Výzkumné profily pracovišť

Katedra právní teorie se vedle právně teoretických témat věnuje i tématům z oblasti právní filosofie, právní sociologie, právní psychologie a právní logiky. Vědecko výzkumná činnost se zaměřuje zejména na tato témata: hermeneutické a metodologické otázky interpretace práva; současná kritická hnutí a směry v právní teorii; proces globalizace, evropeizace a pluralizace práva; právní a sociální stát v pozdně moderní společnosti; koncept právní a sociální rovnosti a zákaz diskriminace; systém práva a jeho změna; proces aplikace práva a jeho dotváření; mechanismus působení práva ve společnosti; právo jako nástroj sociální kontroly; mediace a právní řešení konfliktů; otázky argumentace v právu; profesní etika ve výuce právníků; tradice a perspektiva brněnské normativní právní školy.

Akademičtí pracovníci katedry ústavního práva a politologie jsou zaměřeni ve své publikační činnosti na všechny oblasti ústavního práva z hlediska teorie i praxe. Jedním z důvodů je, že většina pracovníků působí u Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu nebo Nejvyššího státního zastupitelství. Hlavní pozornost je věnována otázkám teorie ústavy, legislativy včetně tvorby právních předpisů v oblasti územní samosprávy, volebnímu právu, teorii a ochraně základních práv a svobod, teorii státního občanství a postavení hlavy státu. S ohledem na pracovní zaměření pracovníků katedry je trvalá pozornost věnována jednotlivým problémům ústavního a správního soudnictví. V oblasti státovědy to jsou zejména otázky vývoje moderního státu, dělby moci a výkonné moci, v oblasti politologie základní pojmy a procesy a dále politický systém ČR a mezinárodní systém včetně bezpečnostní a zahraniční politiky ČR.

Členové katedry dějin státu a práva se v minulosti věnovali a v současnosti se zaměřují ve své vědecké činnosti především na problematiku moderních právních dějin v celé jejich šíři, konkrétně pak na období první Československé republiky, Protektorát Čechy a Morava a období socialismu, fungování práva v totalitních režimech (především nacistické právo), fungování institutu státního občanství v historii, vývoj soukromého práva a dějiny právní vědy včetně historie brněnské právnické fakulty. Okrajově je věnována pozornost kritickým edicím středověkých právních pramenů a vybraným problémům feudálního práva. Neopominutelnou součástí vědeckého výzkumu na katedře je výzkum některých institutů římského práva a na něj navázaná problematika dědického práva a vliv římského práva na právní vývoj ve středověku a novověku.

Katedra správní vědy a správního práva se orientuje zejména na oblast: evropských principů a standardů dobré správy; transparentnosti veřejné správy a ochrany osobních údajů; územní a zájmové samosprávy; majetkoprávní problematiky veřejných subjektů; veřejnoprávních institutů hraničících s právem soukromým; správních procesů; diskreční pravomoci správních orgánů; legislativní činnosti veřejné správy; soudní kontroly veřejné správy odpovědnosti za škodu a nemateriální újmu způsobenou při výkonu veřejné správy; institutu veřejného ochránce práv; stavebního práva; živnostenského práva; vodního práva; dopravního práva; katastrálního práva; školského práva a na oblast správně-vědních otázek.

Zaměření vědeckovýzkumné činnosti katedry občanského práva je vymezeno do značné míry institucionálním rámcem, v němž jsou jednotlivé dílčí týmy resp. jednotliví členové katedry zapojeni. Podle věcné orientace výzkumu jde o klíčové zaměření témat dotýkajících se: evropského občanského práva; evropského rodinného práva; práva duševního vlastnictví; europeizace právnických osob neziskového sektoru; místa a vývoje českého občanského práva v rámci středoevropského prostoru a jeho konfrontace s právními řády středo a východoevropských zemí včetně Rakouska a Německa s právem EU; paradigma, hodnotového, instituciálního a systémového zakotvení občanského práva; neziskového sektoru; vývoje soukromého práva na území ČR; domácího násilí a jeho řešení; práva ochrany spotřebitele a práva bydlení.

Výzkumné aktivity katedry trestního práva jsou orientovány nejen na profilová právní odvětví, tj. trestní právo hmotné a procesní, ale i na jejich přesah do jiných právních odvětví a  na související neprávní vědní obory, především kriminologii, penologii a kriminalistiku. Předmětem vědeckého zájmu jednotlivých učitelů katedry jsou zejména následující témata: europeizace trestního práva hmotného a procesního; pojetí trestného činu; subsidiarita trestní represe; okolnosti vylučující protiprávnost; sankční systém trestního práva (alternativní tresty, odnětí svobody, doživotí, vězeňství);  trestní právo mladistvých a odpovědnost dětí mladších 15 let; trestní odpovědnost právnických osob; hospodářská kriminalita; právo na spravedlivý proces; mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, dokazování v trestním řízení, postavení znalce a problematika znaleckého dokazování v trestním řízení, poškozený a oběť v trestním řízení. 

Katedra mezinárodního a evropského práva se v oboru mezinárodního práva veřejného zabývá především: aplikací mezinárodního práva mezinárodními a národními soudy; mezinárodním trestním právem; mezinárodním ekonomickým právem; mezinárodní ochranou investic; právem mezinárodních smluv a právem diplomatickým a konzulárním.

V oboru mezinárodního práva soukromého a obchodního se katedra věnuje mezi jiným: obecné části mezinárodního práva soukromého; závazkům ze smluv, mezinárodní kupní smlouvě; evropskému mezinárodnímu právu soukromému a procesnímu; vlivu elektronizace na mezinárodní právo soukromé; řešení soukromoprávních sporů online; mezinárodnímu rozhodčímu řízení a mezinárodní unifikaci hmotného soukromého práva.

V oboru práva EU se katedra zabývá: charakterem práva EU, federalismem EU; předností práva EU a jeho pramenů; jazyky v právu, zejména v právu EU; volným pohybem zboží a služeb v EU; vnějšími vztahy EU; ochranou duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku a v právu EU; interpretací práva EU a zdravotnickým právem EU.

Členové katedry obchodního práva se věnují ve své činností především problematice: práva obchodních korporací; firemního práva a práva proti nekalé soutěži; antimonopolního práva; regulace kapitálového trhu a práva cenných papírů; zadávání veřejných zakázek; smluvního práva v podnikatelské praxi a problematice ekonomické analýzy práva. 

Katedra finančního práva a národního hospodářství se ve své vědeckovýzkumné činnosti věnuje zkoumání interakce práva a ekonomie, resp. ekonomiky, veřejné finanční činnosti a jejím právním mantinelům. Do sféry zájmu patří mimo jiné monetární politika a měnové právo, veřejné finance a fiskální právo (rozpočtové právo, daňové právo, problematika právní regulace veřejného dluhu ad.), finanční trh a právo finančního trhu. Zvláštní pozornost se upírá též na zvláštnosti e-prostředí v daných segmentech práva. 

V současnosti je vědeckovýzkumná pozornost a činnost katedry práva životního prostředí a pozemkového práva zaměřena na otázky spojené s řešením střetů zájmů v území na všech úrovních, požadavky procesů EIA a IPPC, s dopady klimatických změn a zaváděním inovativních technologií v zemědělství, odpadovém hospodářství a v dopravě. Dále se soustředí na  prosazování unijního i českého práva, a to včetně otázek dozoru, inspekce, soudní kontroly a účasti dotčené veřejnosti.  Specificky je pozornost zaměřena na pozemkové úpravy, alternativní zdroje dopravy, horní právo, oceňování nemovitostí, principy a koncepční nástroje v právu životního  prostředí, ochranu ovzduší a nakládání s odpady a chemickými látkami. 

Dominantními obory, v nichž Ústav práva a technologií vyvíjí pedagogickou, vědeckou a expertní činnost, jsou právo informačních a komunikačních technologií, právní informatika a dále pak speciální obory technologického práva jako energetické právo, zdravotnické právo a další.

Ústav pro otázky soudnictví (JUSTIN - Judicial Studies Institute) je výzkumné centrum, které se zaměřuje na zkoumání vnitrostátních soudů, mezinárodních tribunálů a dalších těles zapojených do správy soudnictví, demokracie a lidských práv. JUSTIN zahájil svou činnost v září 2016 díky podpoře od Evropské výzkumné rady (ERC Starting Grant JUDI-ARCH, 2016-2021) věnované na výzkum rostoucí role nejvyšších rad soudnictví a dalších forem soudcovské samosprávy. V posledních dvou letech ústav pracuje již na druhém projektu podpořeném Evropskou výzkumnou radou (ERC Consolidator Grant INFINITY, 2021-2026), který zkoumá roli neformálních institucí v procesu eroze demokracie. JUSTIN si klade za cíl posunout vědění na základě propojených mezioborových výzkumných projektů, jejichž předmětem bádání jsou soudy a soudci z pohledu právního, filozofického, politologického a sociologického. Výzkum prováděný v rámci JUSTINu v současnosti zahrnuje témata neformálních soudních institucí, eroze demokracie, court-packingu a dělby moci. Ústav také dlouhodobě spolupracuje s dalšími zahraničními univerzitami a výzkumnými centry zaměřenými na výzkum soudů a soudnictví, jako iCourts (Univerzita v Kodani), Max Planck Institute for Comparative Public Law and International Law (Heidelberg), nebo Centre for Socio-Legal Studies (University of Oxford).