : kapitoly k historickému vývoji Slezska a Ostravska od pravěku k revolučnímu roku 1848. Publikace Slezského studijního ústavu v Opavě, sv. 56. Ostrava: Profil, 1968, 274 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Die Währung in den Ländern der bömischen Krone. Eine Übersicht der Zahlungsmittel vom neunten bis zum Anfang des 20. Jahhunderts. Graz: Akademische Druck - und Verlagsanstalt, 1970, 129 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Moravské mincovny. Numismatica Moravica. 3. Brno: Moravské museum, 1970, 175 s.
  • FROLEC, Václav; POŠVÁŘ, Jaroslav a kol. Vinohradnictví. Kapitoly dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno: Blok, 1973, 300 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Administrativně ekonomická opatření na Moravě v 18. a první polovině 19. století. Spisy právnické fakulty, č. 11. Acta Universitatis Brunensis. Iuridica. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1973, 171 s.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Měna v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: do počátku 20. století. Praha: Česká numismatiská společnost, 1977, 126 s.

5. Použitá literatura

  • Jaroslav Pošvář [online]. [cit. 28. 12. 2010]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13190
  • Jaroslav Pošvář [online]. [cit. 28. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Posvar-medajlonek.pdf
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Obecné pojmy správního práva. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946, 103 s.
  • PRŮCHA, Petr; SCHELLE, Karel. Život a dílo prof. JUDr. Jaroslava Pošváře, CSc. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 39 s.
  • Severočeská vědecká knihovna Ústí n. L. - katalog Clavius [online]. [cit. 28. 12. 2010]. Dostupné z: http://katalog.svkul.cz/
  • SCHELLE, Karel; VOJÁČEK, Ladislav. Právní dějiny a brněnská právnická fakulta (1919–2009): (k 90. výročí Masarykovy univerzity a její právnické fakulty). Ostrava: Key Publishing, 2010, 290 s.

Poznámky pod čarou

1. Dle Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko - bibliografický slovník. Praha, 1972. Katalog Vědecké knihovny v Olomouci, báze SVK04, záznam 000008068 [online]. [cit. 20. 12. 2010]. Dostupné z: http://aleph.vkol.cz/pub/svk04/00000/80/000008068.htm
2. Hynek Bulín (1869–1950), právník, politik, sokolský a menšinový pracovník, účastník domácího odboje za první světové války. Do příchodu Jiřího Cvetlera zajišťoval též výuku římského práva na Právnické fakultě MU, po likvidaci fakulty v roce 1950 byl umístěn do brněnské pobočky Slovanského ústavu ČSAV.
3. Jiří Cvetler (1902–1991), docent římského práva, profesor obecných dějin státu a práva, slavista, pracovník Slovanského ústavu, který publikoval práce z oboru práva a slavistiky. Do Brna přišel z Prahy v roce 1946 a ihned se stal vedoucím ústavu římského práva.
4. Vladimír Kubeš (1908–1988), právní filosof a teoretik občanského práva. Patřil k výrazným osobnostem mladší větve brněnské právní školy.
5. Převzato z PRŮCHA, Petr; SCHELLE, Karel. Život a dílo prof. JUDr. Jaroslava Pošváře, CSc. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 39 s. (ISBN 80-210-0710-9)
6. Úředník státní správy na nižší služební úrovni.
7. Zákon č. 58/1950 Sb., o vysokých školách.
8. "Příznačné je, že nezainteresovaní členové učitelského sboru a zaměstnanci fakulty se zprávu o zrušení fakulty oficiálně dověděli jen den předem, když na schůzi dislokační komise brněnských vysokých škol zazněla z úst náměstka ministra školství, věd a umění. Zrušení fakulty odůvodňoval tím, že vývoj společnosti bude směřovat ke stále menší potřebě právníků.
Vlastní likvidaci fakulty, jíž končila další etapa vývoje právní historie v Brně, příslušné orgány zvládly do tří měsíců. Studenti prvního až třetího ročníku byli převedeni na jiné fakulty, zatímco studenti posledního ročníku mohli dostudovat externě prostřednictvím Právnického institutu ministerstva spravedlnosti s tím, že jim byla uložena povinnost manuální práce v průmyslu."
SCHELLE, Karel; VOJÁČEK, Ladislav. Právní dějiny a brněnská právnická fakulta (1919–2009): (k 90. výročí Masarykovy univerzity a její právnické fakulty). Ostrava: Key Publishing, 2010, 290 s.
9. František Weyr (1879–1951), právník, právní filosof a státovědec. V roce 1919 se účastnil založení Masarykovy univerzity v Brně, v roce 1923–1924 byl jejím rektorem. Po založení právnické fakulty byl zvolen jejím prvním děkanem. Na této fakultě působil poté až do roku 1948 jako řádný profesor ústavního práva. Stal se zakladatelem tzv. normativní právní školy. Publikoval na třicet knižních děl a nepřeberné množství článků.
10. Jaroslav Kallab (1879–1942), profesor trestního práva a dějin právní filozofie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, předseda Zemské péče o mládež v Brně. Založil a vybudoval při právnické fakultě Ústav kriminologický, jehož byl dlouhá léta ředitelem. V r. 1932 se stal řádným členem ČAVU a působil též jako dopisující člen KČSN. Kromě vědecko-pedagogické činnosti se angažoval v oblasti trestního práva pro mladistvé. Byl autorem vládního návrhu zákona o trestním soudnictví nad mládeží předloženého v r. 1930. Ve svých pracích se profiluje jako právní filozof a teoretik dějin právní filozofie. Třikrát byl děkanem Právnické fakulty MU v Brně, jednou rektorem Masarykovy univerzity.
11. PRŮCHA, Petr; SCHELLE, Karel. Život a dílo prof. JUDr. Jaroslava Pošváře, CSc. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 5. (ISBN 80-210-0710-9)
12. POŠVÁŘ, Jaroslav. Obecné pojmy správního práva. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946, s. 21.
13. POŠVÁŘ, Jaroslav. Obecné pojmy správního práva. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946, s. 55–56.
14. Ustanovení § 26 odst. 8 zákona o vysokých školách: "Pracovní poměr profesora vysoké školy trvá zpravidla nejdéle do konce semestru, v němž profesor dosáhne 70. roku věku. Výjimky povoluje ministr školství s kultury po vyjádření Státního výboru."

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.