Rudolf Rauscher (1896 – 1941)

1. Základní údaje

• český právní historik, právník a vysokoškolský pedagog,
• od roku 1923 soukromý docent pro obor dějiny státu a práva na území Československa,
• 1926 mimořádný profesor pro obor dějin práva ve střední Evropě a od roku 1930 řádný profesor na Právnické fakultě Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě,
• v roce 1938 odešel na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity,
• v roce 1939 jmenován profesorem dějin veřejného a soukromého práva ve střední Evropě na Právnické fakultě MU v Brně,
• řádný člen Šafárikovej učenej spoločnosti, Slovanského ústavu a Společnosti pro studium národnostních otázek a dopisujícím členem Královské české společnosti nauk, přijal také členství v Towarystwu naukowem ve Lvově.

Základní data:

Vzdělání:

• 1916–1921 Právnická fakulta UK v Praze (1921 udělen titul JUDr.),
• studijní pobyt na polských právnických fakultách v Krakově, Varšavě, Poznani a Lvově,
• 1923 se v Praze habilitoval a stal se soukromým docentem pro obor dějiny státu a práva na území Československa,
• 1926 mimořádným profesorem pro obor dějin práva ve střední Evropě na Právnické fakultě Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě,
• 1930 řádným profesorem v Bratislavě.

2. Ze života

Rudolf Rauscher se narodil dne 14. září 1896 v Praze v úřednické rodině. V letech 1916–1921 studoval Rauscher Právnickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze. Během studií se setkává s profesory Kadlecem, Stieberem a Kaprasem, kteří mladého Rauschera seznamují s právní historií. Rudolf Rauscher byl okouzlen právní historií a od profesora Stiebera získal podnět pro studium německých právních dějin a podrobnou metodu analytickou. Profesor Kadlec rozšířil Rauscherův pohled na dějiny středoevropské, zejména maďarské, polské a slovanské. V roce 1919 pod vedením profesora Jana Kaprase publikuje ve sbírce Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze Zemské míry na Moravě.

Téhož roku se Rauscher stává prvním výkonným redaktorem časopisu českých právníků Všehrd. Hned v prvním ročníku Všehrdu vyšel jeho článek O správě královské komory za Karla IV. a Václava IV. V druhém ročníku, který byl souborným číslem k 400. výročí úmrtí Viktorína Kornela ze Všehrd, Rauscher upozornil na systematiku Kornelova díla a na spojitosti se vzory. Do třetího ročníku Všehrdu poslal ze studijní cesty stať o seminářích a pátý ročník je počátkem jeho historicko-právního rozboru javorinské otázky. Do časopisu také přispíval ve formě referátů o knižních novinkách. V době působení na právnické fakultě v Bratislavě časopis Všehrd opouští, ale po návratu opět v tomto časopise publikuje.

Před ukončením právnické fakulty nastupuje Rudolf Rauscher na místo prvního asistenta seminární knihovny Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Již zde můžeme pozorovat zájem o vědeckou činnost. Dne 14. dubna 1921 je Rudolf Rauscher promován doktorem obojího práva a téhož roku se vydává na studijní cestu, která má za cíl prohloubit získané vědomosti a nové poznatky. Studijní pobyt se uskutečňuje na polských právnických fakultách v Krakově, Varšavě, Poznani a Lvově. Ze studijního pobytu se Rauscher vrátil v roce 1922 a v roce 1923 se v Praze habilitoval svou prací Dědické právo podle českého zemského práva a stal se soukromým docentem pro obor dějiny státu a práva na území Československa, přesto až do roku 1926 zastával funkci asistenta seminární knihovny právnické fakulty v Praze.

V roce 1925 vydává docent Rauscher monografii s názvem Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve státech střední Evropy. Tato monografie přinesla do života Rauschera několik změn. Dne 29. března 1926 jmenoval prezident republiky Rauschera mimořádným profesorem pro obor dějin práva ve střední Evropě na Právnické fakultě Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě.

V akademickém roce 1926/1927 začal profesor Rauscher působit na bratislavské právnické fakultě. V roce 1930 byl jmenován řádným profesorem a místem výkonu jeho činnosti nadále zůstává Bratislava. Ve školním roce 1933–1934 vykonával profesor Rauscher funkci děkana právnické fakulty a v následujícím roce se stal proděkanem právnické fakulty v Bratislavě.

Tento velmi mladý profesor vyvíjel snahu přispívat k rozvoji právní historie na Slovensku, stál při založení Ústavu slovanských práv Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1929 se stal jeho ředitelem. Ústav v roce 1929 začal vydávat časopis Zprávy ústavu slovanských práv.

K rozvoji oboru právní historie přispěl profesor Rauscher (kromě svého nadšení pro obor) také vydáváním učebnic zaměřených na středoevropské právní dějiny. V roce 1927 vycházejí Slovenské právní dějiny v rámci dějin práva ve střední Evropě, v roce 1931 Dějiny veřejného práva ve střední Evropě. V roce 1934 profesor Rauscher pro své studenty vydává učebnici soukromého práva nazvanou Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě. V roce 1933 byly vydány Uherské a slovenské právní dějiny a v roce 1934 Několik úvah o programu a cílech slovenských právních dějin. Po vzoru profesora Jana Kaprase umožnil svým žákům publikovat své poznatky ve sbírce s názvem Práce.

Během svého pobytu v Bratislavě se profesor Rauscher stal členem Učené společnosti Šafaříkovy, kde působil jako tajemník duchovní třídy. Učená společnost Šafaříkova byla založena v roce 1926 z iniciativy českých učitelů na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Rauscher se vedle svých aktivit stal také dopisujícím členem Královské české společnosti nauk v Praze, členem Společnosti pro studium národnostních otázek a také členem Towarystwa naukoweho ve Lvově.

Rok 1938 přináší autonomii Slovenska, která ukončuje působení profesora Rauschera na půdě právnické fakulty v Bratislavě. Ten odchází na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Profesor Rauscher byl podle některých zdrojů o svém přesunu informován profesorem Kaprasem, který zastával funkci ministra školství, neboť Rauscher opouští Bratislavu dne 28. prosince 1938. Ministerstvo školství a národní osvěty informovalo profesora Rauschera dopisem ze dne 10. března 1939 o tom, že byl prezidentem republiky jmenován profesorem dějin veřejného a soukromého práva ve střední Evropě na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Koncem března 1939 zahájil tedy profesor Rauscher své působení na právnické fakultě v Brně, které bylo ukončeno 17. listopadu 1939 uzavřením vysokých škol. Zemský úřad v Brně zprostil profesora Rauschera dne 1. srpna 1940 činné služby. Následně byl profesor Rauscher povolán na dovolenou s tzv. čekatelným.

Po zbavení činné služby se profesor Rauscher věnoval vědecké práci. V roce 1941 vychází v Časopise pro právní vědu jeho stať s názvem Nejstarší moravský zákon. Tento rok byl také posledním rokem jeho života. Profesor Rauscher zemřel náhle dne 6. listopadu 1941 ve věku 45 let. Jako příčinu smrti určil lékař infarkt, který následoval po prohlídce jeho bytu gestapem.

3. Dílo

Profesor Rauscher během svého života napsal celou řádku studií, ve kterých se mnohdy zabýval problémy, které nebyly dosud zpracovány. Věnoval se např. právněhistorické problematice Uher. V roce 1928 vyšel spis s názvem O bratrské adopci v zemském právu uherském do Verböczyho Tripartita, v témže roce byla publikována také práce nazvaná O rodinném nedílu v českém a uherském právu zemském před Tripartitem.

Oblíbeným tématem profesora Rauschera bylo české zemské právo a český zemský soud. O české zemské právo se zajímal v souvislosti s právem dědickým, zkoumal dále rovněž problematiku rukojemství. K právním historikům se obrátil v knize Pocta profesorovi Abrahamovi v roce 1930 s příspěvkem nazvaným Ku vzniku popravců a opravců. Stejné otázce se věnuje studie, která vyšla v Časopise pro právní vědu v roce 1941 po smrti Rudolfa Rauschera. Jeho zájem o zemské právo se odráží také ve studii O nálezech zemského soudu v XVI. stol. z roku 1933, která vychází ve Sborníku věd právních a státních. Rudolf Rauscher svým dalším dílem navázal na Teigeho a na Novotného, který poznatky o vzniku zemského soudu vyslovil v Českých dějinách. V roce 1936 vyšel ve Sborníku k poctě profesorovi Laštovičkovi Vznik zemského soudu v Čechách. Tyto studie měly sloužit k vydání prvního kvartetu českých desk zemských půhonných z roku 1542. Rauscher na této edici pracoval velmi dlouho a zanechal text téměř připravený k tisku. Ediční práce nebyla působištěm prof. Rauschera a nelze popřít, že edice mu nebyla cílem, ale spíše prostředkem, který sloužil k tomu, aby dospěl k vlastnímu závěru a syntetické nadstavbě.

V roce 1931 vytvořil Rauscher velkou edici nazvanou Soudní knihy osvětimské a zátorské z r. 1440–1562, kde Rauscher poukázal na „zanedbávané“ dějiny českého práva na území někdejšího státu. V roce 1934 vydal s V. Chalupeckým knihu O žilinském právu magdeburském německým jazykem sepsaném z roku 1378, které předcházelo vydání rozboru o magdeburském právu. To pojednává o ohlášení práce městského práva na Slovensku. Za předpokladu dalšího působení profesora Rauschera na půdě bratislavské univerzity by vznikla pravděpodobně jeho práce o městském právu na Slovensku, kterou přislíbil ve svém článku v roce 1937 nazvaném O královských privilegiích města Bratislava.

Profesor Rauscher se také ve svém bádání věnoval problematice trestněprávní. V roce 1923 byla publikována práce K rukojemství v českém právu zemském. V roce 1927 vyšla publikace s názvem Usmrcení člověka v českém právu zemském. Rauscher ve svém díle vystihuje, že není v českém zemském právu rozdílu mezi vraždou a zabitím jako v moderním chápání práva. Není pochyb, že usmrcení člověka se považovalo za velmi těžký zločin, ale ani výrazy v pramenech nerozlišují mezi oběma pojmy. Střídají se tu výrazy occidere a interficere. V pramenech se hovoří o zabití, aniž by docházelo k rozlišování pojmů.^[1]

V roce 1928 byla vydána další publikace zaměřená na trestní problematiku s názvem Urážka na cti podle českého zemského práva a v roce 1929 Rauscher vydal publikaci O krádeži a loupeži v českém zemském právu. Ve stejném roce vyšel ve Věstníku československé společnosti pro právo trestní příspěvek s názvem Trestné činy proti životu a zdraví v Obnoveném zřízení zemském a v Hrdelním řádu Josefa I. V roce 1934 byla publikována studie O popravčí knize pánů z Rožmberka.

V roce 1937 vyšel zvláštní výtisk nesoucí název O trestních činech proti životu v uherském právu do počátku století 16. Profesoru Rauscherovi se již nepodařilo vydat publikaci o systému českého trestního práva, který by mohl být vhodným protějškem k Hisovu dílu o německém trestním právu. K vydání takové práce směřovaly všechny uvedené studie.

Při sepisování učebnic volil Rauscher systematický a srovnávací výklad a vždy hledal souvislosti mezi zkoumanými instituty. Příkladem nám může být publikace Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve státech střední Evropy, ale i další publikace vycházející z pera profesora Rauschera. Profesor Rauscher překonal svého učitele profesora Kadlece tím, že nekladl instituty středoevropského práva pouze vedle sebe, ale hledal mezi nimi také vnitřní souvislosti, což je velmi důležitý krok k poznání vzájemného pronikání právních řádů v naší oblasti.

Život profesora Rudolfa Rauschera trval pouhých 45 let, přesto za svůj krátký život vytvořil řadu významných děl z právní historie, které velmi výrazně obohatily právní vědu. Tato díla jsou také důkazem neutuchající pracovitosti a píle profesora Rudolfa Rauschera.

4. Publikace

• RAUSCHER, Rudolf. Zemské míry na Moravě. V Praze: R. Rauscher, 1919, 19 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O zvolené posloupnosti v českém právu zemském. V Praze: Ministerstvo školství a "Všehrd", 1921, 23 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Dědické právo podle českého práva zemského. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1922, 98 s.
• RAUSCHER, Rudolf. K rukojemství v českém právu zemském. V Praze: J. Kapras, 1923, 28 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve státech střední Evropy. V Bratislavě: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1925, 155 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Slovenské právní dějiny v rámci dějin práva ve střední Evropě. V Bratislavě: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1927, 17 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Usmrcení člověka v českém právu zemském. V Bratislavě: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1927, 91 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Karel Kadlec: posmrtná vzpomínka. V Bratislavě: [s.n.], 1928, 7 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O bratrské adopci v zemském právu uherském do Verböczyova tripartita. Praha: Nákladem vlastním, 1928, 13 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O rodinném nedílu v českém a v uherském právu zemském před tripartitem. Bratislava: Nákladem vlastním, 1928, 14 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Urážka na cti podle českého práva zemského. V Bratislavě: R. Rauscher, 1928, 15 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O krádeži a loupeži v českém právu zemském. V Bratislavě: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1929, 100 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O regestru varadínském: k dějinám božích soudá v Uhrách. Bratislava: Státní tiskárna v Praze, 1929, 23 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Trestné činy proti životu v Obnoveném zřízení zemském a v Hrdelním řádu Josefa I. Bratislava: Nákladem vlastním, 1929, 12 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Polská Kodifikační Komise a její unifikační snahy: r. 1919-1929. Bratislava: Vydává s podporou ministerstva školství a národní osvěty prof. Dr. R. Rauscher, 1929, 52 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Ku vzniku popravců a opravců. Lwów: Pierwsza związkowa drukarnia, 1930, 11 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Soudní knihy osvětímské z roku 1440-1557. Bratislava: Nákladem vlastním, 1930, 13 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Soudní knihy osvětimské a zátorské z r. 1440-1562. Praha: Nákladem Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, 1931, 345 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O nálezech zemského soudu českého XVI. stol. V Praze: R. Rauscher, 1933, 15 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O žilinském právu magdeburském, německým jazykem sepsaném z roku 1378: Das silleiner Rechtsbuch aus d. J. 1978. Bratislava: nákladem Učené společnosti Šafaříkovy, 1933.
• RAUSCHER, Rudolf. Zemští konšelé v českém právu 13. a 14. stol.: (Příspěvek k dějinám českého řízení trestního). Praha: nákladem vlastním, 1933, 14 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Kniha žilinská: o právu magdeburském německým jazykem v Knize žilinské z roku 1378. Bratislava: nákladem Učené společnosti Šafaříkovy, 1934, 239 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Několik úvah o programu a cílech slovanských právních dějin: současně kritika díla prof. Dr. Theodora Saturníka: "O právu soukromém u Slovanů v dobách starších". V Bratislavě: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1934, 54 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O popravčí knize pánů z Rožmberka. Praha: Jan Kapras, 1934, 29 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě: nástin přednášek. Bratislava: Typus, 1934, 155 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Staré české právo v Randově díle. Praha: [S.n.], 1934, 7 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Univ. Prof. Miloslav Steiber: nekrolog. Praha: Tiskem dra Ed. Grégra a syna v Praze, 1934, 9 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Dějiny veřejného práva ve střední Evropě: nástin přednášek. Bratislava: Nákladem Spolku čs. posluchačů práv "Právnik" na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1935, 192 s.
• RAUSCHER, Rudolf. O vědecké metody při zkoumání soukromého práva u Slovanů v dobách starších: (Současně odpověď na prof. Dr. Theodora Saturníka "Poznámky k dějinám práva soukromého u Slovanů v dobách starších"). Bratislava: Nákladem vlastním, 1935, 34 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Trestné činy proti životu v uherském právu do počátku XVI. století. Praha: Politika, 1937, 11 s.

5. Použitá literatura

• Archív Masarykovy univerzity
• KADLECOVÁ, Marta. Rudolf Rauscher. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra (ed.). Antologie československé právní vědy v meziválečném období (1918–1939). Praha: Linde, 2009, s. 54–57.
• KADLECOVÁ, Marta. Život a dílo prof. JUDr. Rudolfa Rauschera. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 6 s.
• RAUSCHER, Rudolf. Usmrcení člověka v českém právu zemském. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1927, 91 s.
• VOJÁČEK, L. Rudolf Rauscher. In: BLAHO, Peter; VLKOVÁ, Eva. Právníci na Univerzite Komenského v Bratislave: 75 rokov činnosti Právnickej fakulty UK ( 1921–1996). Bratislava: Vydavateľské oddelenie Právnickej fakulty Univerzity Komenského, 1996, s. 153–154.

Poznámky pod čarou