Vratislav Bušek (1897 - 1978)

1. Základní údaje

• Přední kanonista a zakladatel semináře církevního práva,
• stal se profesorem na všech právnických fakultách, na nichž se svého času poskytovalo právnické vzdělání v Československé republice,
• dosáhl profesorského titulu ve dvou obligatorních vyučovacích oborech,
• působil na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně,
• ve své vědecké a publikační činnosti se věnoval především problematice církevního práva a vztahu mezi státem a církvemi v minulosti,
• v roce 1941 byl násilně odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen,
• v roce 1948 emigroval do USA.

Základní data:

Vzdělání:

• gymnázium v Praze a v Mladé Boleslavi,
• 1914–1919 Právnická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity (dnešní Univerzity Karlovy) v Praze (1920 titul JUDr.),
• 1920–1921 studium na univerzitách v Paříži a Římě,
• 1921–1924 soukromý docent církevního práva Právnické fakulty UK v Praze,
• 1924–1929 mimořádný profesor církevního práva Právnické fakulty UK v Praze,
• 1929–1939 řádný profesor církevního práva Právnické fakulty UK v Praze.

2. Ze života

Vratislav Bušek, ctižádostivý, vzdělaný profesor, mluvící pěti jazyky a aktivně působící na všech třech tehdejších československých právnických fakultách, se narodil dne 14. 5. 1897 v Praze (Košířích). O jeho základním vzdělání není nikde v dostupných materiálech zmínka, ale co se týče středního vzdělání, studoval do 7. třídy na Královských Vinohradech v Praze a studium pak dokončil v Mladé Boleslavi, kde odmaturoval s vyznamenáním. Jeho další volbou po gymnáziu byla Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Tu absolvoval k poslednímu červenci roku 1919.

Nelze se nezmínit o úřednické dráze Vratislava Buška, neboť před promocí doktorem práv dne 10. 1. 1920 byl v různých úřednických funkcích, mezi něž patřila funkce smluvního úředníka Kontrolního a kompenzačního úřadu v Praze, smluvního referenta pro Úřad pro zahraniční obchod a po promoci do roku 1924 také funkce Konceptního smluvního úředníka na církevním odboru Ministerstva školství a národní osvěty (dále jen „MŠNO“).

Z dalšího vývoje lze dovodit, že Vratislav Bušek směřoval své další kroky do akademických kruhů. V tomto jej podporoval i prof. Kamil Henner, někdejší profesor církevního práva na Právnické fakultě UK v Praze. Tato skutečnost vyplývá např. z dopisu ze dne 8. 5. 1920, ve kterém prof. Henner žádá MŠNO o co nejvyšší stipendium pro svého studenta, aby mohl v Paříži prostudovat literaturu týkající se tématu jeho habilitační práce, tedy vývoje a nynějšího stavu poměru státu k církvi. Stejně tak o půl roku později profesor Henner postupoval i v případě, kdy ze stejného důvodu Vratislav Bušek pobýval v Římě. Po výše uvedených cestách dne 14. 10. 1921 podal dr. Bušek žádost o udělení venia docendi z oboru práva církevního, přičemž předložil svou 183 stránkovou habilitační práci s názvem Církev, stát a jinověrci v Codexu iuris canonici, ve které se mimo jiné dotýkal i problematického vztahu Československa a katolické církve. Tematicky čerpal z Kodexu kanonického práva.^[1] Jako zajímavost lze uvést, že kvůli poválečné vysoké finanční nákladnosti tisku byl nucen předložit práci jako rukopis a povinnost odevzdat tuto práci v tištěné podobě mu byla habilitační komisí prominuta. Po obhajobě práce a vykonání povinné přednášky s tématem O arcijáhnech byl dne 30. 12. 1921 Vratislavu Buškovi udělen titul soukromého docenta v oboru církevního práva.

Po své habilitaci se doc. Bušek stal soukromým docentem na Právnické fakultě UK v Praze, kde přednášel manželské právo, a zároveň suploval přednášky z práva církevního v zimním semestru 1922/1923 na nově se rozvíjející Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Zde byl také pověřen ministrem školství a národní osvěty k vědeckému vybavení a zařízení kanonického semináře. Z této doby nesmí být opomenuto jméno JUDr. Ludovíka Knapekka, kterého Vratislav Bušek v době svého působení na fakultu přivedl. Považoval ho za svého nástupce, který se také po určité době habilitoval pro obor církevního práva. Protože se doc. Bušek jako zakladatel a akademik osvědčil, bylo mu pověření na Právnické fakultě UK v Bratislavě uděleno i na letní semestr 1923 a následně i na zimní semestr 1923/1924. V březnu 1924 zde byl jmenován mimořádným profesorem a posléze byl na základě dekretu prezidenta republiky ze dne 14. 1. 1929 jmenován i řádným profesorem církevního práva. Jak je zřejmé, Vratislav Bušek na Právnické fakultě UK v pouhých 31 letech dosáhl té nejvyšší akademické hodnosti. Přitom byl činný i v různých akademických funkcích. Postupně zastával funkci děkana Právnické fakulty UK v Bratislavě (v akademickém roce 1931/1932), následně pak funkci proděkana (1932/1933), rektora (1936/1937), prorektora (1937/1938) a opět děkana (1938/1939), přičemž byl v období 1934–1938 i členem Akademického senátu UK.

3. Dílo

Období na Univerzitě Komenského v Bratislavě bylo pro profesora Buška asi také tím nejplodnějším z hlediska publikací, které vydal. V nich se především zabýval vztahem státu a církve v různých dobách, tedy jak v historii, tak v současnosti (Církev a stát ve starověku, Bratislava, 1926; Církev a stát ve středověku, Bratislava, 1926; Modus vivendi, 1928, Bratislava, roč. 2, s. 150–160; Poměr státu k církvím: všeobecný historický pohled, Bratislava, 1930; Poměr mezi státem a církví na Slovensku, Bratislava, 1930; Poměr státu k církvím v ČSR, Bratislava, 1930)^[2]. Nebylo to však jediné téma, které ho zajímalo, což je patrno např. v práci Prameny poznání historie církevního práva (Praha, 1924) či Církevní soudnictví ve věcech civilních v říši římské v I.–V. století po Kristu (Bratislava, 1925), v nichž se věnoval především právně historické problematice, kterou spojoval s výkladem o platném právu.^[3]

Vedle přednášek, vedení seminářů, vykonávání množství akademických funkcí a psaní odborných prací si profesor Bušek našel čas i na nejrůznější vědecké společnosti a odborné komise. V souvislosti s tím byl členem, a později předsedou, komise pro státní zkoušky historicko-právní, judiciální a státovědecké na Právnické fakultě UK v Bratislavě, dále byl členem Učené společnosti Šafárikovej, expertem komise pro vykonávání Modu vivendi při Ministerstvu zahraničních věcí ČSR aj.^[4]

Jeho úspěšná kariéra na Univerzitě Komenského však byla bohužel na konci roku 1938 nuceně zastavena slovenskou autonomní vládou, která rozhodla o odchodu české inteligence ze Slovenska. S účinností od 1. 1. 1939 tak byl Vratislav Bušek jmenován profesorem, a to na základě vládního nařízení ze dne 23. 12. 1938. Až do uzavření vysokých škol byl řádným profesorem církevního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.^[5]

Období války bylo pro Vratislava Buška nešťastným obdobím, jelikož po uzavření vysokých škol byl na konci roku 1941 zatčen gestapem a od 4. 2. 1942 do 5. 5. 1945 byl vězněn v koncentračním táboře v Mauthausenu. I z tohoto období existuje záznam a zároveň doklad toho, že prof. Bušek byl jedinečnou osobností i v těchto těžkých dobách. V deníku jednoho ze spoluvězňů z Mauthausenu (uloženého v Muzeu Policie ČR) je zaznamenán projev prof. Buška z večera dne 5. 5. 1945, tedy po osvobození americkou armádou: „Bílá vlajka nad mauthausenským koncentrákem, americké tanky u jeho vchodu. Srdce se svírá a slzy v oči derou. To je ta svoboda od strachu, kterou nám atlantická charita slíbila. Slovo se stalo skutkem a strach z mauthausenského pekla už není... Čechoslováci, kamarádi, jsme svobodni ... Každý režim fašistický, každá diktatura v nás najde odpůrce... Své zkušenosti a síly dáme do služeb osvobozené vlasti.“^[6]

Po osvobození z Mauthausenu byl profesor Bušek výnosem MŠNO ze dne 16. 7. 1945 prozatímně povolán do služby jako profesor na Univerzitu Karlovu v Praze. O dva měsíce později pak navrhl profesorský sbor právnické fakulty prof. Buška ke jmenování řádným profesorem pro obor dějin práva kanonického a pro obor práva římského na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V návaznosti na to byl Vratislav Bušek jmenován prezidentem republiky řádným profesorem. Bohužel po necelém roce přišla pro prof. Buška opět rána politického zaměření, a to dne 5. 3. 1948, kdy byl dekretem ministra školství a osvěty dr. Nejedlého přeložen na základě opatření akčního výboru Právnické fakulty UK v Praze s okamžitou platností na dovolenou a byl současně zproštěn služby. Dne 13. 3. 1948 profesor Bušek tento dekret převzal. Ze zprávy děkana Horáčka ze dne 2. 6. 1948 se můžeme následně dočíst, že na podkladu novinových zpráv oznamuje, že prof. Bušek emigroval do zahraničí. Co se týče ukončení akademické dráhy prof. Buška v Československu, lze pouze uvést, že dne 28. 7. 1950 Akademický senát UK v Praze, s ohledem na svou disciplinární pravomoc nad prof. Buškem a s ohledem na jeho senátem tvrzené „svévolné opouštění své činnosti učitelské a ostatní, tím, že opustil nezákonným způsobem hranice“, a z toho dovozený nepřátelský postoj k lidově-demokratické republice, prof. Buška potrestal propuštěním ze služby ke dni, kdy opustil svémocně svou službu …

Před vstupem do své cílové emigrační stanice, tedy do USA, se profesor Bušek pohyboval se svou manželkou v řezenském uprchlickém táboře v Goetheschule, stejně jako někteří další významní představitelé poúnorové emigrace (Josef Vávra-Stařík, JUDr. Bohumír Bunža, dr. František Kovárna a dr. Ing. Štěpán Benda).^[7] V nepřítomnosti byl pak Vratislav Bušek na podzim 1948 odsouzen k trestu smrti.

Jeho další působení v USA bylo spjato se skupinou the Czechoslovak Society of Arts and Sciences (SVU)^[8], založenou v červnu 1958, jíž byl viceprezidentem (1958–1964 , 1972–1974). Jejím cílem bylo poskytnout prostor pro svobodné vyjádření české a slovenské inteligence v exilu, tedy toho, co bylo v Československu v době komunismu tvrdě potlačováno. Tato skupina se postupně vyvinula v mezinárodní neziskovou a nepolitickou organizaci, sdružující akademiky, vědce, umělce, spisovatele a ostatní, kteří byli spjati s Českou či Slovenskou republikou. Mezi poslední díla profesora Buška lze zařadit sbírku esejí z roku 1972, Comenius, která byla vydána v souvislosti s konáním sympozia k 300. výročí úmrtí Jana Amose Komenského ve dnech 1. – 15. 11. 1970 na New York University of Law v New Yorku.

Profesor Bušek byl rehabilitován až po své smrti dne 17. 12. 1990 rehabilitačním usnesením Městského soudu v Praze.

4. Publikace

Periodické publikace

• BUŠEK, Vratislav. Ležení (obstagium) v právu církevním. Sborník věd právních a státních. 1921, roč. 21, s. 89–90.
• BUŠEK, Vratislav. Podmínečné odsouzení v Codexu juris canonici (can. 2288) u srovnání s československým právem trestním. Věstník Československé společnosti pro právo trestní. 1925, roč. 1, č. 2–3, 8 s.
• BUŠEK, Vratislav. Kelsen a právo církevní. Bratislava: časopis Učené společnosti Šafářikovy. 1927, roč. 1, s. 68–73.
• BUŠEK, Vratislav. Josef Tureček: Příspěvky k vývoji doplňovací, oceňovací a rozhodovací přísahy v kanonickém řízení soudním. Bratislava: časopis Učené společnosti Šafářikovy. 1928, roč. 2, č. 4–5, 9 s.
• BUŠEK, Vratislav. Modus vivendi. Bratislava: časopis Učené společnosti Šafářikovy. 1928, roč. 2, s. 151–161.
• BUŠEK, Vratislav. Několik poznámek ke kongruovému zákonu: z 25. června 1926 Č. 122 Sb. z. a n. a prováděcímu vládnímu nařízení ze 17. července 1928, č. 124 Sb. z. a n. Bratislava: časopis Učené společnosti Šafářikovy. 1928, roč. 2, č. 4–5, 30 s.
• BUŠEK, Vratislav. Profesor Dr. Kamil Henner: 2.VII. 1861 – 9.V. 1928. Právník. 1928, roč. 67, seš. 10, 8 s.
• BUŠEK, Vratislav. Jan Martinů, Manželské právo církve katolické, se zřetelem na manželské právo občanské vůbec, zvláště na manželské právo občanské republiky československé. Bratislava: časopis Učené společnosti Šafářikovy. 1931, roč. 5, č. 5, 2 s.
• BUŠEK, Vratislav. Die katolische Slovakei. Sonderdruck Prager Rundschau. 1933, roč. 6, č. 2, s. 104–126.
• BUŠEK, Vratislav. Monogamie, bigamie, polygamie: příspěvek k vývoji terminologie se zvláštním zřetelem k zemím uherským a českým do XII. století. Bratislava: časopis Učené společnosti Šafářikovy. 1935, roč. 9, s. 325–342.
• BUŠEK, Vratislav. Reforma právnických studií. Právní obzor. 1935, roč. 18, č. 17, 8 s.
• BUŠEK, Vratislav. Právnické studium ve světle statistiky. Právny obzor. 1937, roč. 20, č. 15–16, 7 s.

Neperiodické publikace

• BUŠEK, Vratislav. Církev, stát a jinověrci v Codexu iuris canonici. Praha: Všehrd, 1922, 109 s.
• BUŠEK, Vratislav. Prameny poznání historie práva církevního. Bratislava: Spolek čs. posluchačů práv, 1924, 48 s.
• BUŠEK, Vratislav. Církevní soudnictví ve věcech civilních v říši římské v I.-V. století po Kr. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1925, 85 s.
• BUŠEK, Vratislav. Prameny poznání historie práva církevního. Bratislava: Spolek čs. posluchačů práv Právník na universitě Komenského, 1925, 35 s.
• BUŠEK, Vratislav. Církev a stát ve středověku. I. Ranní středověk. Bratislava: Nákladem Spolku čs. posluchačů práv "Právnik" na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1926, 166 s.
• BUŠEK, Vratislav. Církev a stát ve starověku. Bratislava, 1926, 74 s.
• BUŠEK, Vratislav. Poválečné konkordáty. Bratislava: nákladem "Academie", 1926, 101 s.
• BUŠEK, Vratislav. Studium práva církevního a jeho metody. Bratislava: nákladem Právnické fakulty University Komenského v Bratislavě, 1927, 33 s.
• BUŠEK, Vratislav. Učebnice dějin práva církevního. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1929, 197 s.
• BUŠEK, Vratislav. Poměr státu k církvím: všeobecný historický přehled: nástin přednášek. Bratislava: Nákladem Spolku čs. posluchačů práv "Právnik" na Univerzitě Komenského v Bratislavě, 1930, 72 s.
• BUŠEK, Vratislav. Poznámky k vývoji přísahy rozhodovací a doplňovací v právu kanonickém: současně odpověď na Dr. Turečka "Glosy o povaze některých přísah v kanonickém právu" 1930. Bratislava: nákladem Právnické fakulty University Komenského v Bratislavě, 1931, 124 s.
• BUŠEK, Vratislav a kol. (eds.). Československé církevní zákony. Díl II. Praha: Nákladem Československého Kompasu, 1931, s. 897–1949.
• BUŠEK, Vratislav a kol. (eds.). Československé církevní zákony. Díl I. Praha: Nákladem Československého Kompasu, 1931, 896 s.
• BUŠEK, Vratislav. Slovo k dr. Josefa Turečka "Úvaze o učebnici dějin církevního práva". Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1932, 16 s.
• BUŠEK, Vratislav. Prameny poznání historie práva církevního. Bratislava: Spolek čs. posluchačů práv Právník na universitě Komenského, 1933, 66 s.
• BUŠEK, Vratislav. Učebnice dějin práva církevního. Praha: Nákladem Spolku čs. právníků Všehrd, 1946, 214 s.
• BUŠEK, Vratislav. Učebnice dějin práva církevního. Praha: Nákladem Spolku čs. právníků Všehrd, 1947, 277 s.

5. Použitá literatura

• Archiv Masarykovy univerzity
• Archiv Univerzity Karlovy v Praze
• Archiv Univerzity Komenského v Bratislavě
• CSÁDER, Viliam. Rektori Univerzity Komenského 1919–2009. Bratislava: Univerzita Komenského, 2009, 183 s.
• HLAVÁČEK, Stanislav. Nacistické koncentrační tábory. Tábor: Občanské sdružení Hadasa Tábor, o.s. [online]. [cit. 19. 1. 2011]. Dostupné z: http://hadasa.wz.cz/download/pracovni_list.pdf
• KINDL, Vladimír. Život a dílo prof. JUDr. Vratislava Buška. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 8 s.
• MALLOTA, Petr. Josef Vávra - Stařík. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů [online]. [cit. 20. 1. 2011]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/josef-vavra-starik#p12
• New York Public Library [online]. Dostupné z: http://www.nypl.org/
• RECHCIGL, Miloslav. Historical Overview. Society of Arts & Science/SUV [online]. [cit. 20. 1. 2011]. Dostupné z: http://www.svu2000.org/svu/?p=36#more-36
• United States Holocaust Memorial Museum [online]. Dostupné z: http://www.ushmm.org/
• Vratislav Bušek – medailonek [online]. [cit. 20. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/medajlonky.html

Poznámky pod čarou